Jack stavia dom

Dosť dlho Jackovo, teda Larsovo snaženie pôsobí tak, že sa snaží vytvoriť veľmi čiernu komédiu. A kupodivu v tomto smere snaženie funguje. Čím však počet obetí viac a viac naskakuje, tak je jasné, že zámer bol nehumorný. Zbytočné dlhé, zbytočné ukecané + záver s náboženským rozmerom. Nič pre mňa. Tie dve hviezdy sú za síce nechcené, ale vtipné momenty a Riley Keough. Jej blbka nemala chybu. (15.02.2020)

Pošle lidi na Dextera a nabídne jim svoji vlastní terapii, načež mu diváci po zaplacení vstupného poslušně odcházejí pohoršeni z kina. Já toho vocase miluju. Trier překročil laťku jež nakreslil v Nymfomance a diskutuje sám se sebou o podstatě umění jako vykoupení. Přitom se snaží vyrovnat s trýznící dualitou umělce a pragmatického technika, která je mu jako režisérovi jeho kuřím okem. Vlastně všechno je zde obětí autorovi duality. Je to nafoukané, ale omlouvá se za to. Je to naprosto sobecké, ale ten film je první, kdo to přizná. Otázka je nakolik film funguje bez znalosti kontextu. Zde mě ale naprosto utrhla logika snu, která provází všechny sekvence. Vše je bez časového a prostorového určení, v podivně odlidštěném světě, děj se libovolně přesouvá v ostrých střizích a vše se odehrává přesně na hranici uvěřitelnosti. A jakmile to skončí, tak stejně jako ráno hodinu civíte v posteli na strop a snažíte se zpětně propojit svůj živý a z vašeho pohledu smysluplný sen dohromady, tak i zde máte teprve po skončení možnost oddechu a prostor k tomu začít si to všechno skládat do svého domu. (07.10.2018)

«Od dánskeho provokatéra Larsa von Triera môžem už asi očakávať úplne čokoľvek... ? » Určite, áno, a nijak inak ! »『 Vskutku som strašne znepokojene sledoval čudesného jedinca Jacka, ktorý má veľkú záľubu vo vraždení ľudí, a k tomu taktiež trademark - chorobné upratovanie po spomínanom akte chladnokrvného zabitia, a to ešte nie je zďaleka všetko, čo miluje, a čomu sa i venuje ! Nazýva sa ako : „Pán Rafinovaný” . Špecializuje sa predovšetkým na ženy, ale nerobí mu žiadny problém- zastreliť dieťa, ako škodnú zver. _ Je to zvrátené, je to nechutné, je to brutálne-kontroverzné ( u neho si skrátka toto čarovné slovíčko nemôžem nikdy odpustiť ! ), je to surové a beštiálne, bude tam samotné p-e-k-l-o, trvá to viac než dve hodiny- je to extrémne nebezpečné pre labilnejšie povahy, ktoré by mohli mať z videných obrazov možnú doživotnú traumu na duši, a preto tento film by som dal najradšej pod akýsi zámok, ktorý bude v konečnom dôsledku stále niekoho pokúšať myslieť si, že má na to pevné nervy, silný žalúdok, a tak sa vždy niekto nájde, kto dostane chuť na „zakázané ovocie” ? _ Hlavnej úlohy sa zhostil Matt Dillon, ktorý musí mať poriadny k-u-s odvahy, aby to takto presvedčivo zahral, klobúk dolu pred jeho odvážnym herectvom, keď si nedokážem predstaviť vhodnejšieho náhradníka na jeho nemilú postavu. Zároveň je aj rozprávačom spolu s Brunom Ganzom. Určitým spôsobom musí mať von Trier narušenú osobnosť, kedy ho vnímam, že je taký režisérsky „ANTI-krist” , s dostatočným zaujatím a vyjadrením sa, čo ho zaujíma i trápi. A pre mňa sa stáva pozeranie jeho filmov veľmi ťažkým, až odporným sústom, no, niečo ma na tom aj tak fascinuje... 』 (22.12.2018)

Vyvrcholenie fajn. Aj scéna s Riley Keough ako Simple. Matt Dillon si strihol fajn postavu - konečne nejakú dobrú po dlhom čase. Ale Trier to už skrátka nemá. Už Nymfomanka pre mňa znamenala akýsi odklon - aspoň jej druhá časť. Ale toto je len plahočenie sa po šokovaní pre samotné šokovanie. To, že sa to obalí do rôznych dejových odbočiek a motivácií z toho ešte umenie nerobí. Boli miesta, kde som sa neuveriteľne nudil. Sion Sono je samohoniaci podstatne lepšie, lebo sa snaží šokovať až pointou. V zásade je to natočené dobre a vo formálnom prevedení na ktoré sme u Larsa zvyknutý ale takýto film v takejto dobe, ešte snažiaci pôsobiť ako high class, vyznieva trochu smiešne. To že je intertextuálny na svoje diela len umocňuje fakt, že jeho predchádzajúce počiny mali väčší potenciál, dušu a presah. Toto je len také samoúčelné nič. Pretrpel som to a to je všetko. Odkazy na grécku mytológiou a božskú komédiou mi príde trochu ako prestrelenie vedľa, hoci samo o sebe to funguje. Sklamanie. (26.01.2019)

Lars Von Trier je kontrovérzní režisér podobně jako Lynch a jeho dosavadní tvorba mě zatím míjela, takže jsem mile překvapen s jeho novým filmem, který sice opět není pro běžné publikum, ale použil atraktivní námět a dává zavzpomínat především na klasiku Henry: Portrét masového vraha. Matt Dillon zahrál Jacka s gráciíí a zaslouží si za svůj výkon akademické odměny. Film popisuje 5 incidentů, kde Jack nemilosrdně vraždí a rozhodně má z něho divák znepokojivé pocity, protože, co kolikrát provádí s obětmi je k neuvěření. Brutální je to solidně, ale v pár scénách jsem doufal, že Trier zajde ještě dál viz. 5 incident a experiment s Full metal jacket byl trestuhodně nevyužit. Má to sice 2 a půl hodiny, ale nudit jsem se nestihl a bavilo mě i Jackovo inteligentní filosofování, ze kterého se člověk i něco zajímavého dozvěděl, byť Dantové peklo v závěru bylo možná už moc. Znepokojivý, syrový, inteligentní a psychologicky náročný film obsahující černý humor i sarkasmus a já si jej užil. 80% (26.12.2018)