Génius z chatrče

Postava Srinivasy Ramanujana je pro ty, které zajímá matematika, dobře známá. Tento fenomén svými schopnostmi tak předčil standardní chápání běžného člověka, že není možno jeho přínos, resp. ztrátu vyjádřit slovy. Dělit nebo násobit x-ciferná čísla a vyčíslovat je přesně a promptně je pro někoho stejně snadné jako kopnout do míče. To byl jen hloupý (čti pro diváka představitelný) příklad toho, aby si mohl alespoň okrajové představit neskutečnou výpočetní kapacitu a představivost, která odhalila nejedno tajemství přírody, protože řečí přírody/vesmiru je matematika. A Ramanujan tímto jazykem mluvil tak dobře, že vymyslel mnoho nových slov, ba vět. Minimálně stejnou ztrátu lidstvo utrpělo, díky podobnému osudu, v matematicích jako byl Bernhard Riemann, Niels Henrik Abel či Évarist Galois, kteří odešli podobně brzy, ale i přesto se nesmazatelně zapsali do historie.. (07.02.2017)

Kalkulačka z chatrče je totálně nabušený akčňák. A i bez podložené axiomatické dedukce si klidně troufnu prohlásit, že svým strhujícím dějem, choreografií soubojů a dynamickou brutalitou infinitezimálně degraduje i takové ultimativní klasické blokbástry, jakými jsou například Nemilosrdný faktoriál, Pomsta trojného integrálu, V osidlech matic, Krvavá goniometrie, Jatka v Gaussově rovině, Smrt Eulerova čísla, Logaritmus na útěku, Statečný kotangens, Derivace z pekla, Vražda za desetinnou čárkou či dokonce i Ve jménu prvočísel! Úplně se mi tajil dech a bušilo srdce, když cigoš s Hárdym počítali proti neporazitelnému vedoucímu katedry kombinatoriky, a samým napětím se mi při makabrózních scénách induktivního dokazování doslova parciálně třásl totální diferenciál. Takhle nějak by to asi shrnul semiautistický umaštěný matfyzák se směrodatnou odchylkou oscilující v intervalu sociopatie nebo jeho Aspergerem permutovaná babochlapí družka s xichtovým koeficientem limitně konvergujícím k prdeli, kteří si mezi sebou vždy po přednášce z abstraktní algebry kompulzivně „rozdají pár čísel“. Já budu trochu při zemi a řeknu, že jsem viděl patetický, slušně natočený, skvěle zahraný a jakž takž zábavný film o tom, jak si erudovaný počtář Jeremiáš Žehlí přitáhl na kalkulační svingrpárty z Pandžábu ochočeného Romana Mižigara, který umí úplně sám, z hlavy!!! a rychleji, než byste vykostili autorádio z Fábie, spočítat, na kolik stejných malých dílů je třeba nařezat čornutou desetimetrovou kolejnici, aby se optimálně vešla do dvoukoláku, ve sběrně ji pak považovali za šrot a nevolali benga. (30.10.2016)

Z tohoto filmu mohla být nová Čistá duše. To by ji ale tvůrci museli natočit trošku s emocemi a nezaměřit se sebestředně jen na sebe a tím pádem v tomto filmu nenabídnout nic. Jen nudu, nulové postavy a příběh, který mi byl jedno celé takřka dvě hodiny. (27.02.2017)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,866,794║Tržby Celosvetovo $12,158,142▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ jednoznačne dobrý filmový námet, aj dobrý výber hercov ale nakoniec to skončí len ako klasický priemer bez vyššej prídavnej hodnoty, ktorú by si tento film zaslúžil /60%/ (14.02.2017)

,,VÝSLEDKY HARDYHO A RAMANUJANOVI PĚTILETÉ SPOLUPRÁCE INŠPIROVALI A OVLIVNILI GENERACE MATEMATIKŮ...“ /// Kterak se vopálenej kluk vodjel do Anglie nakazit tuberou a přitom stihl zanechat nesmazatelnou matematickou stopu v heuristických aspektech teorie čísel nebo sumačních formulích pro matematické konstanty jako π. Životopis, kterej mě teda nenadchnul. Neslanej, nemastnej (v podstatě v něm SKORO nikdo neumře…), prostě matematickej. Furt tady dokazujou něco, vo čem nemám ani šajnu a to způsobem, kterej snad není vhodnej ani pro Indy. A jelikož těm věcem nerozumí nikdo, je z toho taková óda na (hnědo bílý) přátelství. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Man Who Knew Infinity : A Life of the Genius Ramanujan“, kterou v roce 1991 napsal Robert Kanigel, neznám. 2.) Pár mejch knížek se válí ve Wrenově knihovně. 3.) Thx za titule „soundtrackz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (22.10.2016)

