Prvek zločinu

Pro mé oči, mé pocity, můj filmový zážitek - Trierův průměr. Zatím, co debut a první evropská trilogie jsou přístupné k běžnému divákovi, s trochou psychologickými otázkami nad dotykem Trierova démonismu, po úspěchu (Království, Idioti) už stoupá Trierova bizarnost, depresivnost, atmosféra stoupá na maximum. A nové filmy Triera (Antikrist, Nymfomanka - hlavně 2.část) už je procházka peklem. Filmy, které zaráží dech a nedají spát. (06.08.2015)

(Komentář obsahuje spoilery.) Návrat do Evropy. Tentokrát v hypnóze, o několik měsíců zpět, na místo činu sériového vraha, jehož brutální skutky zůstávají dosud neobjasněny. Ono „místo ve střední Evropě“ si žije docela samo mimo čas a prostor, jelikož je detektivův návrat zároveň letmým vstupem do svědomí minulosti Evropy (narážky na holocaust jsou ovšem tak jemné, až si sám nejsem zcela jist, nešlo-li jen o poryvy větru). Malé městečko připomíná svého druhu Benátky, z všudypřítomné vody vyrůstají jednotlivé budovy, stále prší, dohled je pouhých pár (desítek) metrů a hustou mlhou prosvítá několik světel majících hlavně atmosférotvorný účinek. Trier dokazuje, že je jeden z výtvarně nejschopnějších režisérů a podobně jako v Evropě vytváří s kamerou a filtry neskutečně působivé a kompozičně promyšlené záběry. Výrazné je využití žlutého „nemocného“ filtru, který zesiluje pocit rozpadu podobně jako v morem zasažených čtvrtích ve hře Pathologic. Ústředním tématem Element of Crime je otázka možnosti porozumění zločinu a jeho původci. Pokud sledujeme stopy, které tento po sobě zanechává, můžeme se dobrat vnější povahy zločinu, popisu toho, jak se udál, nepochopíme však s jistotou, co a proč k němu vedlo. Naopak takové pochopení by nám mohlo pomoci zabránit jeho opakování v budoucnosti, což by bylo v případě nebezpečného vraha rozhodně vítané. Detektiv se tak podle velmi sporné a neprověřené metody pokouší co nejvíce ztotožnit s osobou vraha, prožít tytéž události, cítit jako on... Proto se vrací na místa, o nichž ví, že v nich tento dříve pobýval, vykonává stejné činnosti, bere stejné léky a navozuje si tak totožné stavy... a doufá, že se dostane na stopu událostem budoucím. A zdá se, že metoda přináší jakési výsledky. Jenže v kterém momentu je z tohoto experimentu ještě možná cesta zpět? Pokud budu mít stejné pocity jako jiná osoba a jednat jako jiná osoba, budu ještě sám sebou? A pokud nebudu, dokáži si to uvědomit? Naprostého a nesporného porozumění motivů jiného je možné pouze, když se jím sám stanu. Až ve chvíli, kdy se detektiv domnívá, že se svého pokusu vzdal, je ztotožnění dokonalé; neuvědomuje si jej. V jednotlivém okamžiku není možnost volby, následující událost je nutným výsledkem událostí předchozích a film směřuje k nevyhnutelnému konci. Element of Crime je velmi těžký a tíživý film, jenž si nezadá s mistrovými pozdějšími díly. Divák je do něj vtažen a po propuštění mu pravděpodobně nebude příliš dobře na těle ni na duchu. (12.04.2008)

Lars je prostě magor :) v dobrém slova smyslu. Docelá jednoduchý příběh, lehce předvídatelný. ALE zabalený do filtrů, šílené kamery, psycho záběrů, nějaký týpek vás tam z Káhiry mate na pozadí, trošku Orwelovské ztvárnění pojetí světa, depresivní prostřdí bez špetky slunce a pořád jste v napětí co bude dál. Lars to dělá po svém a dělá to dobře (až na vyjímky typu Prolomit vlny). Doporučuju, zajímavý filmový zážitek. (15.02.2009)

Snový výlet do zločincova mozku plného vody, červeného světla a větru. Velice netradiční podívaná, dokonce bych řekla že i o dost šílenější, než zbytek Trierových děl, co jsem zatím měla možnost zhlédnout. S postupem času ale tahle nevlídná a nepřátelská atmosféra začíná dávat větší a větší smysl. Až nakonec vše dospěje k nevyhnutelnému konci, který jen podtrhuje neuvěřitelně tíživou a depresivní atmosféru. Sama ještě teď cítím tu těžkost, která se mi neodbytně usadila v hlavě. (16.08.2014)

Už premiérový film Lars von Triera nepochybne ľudí presvedčil o tom, že jednak jeho tvorba nebude pre každého a že dominantnými prvkami jeho filmov bude to, čo sa odohráva v hlavách protagonistov a nie samotný príbeh. Prvok zločinu svojou ponurou atmosférou a na dobu vzniku skvelými kulisami a kamerou filmových nadšencov ohúri, bežného diváka však nepochybne už menej. Už v tomto filme sa dočkáme čítania z knihy Jack stavia dom, ktorá bola v detstve von Trierovi určite veľmi blízka, keďže na jej motívy o 34 rokov neskôr natočil film. (23.02.2019)