BoJack Horseman - Série 2

Nespočet easter eggů, punch-linů a vtipného wordplaye. Svět LA v Bojackovi je živej, pestrej a není v něm ani chvilka nudy. Nechybí ani plno detailů, kdy jsem si kupříkladu dal pauzu, abych si přečetl internetový článek v seriálu, co se tam objeví na vteřinu a takovejch momentů bylo fakt hafo. Postavy jsou skvostně propracovaný, komplexní a i samotnej Bojack umí nadchnout, ale potom i solidně nasrat. Jeho život je dost nahnutý a ačkoliv tvůrci ještě moc netlačí na pilu, každej moment kdy něco podělá, ve mě vyvolal úzkosti. Co je nejlepší na tom všem, tak že je zde obří prostor pro vývoj příběhu, osudovost, charaktery a kariérní postupy, takže pochybuju, že se další série zacyklí do nudy. Bojack Horseman je absolutně nedoceněný skvost. (28.12.2018)

|| 2. série – 95% Druhá série si najela do správných kolejí a vyšperkovala dramatičnost i komedii. Postavy dostávají větší prostor a velmi mě baví jejich komplexnost. Co ovšem tuto show posouvá na další level, je neuvěřitelná kontinualita a ucelenost. Zjevně drobné detaily jsou reflektovány i v samotném intru, které se díl od dílu mění. Tyto drobné detaily jsou postupně rozvinuty a následně využity. (18.11.2018)

93% je maximálně přestřelené číslo způsobené nedostatkem hodnocení, ale kdo zkrátka má tenhle humor a animáče pro starší rád, rozhodně se neztratí i v této řadě. 🐎 Na druhou stranu po několika měsících ve mně nezůstalo nic extra pamětihodného a vždycky budu mít oblíbenější, i animované, seriály. (07.04.2020)

Tentokrát více klasičtější komedie / parodie na Hollywoo se obešla bez výrazného sjednocujícího tématu, jelikož natáčení filmu Sekretariát sice neprobíhalo podle plánu, jenže představovalo vedlejší epizodky. Infantilně situační vtípky v prvním i druhém plánu mě spíše míjely, i když nezodpovědný, bezprizorní, neustále chlastající BoJack mnohokrát zahlásil geniálně cynicky/trefně. Až na pár osobních předposledních dílů se však ve své depresivní bezradnosti dál/hloub neposunul. 7/10 (20.05.2022)

Zakomponovanie depresívnych prvkov a povestných faciek od života do tejto série mi pripadalo v menšej miere ako v tej predošlej, zato som sa však dočkal najsilnejšieho momentu celých dvoch sérií plného hanby, sebakritiky a nenávisti, ktorý v postavách zanechal otvorenú ranu (Escape from L.A.). Postavy sa rozvíjali, niektoré sa pohli, pre iné, ako to už často býva, bolo ich konanie len slepou uličkou, no každý niečo dosiahol, či už po kariérnej alebo emočnej stránke. Prekvapilo ma však komponovanie epizód z veľkej časti ako komédie, nie ako sebadeštruktívne drámy, ktoré vtipy používajú len ako cynické podčiarknutie situácie a tak zľahčovanie predošlého deja a pomyselný, malý odklon od originality seriálu. (22.01.2018)