Takhle se točí historické dokumenty pro Discovery Channel, ne celovečerní filmy. Z dramatického hlediska tam nefunguje ani jedna linka, charakteristika či vztah. (17.10.2018)

Má dříve fotografická paměť si s matikou nikdy netykala. Tam to chtělo logiku a ne ukládání dat po paměti nebo slovíček či letopočtů. A tak zatímco jsem dějepis a literaturu i nějaký ten jazyk zvládal hladce, matika byl krutý boj. Vždycky jsem obdivoval blázny co si večer sednou a jen tak si něco počítají. Můj táta byl také takový. Náhledem přes rameno jste zjistili, že je baví jen tak něco, co by jste nespočítali ani z donucení  u závěrečné zkoušky na vejšce i kdyby jste museli. A nebo by jste to dali, ale dřeli by jste na to jako koně půl roku. A oni si sednou místo k telce v noční ztichlé kuchyni kde ruší jen hrčení lednice, vezmou bloček, starou propisku a jedou...  Stránku za stránkou. A ještě si libují jaká je v té matice krása. Je smutným znakem lidstva, že své geniální potomky většinou dokáže ocenit až po jejich smrti a mnohdy i až několik set let poté. Ti mají mezitím často hrob neznámo kde.  Často zašli v bídě dost šílenou smrtí, nemici či dokonce smrt hladem nevyjímaje. Ramanujan je další z té řady geniálních  nešťastníků. Dnes by jej v Anglii asi vítali, ale přijet do impéria před první světovou válkou si jistě koledovalo o nejeden ústrk a rasistickou poznámku. Bohužel Britové se takto nadřazeně chovali ještě dlouho poté a ač Indy a Pakistánce nakonec vzali na milost, Poláci a Češi (ano my co jsme jim pomohli zachránit Albion před Luftwaffe v časech nejtěžších) jsme dnes pro ně póvl z východu. Smutné. Já mám tyhle filmy obzvláště z Indie moc rád. Dnes jsem to měl skoro 4D. Venku indické vedro a u sledování mne ovíval větrák. Chlazená limonáda na stole a venku už chybělo jen troubení slonů, nebo řev tygra. Bohužel se v Indii film odehrává jen krátce a zbytek děje divák stráví s hrdiny v poněkud sterilním a až zapšklým prostředí univerzity v Cambridge. Je zajímavé, že J. Irons byl svému protějšku docela podobný i bez většího líčení. Patela mám rád ač ač se to nezdá :-) je Angličan jak poleno. Pro tyhle filmy je ale jako stvořený. Samotný příběh má jednu velkou vadu a tou je naprostá absence emocí i napětí. Hardy Ramanujana tak tvrdě drtí žádostmi o důkazy bez špetky jakéhokoliv citu, že se to přenáší filmem i na diváka. Závěrečný proslov na univerzitní půdě s tím už nezvládne zhola nic udělat. Je dobře, že se točí tyto filmy. Člověk se zase něco dozví a pro Indii je to myslím velmi důležité. A v časech Srinivasova života to musel být po návratu ještě před nezávislostí Indie národní hrdina. Příjemná byla i hudba ve filmu. Ale v součtu je to jen za tři prvočísla. * * * (24.07.2022)

Škoda, že pán Ramanujan žil tak krátko, mohol svojou múdrou hlavičkou dobyť svet... Taká obyčajná melodráma, ktorá ma svojim spracovaním príliš nezaujala. Obsahová stránka bola ale dobrá, len škoda, že sa z nej nedokázalo vyžmýkať trochu viac emócií. Lepší priemer. 65/100 (25.11.2018)

Mírně nadhodnocuji. Jsem okouzlen lehkostí vyprávění. A jelikož je tento film založený hlavně na vyprávění oravdu jsem si ho užil a s chutí opominul nedokonalosti. Za mě necelých 80% (14.09.2016)

