Steve Jobs

Luxusne vysústružený biják pre pozorných a problematiky znalých divákov. Premyslená voľba momentov z divácky atraktívneho zákulisia Jobsovho fungovania, komplexne pokrývajúca jeho osobnosť v pracovnom i rodinnom živote. Excelentnými dialógmi nabité do prasknutia, miestami tak sofistikovane zostrihanými, že sa na prvé zhliadnutie všetky informácie ani nedajú pobrať. A každá z nich je pre výsledný zážitok sakra dôležitá. Opätovnými zhliadnutiami bude preto kompexnosť filmu stúpať, čo sa v súčasnej kinematografii deje raz za dekádu. Fassbender nenápadne geniálny. (03.12.2015)

Bez ohledu na osobní názor (kterým možná ani nedisponuji) nefunguje nový Jobs zcela hladce jako film. Záměrný výběr několika zákulisních prezentací a jejich následné zhuštění s osobním životem překvapivě drží pohromadě, ba naopak i relativně pohltí a vzbuzuje napětí, ale konečný efekt je zanedbatelný. Jako letmý pohled do života a práce jedné velké osoby proč ne, jenže coby dramaturgicky dobře postavený příběh ani náhodou, The Social Network je pořád o dvě třídy výš. (28.01.2016)

Není to o Jobsových mnohých (ne)úspěších v Atari, Applu, NeXTu či Pixaru a nejde tedy o film o vizionáři, který jejich prostřednictvím západní svět chtě nechtě nade vší pochybnost ovlivnil; a ne zrovna zanedbatelně. O něco více, ale i tak nikoli primárně a v plném záběru, to je o Jobsovi jakožto neskonale vděčném objektu zájmu, který v sobě snoubí (všeho)schopného v mnoha ohledech geniálního a velice inteligentního "vůdce", který uměl prodat svou inovativními vizi jako nikdo jiný, s nepopiratelnými obchodnickými schopnostmi i kouzlem osobnosti, stejně jako arogantního a mnohdy neopodstatněně krutého i emočně labilního manipulátora trpícího narcistickou poruchou osobnosti, který neváhá jít přes mrtvoly; a to i svých nejbližších. A to je ještě ta milejší stránka jeho odvrácené tváře. Ovšem zdaleka nejvíce je to o prostém vztahu komplikované osobnosti ke světu, kolegům, přátelům a především o hledání si cesty k sobě sama a nechtěné dceři. Je to do morku kostí typicky "sorkinovské". Ovšem tentokrát se mu chytrým tahem podařilo eliminovat častou výtku jeho práce; a sice že jeho postavy divadelně deklamují a nehovoří jako skuteční živoucí lidé. A tak to tedy rovnou pojal jako svého druhu stylizovanou divadelní hru založenou na fikci inspirovanou skutečností o třech aktech a vracejících se návštěvách à la Dickensova Vánoční koleda. Boylovi slouží ke cti, že krom jakože dobového formátu jednotlivých aktů se oproti svým zvyklostem drží v ústraní a nechává vše čistě na zběsilé tempo udávajících Sorkinových energických dialozích a výtečných hercích, kdy to zdaleka není jen o chvalozpěvy zahrnovaném triu Fassbender-Winsletová-Rogen. (13.11.2015)

Rozhodne je to Sorkinova slovná masturbácia, často sa v dialógoch vysvetľujú veci, ktoré tie postavy vedia a nemusia ich opakovať, ale nedá sa neobdivovať tá celková štruktúra rozprávania. Je to vlastne divadelná hra o niekoľkých vystresovaných nástupoch na scénu. Pretože Jobs bol predovšetkým herec / komediant. Vďaka skvelým hercom je to ale pomerne strhujúci teáter. (31.01.2016)

"V 9:41 se zemská osa vychýlí jednou provždy." Tak našemu arogantnímu parchantovi, s největším egem na světě, postavili další pomník. Je takový obyčejný, nepopírá jeho zlodějiny, namyšlenost ani nedostatek lidskosti. Mně se vlastně líbily hlavně ty prezentace, zejména mexická vlna byla famózní, dále pak záměny mezi mužským a ženským Andy a výměny názorů s Wozniakem taky stály za to. Přesto pana Jobse nikdy nepozvu na grilování, nepodělím se s ním o žádnou ze svých převratných myšlenek a pokud mne bude chtít uplatit nejnovějším Mackintoshem, tak mu hrubě narvu umělého hlodavce mezi jeho půlky. Ano, ti bystřejší již poznali - já ho skoro až nemám rád. (10.05.2016)