Julieta

Až v tomto filmu jsem si uvědomil jak je červená krásná. A to už jsem jí vnímal v Sin City a v Americké kráse. Nechal jsem se kochat touto barvou která pulzovala celým filmem a dodávala mu krásné umělecké pozadí. Červená barva je neoddělitelnou součástí tohoto srdcervoucího příběhu, vyjadřující lásku, teplo, vášeň, vztek, nebezpečí. Umělecké dílo, v kterém něco chybělo : 70%. (26.03.2017)

Vůbec bych neřekl, že to je Almodóvar, kdyby mi to někdo pustil "naslepo". A toho sleduji již dlouho (14 filmů). Ale je to velmi dobrá vztahovka, u které si člověk uvědomí životní priority a zamyslí nad vztahem ke svým nejbližším. Emmu Suárez jsem miloval v Medemových filmech Zrzavá veverka a Země, ale ono už je to cca 25 let, tohle je můj první od té doby s ní. A jsem za to znovusetkání mod rád. Co se týče Adriany Ugarte, musím konstatovat, že jsem dlouho neviděl takhle krásnou holku tak dobře hrát, těším se na další filmy s touto bezesporu talentovanou herečkou z Madridu. (31.01.2019)

Tak a teď můžu hrdě říct, že jsem viděl všechny filmy Pedra Almodovara. No a když koukám na svá hodnocení, až na dvě výjimky mě všechny filmy do roku 1997 nebavily. Pak ale jakoby Pedro začal točit o několik levelů lépe a od té doby mě zase všechny jeho filmy (až na výjimku o teploušském letadle) velice bavily. Julieta zde na jeho poměry není nějak extra dobře hodnocená, nicméně pro mě se jedná o vynikající drama a hlavně po odchodu Julietiny dcery mě to vtáhlo tak, že jsem si říkal, bože ať to ještě neskončí, protože to, na co čekám ještě nepřišlo. (10.03.2019)

Neumětelsky vystavěný triptych, který zpříjemňují jen dvě hlavní herečky. Všudypřítomná návodná hudba mimochodem nijak nepomáhá telenoveloidnímu námětu. Za zmínku stojí i slabá, doslovná kamera, která mnohdy připomínala filmy s náměty od Rosamundy Pilcher. Takovou jsem u Almódovara viděl poprvé za jeho filmografii a znova nechci vidět. Přesto všechno ještě stále umí režijně udržet v divákovi pozornost a zájem, otázkou je jestli mu to diváci potřetí v řadě prominou. Já spíš ne. (08.11.2016)

Almodóvarovi filmy bývají na festivalu ve Varech poměrně často, bývají dost žádané a mně se na něj podařilo zajít až na letošním ročníku. Oproti většině festivalových filmů je hned na první pohled vidět, že jsme někde jinde. Mluvíme tu o veteránovi stříbrného plátna a podle toho to i vypadá. Film má zajímavý děj, který vás chytne a nepustí. Postavy mají hloubku, svými osudy snadno strhnou a hlavně se vyvíjejí. Skoro bych si hned pustil dalšího Almodóvara. Za mě 80%. (08.07.2016)