Sociálna sieť

"Celý život si budeš myslet, že tě ženy nemají rády, protože jsi šprt. Ale z celého srdce ti říkám, že to nebude pravda. Nebudou tě mít rády, protože jsi debil." Stačí jeden cool nápad, řádně naostřené lokty, vidle pro házení kamarádů přes palubu a finanční zajištění pro několik tisíc průměrných životů spěchá na konto arogantního jedince. Ač mne fenomén Facebooku míjí o několik světelných let, tak sledování jeho vzniku, na pozadí otázek elitních právníků, rozhodně není nezajímavé. (16.07.2011)

Nelíbí se mi, že v Hollywoodu mají všeobecně známou krizi a velká režisérská jména pak točí filmy o tom, co je v současnosti in a v módě za tím účelem, že to v současné době plno lidí zaujme a donutí je jít do kina. Taky je ale pravda, že tenhle film zase tolik o Facebooku není, jako o samotném životním příběhu dvou kamarádů, kterým se to všecko trošku zesere, až se začnou soudit. Tenhle film má ale hnedka daleko víc problémů. Třeba mi vadilo i to, že tam herci mluví hrozně rychle, což jsem pak zjistil, je způsobený tím, že scénář byl obrovskej a režisér jim řek, ať to trošku zrychlí, jinak diváci zůstanou v kině přes tři hodiny. Ve výsledku mě ale mrzí, že tak velký režisér, kterým David Fincher, skutečně je, se zahazuje s takovými filmy, které podle mě v budoucnu nebudou mít co říct a jsou takovým hypem současnosti. Nehledě na to, že jeho dalším filmem bude remake. The Social Network je ale pořád velice zajímavý, stojí za pozornost a je třeba se na něj koukat od začátku do konce na plno, protože obsahuje plno zajímavých a důležitých informací, potřebných pro samotný filmový výsledek. Možná právě proto je film tak dobře hodnocený. Pořád ale nechápu, proč to tu lidé tak vysoko hodnotí, když se přitom všeobecně ví, že film samotný tolik podle pravdy není. Teď je otázka, jestli je film víc o skutečnosti jednoho mladýho kluka, co během týdne dokázal nemožný, nebo o fikci, kterou si vymysleli scénáristi v Hollywoodu, aby vytěžili co nejvíce ze současně nejpopulárnější internetové stránky na světě... (28.11.2010)

Za vším hledej ženu. Narozdíl od toho "druhého" Facebooku je tohle nadčasové ve všech směrech, mimo jiné i díky tomu, že v tom o ksichtknížku jako takovou vůbec nejde (to by bylo ostatně poněkud předčasné). Ta tu zastává pouze roli berličky ne nepodobné roli wrestlingu ve Wrestlerovi. Mám neodolatelnou chuť zakliknout "To se mi líbí". (28.10.2010)

Unikát. Rovnako ako facebook sám. Natočenie tohto filmu tak krátko potom, čo si sociálna sieť Marka Zuckerberga získala po celom svete milióny priaznivcov (či odporcov) len potvrdzuje fakt, že facebook je v súčasnosti fenomén, ktorý v rámci virtuálneho sveta nemá obdoby. Aj keď Fincher mal voči producentom výhrady, že trvali na podmienke vtesnať minutáž do dvoch hodín, práve zhustenie obrovského množstva faktov na minimálnom priestore prispelo k perfektnej súhre s príbehom, ktorý zobrazuje tak neuveriteľne dynamický sled udalostí. Línia rozprávania ma spočiatku trošku rozhodila a nepripravenosť na tak geniálne prebiehajúcu rozprávačskú rošádu ma donútila pozrieť si film v krátkom časovom horizonte aj druhýkrát. Ale tým sa len potvrdili a podčiarkli prvotné dojmy. To, že Fincher zo seba znova vyžmýkal maximum je už prakticky ohraná pesnička, že sa to isté podarí aj všetkým zúčastneným hercom, tak to som teda čumel. Rovnaká pochvala putuje aj technickej stránke, hlavne kamera a strih boli neskutočne živé, priam akčné. Moderne komponovaná hudobná zložka už len vyrazila piatej hviezdičke punc zlata. 100%. (05.11.2010)

Přes to vychvalování dílčích aspektů filmu (precizní režie, skvěle napsaný scénář, oscarové herecké výkony, žánrově nekompatibilní hudba) a nálepkování (nejlepší počin roku, skvěle je vystižena první dekáda 21. století a reflektována jedna generace, do které patří současná internetová komunita) se dle mého zapomíná na to, čím je THE SOCIAL NETWORK opravdu progresivní, a to na formu. Snímek velice dobře komunikuje se svou cílovou diváckou skupinu tím, že skrze filmové médium zprostředkovává zkušenost s jinými mediálními formami, v tomto případě internetem (přesněji sociální sítí: Facebookem), což činí ryze filmovými prostředky - montáží. Narativně nejkomplexnější Fincherova kronika našich časů má na to, aby se stala kanonickým dílem po vzoru Wellesova opus magnum, jelikož na místo série subjektivně zkreslených flashbacků přichází s flashforwardy, které narušují hlavní - chronologicky se odvijející - narativní linii (vznik sociální sítě). Důležité je přitom ono množné číslo, protože vyprávěním prostupují dva flashforwardy - "slyšení", které kromě postavy hlavního (anti)hrdiny pojí osoba jeho (bývalého) nejlepšího kamaráda, který je v jednom případě na straně žalobce, v druhém svědka. (Dochází tak i k momentům, kdy se prostříhává mezi dvěma flashorwardy, čímž se z jednoho - časově předcházejíciho - stává k tomu druhému flashback.) "Fluidnost" všech osob, nejenom (bývalého) nejlepšího kamaráda hlavního (anti)hrdiny, pak má za následek to, že nedokážeme rozpoznat, čí optice je uzpůsobena daná pasáž (je vypravěč vševědoucí?, nahlížíme na vše Zuckerbergovým pohledem, nebo jeho kamaráda - a jak se toho nahlížení mění s pozicí kamaráda ve flashforwardech?, jde o sled mimosoudních výpovědi řady osob, které jsou depersonalizovány?), a tak se alespoň napoprvé musíme spokojit se závěrečným konstatováním právničky, která říká, že v těch případech se vždy vše přehání. Na předchozích řádcích jsem se pokusil popsat to, čím je THE SOCIAL NETWORK z hlediska velice nekomunikativního vyprávění s neuvěřitelně rychle dávkovanými informacemi výlučný a přínosný; nepopírám ovšem, že je v mnohém konvenční (dvě vyprávěcí roviny - osobní a pracovní, kdy máme jasný oblouk - model vývoje, přičemž se nezodpovězené otázky zúžují na pouhou jednu jedinou v samotném závěru). Otázkou je, jestli v některých případech lze stále mačkat F5, nebo na místo posunování hranic a následného obnovení (týká se i specifického stylu, který si i přes natáčení na digitál zachovává specifickou filmovost) předcházejícího zvolit Delete a začít znovu - jinak. (07.11.2010)