Čarodejnica

Trochu si jde svou cestou, trochu sází na starou školu a atmosféru, ale děsí pramálo. Alespoň pokud nejste školou povinní a nevyděsí vás vlnící se závěsy. Jedna přísně věřící rodina farmáře je vykázaná z vesnice, značně odlehlý a nehostinný kousek půdy u lesů ničemu dvakrát nepomáhá, jídlo dochází a navíc se ztratí nejmladší člen rodiny: nepokřtěný kojenec. Nastává obviňování a postupná destrukce vzájemných vztahů, jakmile se do rukou berou sekera nebo nůž a do úst silná slova o čarodějnictví, není cesty zpět. Sic je to solidně natočené, ve výsledku tohle psychologické drama nestrhne. Za mě přemíra náboženství, přemíra hysterie i mého kroucení hlavou. Příště radši klasickou americkou hororovou limonádu, kdy prsatá blondýna v bílém tričku pokaždé zvolí špatnou možnost. Umorousané tři hvězdy. (20.02.2017)

Spočiatku sa The Witch javí ako spin-off Shyamalanovej The Village, ale napokon sa z nej vyklube horor, ktorý sa vymyká žánrových šablónam a ani náhodou nechce byť iba ďalším An American Haunting. Krutoprísne starobritskou angličtinou (ktorej snad bez titulkov nerozumejú ani samotní Briti) rezané, o autenticitu doby sa snažiace vykreslenie mentality postáv ale vedie ich chovanie a reakcie k pre diváka neuspokojivým riešeniam situácií. K postavám tak zmagorenými vierou, že sa medzi sebou viacej hystericky modlia a kričaním jeden druhému spovedajú, než normálne konverzujú, si nemožno nájsť cestu, či im držať palce aby sa z toho dostali. Naopak som si prial, aby boli ich osudy už konečne spečatené. V druhej polovici sa totiž film viacej sústredí na ich nekontrolovateľnú psychózu, než na hrozbu samotnej čarodejnice. V udalostiach a ich opodstatneniach nedomyslený film, respektíve film s prapodivnou (akoze čarodejníckou?) logikou. Atmosféra ale hustá, a mladá Anya Taylor-Joy, stelesňujúca jedinú normálnu postavu, je nádejnou newcomerkou. (06.08.2015)

(50th KVIFF) Ač fanoušek hororu, nezařazuju většinou žánrové filmy na špici různých žebříčků, protože současný horor nedosahuje zpravidla takových kvalit, rozpočtů a myšlenkových podhoubí, aby mohl soutěžit s filmy jiných žánrů. The Witch je pro mě nicméně opravdu jeden ze tří nejlepších, ne-li vůbec nejlepší film padesátého karlovarského filmového festivalu, ačkoli možná úplně neodpovídá tomu, co někteří nalití diváci čekají od filmu z půlnoční sekce. Takhle dokonale režijně zvládnutý horor se totiž vidí jednou za uherský rok. The Witch není zábava - je to temný, děsivý, depresivní film. Absolutně přesvědčivé prostředí Nové Anglie sedmnáctého století, postavy i jejich jazyk, respektive témata o kterých se baví. A až hmatatelný strach z neznáma ukrytého v lesích, z čarodějnice, pomocnice ďábla, která ústřední rodinu ohrožuje a svádí ji do šílenství. Eggers čarodějnici ukazuje velmi zřídka, ale když už ji v krátkých, ale působivých prostřizích ukáže, tak to stojí za to. Fuj. Mnohem víc se zabývá otcem, matkou, dcerou a synem. Zobrazuje, jak střet s nadpřirozenem poznamenal jejich vztahy, jak se mezi ně vkrádá nejistota a podezřívavost. Záběr na rozrušeného otce, jak uprostřed noci štípá dřevo, je díky Eggersovu mistrovství podobně děsivý a nepříjemný, jako záběr na čarodějnici provádějící rituál s bezbranným batoletem. Při scéně uzdravování Caleba jsem se vyloženě vynervovaně vrtěl v sedačce a po zádech mi šel mráz. Film naštěstí na rozdíl od mnoha jiných hororů neklopýtne ani v závěru, jeho finále je zcela uspokojivé. Po projekci mi došlo, že takovýhle hororový film jsem chtěl vždycky vidět, ačkoli jsem si to ani neuvědomoval. 100 % (08.07.2015)

Tohle je hrozně šmucig film, na jednu stranu je hrozně fajn, že se většinu doby zaobírá nikoliv sestavou laciných lekaček, nýbrž psychologickým prokreslením jednotlivých postav... Počkat, tady vlastně žádné psychologické prokreslení není, byť by to tvůrci evidentně rádi chtěli, postavy jsou tu nudné, šablonovité (matka kráva, dcera přemýšlivá a hodná atp.) a zamrzí to především u postavy otce, který má sice podmanivý hlas, ale to je tak všechno, jeho chování je ukázkovým kreténismem v oblasti scénáře, neboť není ani náznakem vysvětleno, proč se chová jak se chová, nulová motivace, prostě nic. A ani děsivost tu příliš není, neboť jsou všechny postavy nezajímavé a tak trochu jsem doufal, že je alespoň posedne cthulhu a narostou jim kopyta a na hlavách vyraší zrzavé vlasy a půjdou krást duše sousedům, co je vyhnali z města. Ale nic takového se nestane, čímž narážím mimo jiné na to, že něco jako gradace tu neexistuje a samotný závěr je směšný skoro stejně, jako čertík Bertík v jistém nejmenovaném Insidious. (17.07.2016)