Julieta

Z počátku jsem to sledoval relativně vlažně, ale jak se to rozjíždělo, postupně si mě to získalo - ten příběh mi přijde skutečně dobrý. Herectví Emmy Suárez mě moc neoslovilo, zato Adriana Ugarte pro mě byla velice příjemný herecký objev. No a Darío Grandinetti, kterého jsem znal už z dřívějška, je zde naprosto výborný jako vždy; zbytek castu za zmínku už v podstatě nestojí. Hodně se mi zde líbila kamera a výtečná Iglesiasova hudba - ten film s ní pracuje přesně na těch správných místech, kde mě to baví. Celkově si myslím, že se tenhle nový Almodóvar povedl - podobně jako u filmů Woodyho Allena zde sice platí, že i Almodóvar pracuje stále se stejnými filmařskými ingrediencemi, jeho filmy tedy mohou vyvářet negativní dojem vlastní recyklace a vyprazdňování, ale pořád zde oba dva budou mít početné zástupy věrných diváků, kteří budou na jejich filmy chodit právě proto, že vědí, co dostanou. Nejinak je tomu u mě - tenhle film jsem si užil a už se těším, s čím můj španělský oblíbenec přijde příště. (12.07.2016)

Almodóvarovi filmy bývají na festivalu ve Varech poměrně často, bývají dost žádané a mně se na něj podařilo zajít až na letošním ročníku. Oproti většině festivalových filmů je hned na první pohled vidět, že jsme někde jinde. Mluvíme tu o veteránovi stříbrného plátna a podle toho to i vypadá. Film má zajímavý děj, který vás chytne a nepustí. Postavy mají hloubku, svými osudy snadno strhnou a hlavně se vyvíjejí. Skoro bych si hned pustil dalšího Almodóvara. Za mě 80%. (08.07.2016)

Z filmu som si maximálne odniesol len majestátny pohľad na Adrianu Ugarte, a nič viac, nič menej. Pedra extra nevyhľadávam, ale viem, že má kvalitné snímky, ktoré každému sadnúť nemusia pre spôsob, aké postavy sa v nich vyskytujú, tu nie sú žiadni homosexuáli, transvestiti, ale klasický heterosexuálny pár, ktorý čelí životným skúškam... Dá sa vlastne povedať, že vzťah matky a dcéry sa tlačí do popredia, lebo otca postihlo tragické nešťastie na mori. Odohráva sa v dvoch časových rovinách s postavou Juliety Arcos, ktorá sa vracia do minulosti, spred 25. rokov, keď sa začne hrabať vo svojich starých myšlienkach, ako stretla fešáka vo vlaku, a odvtedy vznikla láska a dcérka Antía. S prestrihmi sa vraciam taktiež do súčasnosti k dospelej Juliete s tvárou Emmy Suárez, kde s postupne pribúdajúcimi rokmi, sa menia aj postavy, de - facto, herci, ktorí ich stelesňujú, čo je pre mňa ďalší rušivý element, na to, že sa snímok odohráva v 2. časových dekádach, sa málo nakladá s dostatočným vybudovaním atmosféry, aby bol divák dosť zaujatý, ja som tak, ledva na pol cesty, skrátka, nudil som sa miestami, ako pes ! Film je o komplikovanom vzťahu matky a dcéry, ktoré sa od seba odcudzili, kde cesta späť býva väčšinou extrémne ťažká... O matke, ktorá sa mi páčila, som sa dozvedel pár vecí, o dcére takmer nič, a tak pozerať sa na tento film, je dosť problematické, už len z toho dôvodu, že mi až tak nesadol, ako som si sprvoti predstavoval... (17.09.2016)

Pedro Almodóvar mě tímto filmem nijak zvlášť nepřesvědčil svým obrovským talentem pro kvalitní španělská dramata. Naopak jsem měl pocit, jak kdybych koukal na španělskou červenou knihovnu. Na druhou stranu mě opět přesvědčil o tom, že o krásné Španělky on nemá nouzi. Adriana Ugarte mě očarovala okamžitě a to jsem o ní před tím ani nevěděl. (29.07.2017)

Nevím, jestli někdo ve skutečnosti opravdu prochází komentáře a dívá se na reference, ale pokud přecijen ano, za mě je tohle totální ztráta času. Tragický a stupidní výraz hlavní postavy nás provází od první minuty až do konce filmu, stejně jako trapné a naprosto nesmyslné počiny, které se odehrávají v každičkém obraze. To vše je ještě zvýrazněno španělskou dramatičností telenovel, kdy se co nejvíc přehrává, jak výrazem, tak hlasem a dělá se drama z každé voloviny. Tohle prostě nepotřebuješ. Jediné plus spatřuji v celkově hezkém barevném ladění scény i kostýmů. Totéž ovšem nejde říct o nechutné počítačové grafice. (02.07.2017)