Joy

Americký sen, jak se z ničeho stát veleúspěšným, ale celé je to o mopu. A pak ještě o protivné rodině, která do hrdinky furt hučí a hučí, že na to nemá. Roberta De Nira vidím v takové roli už po několikáté. Místo mafiánů z mladších let, se ve stáří přehrál do škatulky zapšklých dědků. Isabella Rossellini si zahrála taky pořádnou čarodějnici. Hrdince prostě všichni jenom házejí klacky pod nohy a ona se přesto vzchopí a ten mop si prosadí. Víte, co? Fajn! Mop je bezvadná věc a další věci, co vymyslela (osobně gratuluji a děkuji za protiskluzová ramínka) jsou užitečné a praktické. Ale film o ní je – fádní. I když je snímek ryze kapitalistický, tak jsem si při něm připomněla filmy z 50. let, kde se furt řešila jen práce a nic jiného. SHRNUTÍ: Zábavné asi jako video návod na použití mopu. (23.10.2018)

Joy aneb jak výborně hrající Jennifer Lawrence objevila kouzlo mopu a teleshoppingu. Až na tento fakt mi snímek Joy přišel jako velmi tuctový a hlavně, až moc plýtvající hereckými hvězdami. Je velká škoda, že Robert De Niro či Bradley Cooper nedostali větší prostor. Snímku také škodí přemrštěná stopáž, jelikož 124 minut je v tomto případě až moc. „Never speak, on my behalf, about my business, again.“ (03.01.2016)

Jennifer spolu s Bradleym pod režií O. Russella již podruhé. Tentokrát ale nejde o komplikované rodinné drama, které vyústí v romantickou slaďárnu, ale o film, jehož obsahem je především cesta kreativní holky z vesnice, která chce jednou vést miliardový bussiness se svým mopem. Nevím jak u ostatních ale u mě to fungovalo. Potrpím si na zajimavé inspirující filmy, které dokumentují cestu "normálního" člověka za úspěšným profesním vrcholem. Tento film není o prožitku nebo o dokonalém zpracování a ukázky perfektní filmařiny, je o příběhu a o charakteru jedné nezastavitelné osoby. Ten pocit, když Joy nikdo z rodiny ani přátel nepodporoval a naopak ji od nápadu všemi možnými cestami odrazovali a ona se i přes to rozhodla do toho jít je pro mě krásnou ukázkou motivující odhodlanosti, která v dnešním světě chybí. (24.12.2015)

Zpočátku mi to přišlo tak divné, až jsem uvažoval, že se zvednu z kina. Když ale na scénu vstoupil můj velký oblíbenec Robert De Niro (jeho postava je zde však bohužel spíše jen do počtu, jak se později ukáže), rozhodl jsem se zůstat, a dobře jsem udělal - je to pěkný film, který stojí za vidění. A to především díky herecké přítomnosti Jennifer Lawrence, kterou jsem až dosud neznal a která je pro mě velmi příjemným objevem. Titulní postava v jejím podání je velká sympaťačka a člověk jí drží palce, i když závěr filmu je samozřejmě předvídatelný až hrůza. To už je úděl podobných životopisných fimů, a asi proto je nemám moc rád, protože neumí moc překvapit. V případě ženy, která byla předobrazem filmové hrdinky, se sice v mém případě o nějaké obeznámenosti mluvit nedá - v životě jsem samozřejmě o žádné vynálezkyni lepšího mopu neslyšel, na druhou stranu je logické, že musela uspět, jinak by o ní asi těžko někdo točil film (film Joy je volným ztvárněním života a vzestupu vynálezkyně a hvězdy home shoppingu Joy Mangano, která se v 90. letech stala novým typem televizní hvězdy a podnikatelskou magnátkou s řadou výrobků a vylepšováků pro domácnost včetně slavného samoždímacího „Zázračného mopu“, který dovedl matku samoživitelku z Long Islandu k vytvoření obchodního impéria). A tak když jsem si v kině uvědomil - protože zpočátku se ten film tvářil jako všechno možné - že Joy je jen další variací příběhu o americkém snu, jakých už člověk viděl spousty, přimělo mě to nakonec držet se s hodnocením jen na 3 hvězdách - a to i kvůli divnému úvodu, který mě dost otrávil, a podle mě zbytečně natažené stopáži, která by se dala jistě zkrátit. ZAJÍMAVOSTI: 1) David O. Russell považuje za filmového předchůdce tohoto filmu Scorseseho snímek Alice tu už nebydlí. 2) K vytvoření podobného dojmu jako u černobílých filmů použil kameraman monochromatickou paletu, která se s Joyinými ambicemi rozšiřovala. 3) Zajímavým okamžikem v ději filmu je vzestup teleshoppingu, který je předzvěstí našeho technicky orientovaného světa. 4) Režisér při natáčení spolupracoval se samotnou Joy Mangano, která je předobrazem filmové hrdinky. 5) Postava ředitele QVC Neila Walkera (Bradley Cooper) je smyšlená a složená z několika různých lidí v QVC, kteří s Joy pracovali. 6) Postava Joy ve filmu vystřídá 45 kostýmů, které pomáhají vyjádřit její přerod z mladé vstřícné dívky k tvrdé obchodnici a hlavě rodiny. (04.01.2016)

David O. Russell točí zvláštní a svérázné filmy a ve většině z nich hraje Jennifer Lawrence a Bradley Cooper. U mě vede jednoznačně American Hustle, Joy mě tolik nepřesvědčila. Snímek na mě působil až příliš americky, šlo to cítit téměř ze všeho. Jennifer je bezpochyby výborná herečka, o tom nemá smysl vést polemiky, nicméně si nemyslím, že by za každý výkon měla získávat nominace a dostávat ceny. Výkon v Joy je slušný, ale nijak omračující. Opět srovnání s American Hustle, tam zářila naprosto jednoznačně. Suma sumárum, Joy je průměrný film, na nějž si za týden ani nevzpomenu. (15.02.2017)