Velmi pravděpodobně se dal film natočit tak, že bychom od začátku mladému Indovi fandili, aby uspěl mezi povýšeneckými Brity. Dokonce by nám mohlo být i líto, když zemřel. Jenže pak by to asi byl úplně jiný film, mnohem lepší, protože mnohem záživnější. (19.02.2017)

Vždy sa mi lúbilo, ked' dostanú do rúk štos papierov počmáraných skrz naskrz z oboch strán rovnicami, oni vyberú náhodný list niekde uprostred toho štosu a hned' s otvorenou hubou sú behom sekundy očarení... (17.08.2016)

Keďže sa poväčšinu stopáže nachádzame na akademickej pôde, tak čisto akademicky zobrali tvorcovia aj spracovanie. Témy, ako predsudky, rasizmus a nedôvera k faktu, že by niekto inej ako bielej pleti mohol prísť s niečím skutočne objavným, sú vo filme zobrazené príliš prvoplánovo. Vojaci si do mladého muža kopnú radi len tak pre zábavu, ale na druhej strane, ak mal Srinivasa podobný zážitok odžitý, tak prečo ho nezobraziť. Všetci zhruba tušíme, k akému rozuzleniu film speje a asi aj akú bude mať bodku, ale wikipediu si aj tak vopred nečítajte. Takže som rád, že som sa dozvedel, kto to bol Srinivasa Ramanujan a potešili samozrejme aj spoľahliví herci. (11.01.2019)

Je docela škoda, že tomuto indickému géniovi nevyměřila jeho matematická bohyně více času. Všechny výpočty jsem po něm kontroloval trojčlenkou a opravdu měl ve všem pravdu. Na to, že se na snímku podíleli prakticky amatéři tomu rozhodně kouzlo nechybí. Děj je jednoduchý. Vše je srozumitelné a přehledné. Jen příběhu žalostně schází jakákoli poutavost. Obávám se, že snímek kromě naprostých milovníků matematiky nemá nejmenší potenciál kohokoli zaujmout. Jsem rád, že jsem se touto cestou něco málo dověděl o člověku, o kterém jsem dosud prakticky neslyšel, ale u toho moje veškerá radost končí. Příběh se sice odehrával na velice horké půdě. Přesto příliš horký nebyl. Převládala chladná nuda. (18.09.2016)

Tento rok je skutočne veľmi zaujímavým. Musím priznať, že som už stihol vidieť veľa dobrých filmov, no zaujímavejšie je, že ich tohto roku nachádzam zväčša tam, kde by som ich asi v prvom momente nehľadal. A do tejto kategórie by som určite zaradil aj "The Man Who Knew Infinity." Nielen mám z filmu pocit, že dobre rozpráva o svojej téme, ale aj herci tomu dodávajú presnú charizmu akú to potrebuje. Jeremy Irons v role G. H. Hardyho bol absolútne vynikajúci a uveril som mu to v úplne každom momente filmu. Je to priam dokonalé. Dev Patel je tiež skvelý a uveriteľný vo svojej role. A nakoľko sa film sústredí najmä na nich dvoch a ich priateľstvo, tak je z filmu skutočne vynikajúci film. Zlyháva podľa mňa len v pár momentoch. V prvom rade mám pocit, že niektoré postavy profesorov sú tu vykreslené trošku stereotypne. Nerozumiem úplne niektorým motiváciám niektorých hrdinov. Pretože jediné čo je ich motiváciou je predsudok. A trošku tomu úplne nerozumiem. Toby Jones ako Littlewood je tiež zapamätateľný, no potom sú tu aj postavy, ktorých mená si vôbec nepamätám. Nemyslím si, že je to zlé, ale akosi by som možno od nich chcel vidieť trošku viac. Ale na druhú stranu, potom by sme mali menej Ramanujana a Hardyho. A myslím si, že centrum filmu tu má byť a je to tým pádom v poriadku. A možno by som chcel vidieť trošku viac ešte z jeho životu v Indii. Minimálne po jeho návrate. Ale sú to trošku už len hľadania maličkostí, ktoré by sa dali aspoň trošku ohodnotiť ako negatíva. Inak je to podľa mňa výborne natočené, ide to plynule, postavy sú zaujímavé a je tu veľa momentov, ktoré skutočne stoja za to. Podľa mňa je to určite film, ktorý stojí za to vidieť. Hodnotenie: A- (14.08.2016)

Mne osobne sa páčilo, akým spôsobom bol vyrozprávaný tento príbeh. Páčila sa mi výprava, kostýmy, hudba a samozrejme aj herecké výkony. Dev Patel je od filmu k filmu väčší chlap a Jeremy bol, je a bude skvelý. (13.01.2017)

Nebyl jsem tak naivní, abych očekával stejnou senzaci jako v případě Willa Huntinga či Čisté duše. Nicméně, tak odfláknuté to rovněž být nemuselo. Příběh je mdlý, bez emocí a charakter postavy načtrnut podle tisickrát omletých klišé. Rámanudžan si rozhodně zasloužil lepší poctu. Pokud by byl autor stejný režisér, jako Šrínivása matematik, upadla by akadamie do euforického komatu. (18.03.2020)

"Sme len prieskumníci nekonečna ženúci sa za absolútnou dokonalosťou. My tie vzorce nevynachádzame, ony už existujú a čakajú len na tých najbystrejších, ako je Rámánudžan, aby ich hľadali a dokázali..." (11.01.2017)

Hned od úvodu je poznat, že se jedná o velice kvalitní snímek. Ono podobné filmy si možná někdo ani nechce pustit, protože ho obsahem či trailerem nezaujmou, ovšem to je chyba. Tyhle filmy jsou velice zajímavé a kvalitní. Mně se příběh Ramanujana a profesora Hardyho velmi líbil. Ramanujan byl matematický génius, ovšem pocházel z chudé Indie a nikdo mu nevěřil. Až právě profesor Hardy mu dal příležitost. A ještě, že to udělal, protože společně dokázali geniální věci, způsobili revoluci v matematice. Tohle je jeden z pozitivních konců tohoto příběhu. Příběh však má i negativní konec, bohužel. (04.12.2017)

Natočit hraný film jen o matematice by asi nešlo – absolventů Matfyzu není tolik, aby pokryli náklady (i kdyby do kina vzali kamarády z ČVUT). Takže o čem je snímek popisující život jednoho neuvěřitelně nadaného chlapíka snědé pleti, podivného náboženství a ze vzdáleného konce světa? O tom, jak to měl v Anglii těžké, jak se na něj dívali skrz prsty jen kvůli původu, jak se střetly dvě rozlišné kultury a hodnoty, a pak také o nezřetelném přátelství mezi ním a odtažitě přísným britským vědcem. Jinými slovy, nic nového pod sluncem. Ale je to velmi vkusně natočené s dobrými herci. Mimochodem, jeho milostný mikropříběh s manželkou by dnes už asi neprošel, proto je upravený. Dle wiki měla jeho manželka v době svatby 10 let….. SHRNUTÍ: Tohle není k filmu, ale k matematice: pokud jste holka, nenechte si nikdy nikým nakecat, že holky prostě na matiku nemaj hlavu! (11.12.2018)

Problém není v tom, že submisivní autista Ramanujan není dramaticky kdovíjak nosnou postavou pro filmový životopis, protože tou je dle mé optiky každý, akorát je třeba přizpůsobit k němu přístup. A sem se pokusy o 'velkou' filmařinu se smyčci, dramatickým historickým pozadím a překulisovanými panoramaty nehodí. Díky tomu totiž film spadne do klasického post-koloniálního vnímání, definovaném bohatými muži s dýmkou a klobouky, které protagonistovi altruisticky něco umožňují, zatímco on nemá prakticky žádnou možnost jakkoli vstoupit do svého příběhu, který mu dává jen jednu roli, tedy dělat dokola to samé, dokud se Jeremy Ironsovi nepodaří to nějak zkoulet, aby bylo dosaženo matematikova uznání. Tento nedostatek se snaží film doházet skutečně šíleně zoufalou linií gumové Ramanujanovi manželky, která na něj čeká doma s věnečkem a která je jediným řídkým pojidlem mezi postavou a divákem. Konečně je film naprosto příšerně přestříhávaný a zbytečně otevírá třicet zbytečných malých podlinií, které nejsou třeba a nic z nich nevyplývá, krom toho, že ve filmu je za každou z nich jedna nová scéna. (31.10.2016)