Život podľa Václava Havla

Nekriticky obdivný dokument podle mne může zapůsobit jen na podobné uctívače portrétovaného, jakým je sama autorka. Mě když někdo 70 minut přesvědčuje, že už jen stačí prohlásit sametovou revoluci za zázrak a za chvíli budeme mít v historii dalšího svatého Václava, tak v tom tuším nějakou novodobou propagandu. Ne, podle mne byl Václav Havel komplikovanější osobností, než nám ukazuje tento dokument. (01.01.2015)

Obrovský respekt k tomuhle pánovi! Když vezmu jaký dement tam seděl po něm a další sedí do teď, tak je mi z toho do breku. Takovejhle dokument by se měl pouštět dětem na základce, aby aspoň trochu věděli jak to u nás vypadalo za dob bolševika, páč většinou se tohle ponurý období vůbec neučí. Dokument je doprovázen parádní hudbou a vyprávěný příjemným hlasem. Je tady krásně ukázáno nejen co Václav všechno udělal, ale právě i ty historický okamžiky, který měnily naši zem. Na konci sem brečel jako malej kluk, při pohřbu sem byl fakt dojatej, uplně se mi vybavil den kdy sem se dozvěděl, že Václav umřel. Zrovna sem navždy odešel od bejvalky, takže si tohle asi budu pamatovat navždy :o). Tak jako tak ještě jednou aspoň tímhle způsobem vzdávám holt největšímu muži, kteří kdy seděl na hradě a něco mi říká, že i když tam nebude sedět vepřová hlava, tak to o moc lepší nebude! (06.01.2017)

Svižná jazda životom posledného česko-slovenského prezidenta. Dochované zábery buržoázneho synčeka, divadelného kulisára, dramatika, disidenta a nakoniec prezidenta sú komentované striedmo a vecne. Dokument okrem adorovania priaznivcami umožňuje i rovnako výživné čítanie pochybovačom. Veľa komentárov na čsfd vyčíta filmu slabý tvorivý vklad, iné zas hľadia na film optikou postoja komentátora k Havlovi na linke nenávisť - obdiv. Fakty prezentované filmom ukázali: 1. Havel ako kandidát na prezidenta na tlačovke dôrazne tvrdí, že vôbec nejde demontovať socializmus a už absolútne mu nejde o návrat zhabaného majetku. Sú to vraj len nenávistné lži neprajníkov. Obe „lži“ sú neskôr v dokumente ukázané ako pravdy. Takto už z úvodu fungovala u prezidenta jeho mantra o nutnosti poraziť lož a nenávisť pravdou a láskou. 2. Pri záberoch priamej voľby komentár hovorí, že všetci komunistickí poslanci zahlasovali jednoliato za Havla. Na záberoch jasne vidieť najmenej dvoch poslancov, čo ruku nezdvihli. Hlasovaniu predchádza otázka predsedajúceho: „Kto je za?“ Iste, mohli to byť ilustračné zábery, ale pri tak precízne pripravenom dokumente by som ich nečakal. 3. Havel sa rozčuľuje, keď mu vyčítajú, že časť ním zreštituovanej Lucerny predal akémusi podnikateľovi – ex agentovi ŠtB. Vraví: oni (myslí tým ľudí všeobecne) na mňa delegovali svoj strach a neschopnosť sa postaviť boľševikom a teraz si dovolia ma ohovárať. Tí, čo mali strach! V skutočnosti na Havla ľudia nič nedelegovali, jeho meno ako prezidentského kandidáta bolo dohodou politických hnutí s KSČ po uskutočnenom politickom prevrate. Nevolili ho zástupcovia ľudu, ale umelo vopred vybratí boľševickí páprdovia. 4. Citovaná časť listu z Havlovho väzenia (z knihy Listy Oľge) je tak odvážna a protirežimná (ubližujú mi tu veľmi a neustále), že v porovnaní so zozbieranými listami Magora z väzenia mal Havel asi nejaké zvláštne výsady, pretože Magorovi by akákoľvek negatívna úvaha, spomínajúca pomery vo väzení absolútne neprešla. Bol snáď VH väzňom inej kategórie? 5. Morálne úvahy o prezidentovaní ako službe ľudu nahradili, ako jasne vidieť, najmä cesty do zahraničia a nekončené potriasanie si rúk s politikmi. Našlo sa toho oveľa viac, len sa mi to tu nechce všetko vypisovať. 6. Najkrajšie sú časti s Dagmar Havlovou, skutočnou a hlavnou víťazkou zamatovej revolúcie. Naozaj nežnú vyhrala, oveľa vyššie ako ktorýkoľvek z vtedajších disidentov, revolucionárov či ich nohsledov. Takže: Happy end. (23.02.2015)

Chybuje každý, zvlášť když někdo přijde k funkci, která do té doby byla nástrojem, který o demokracii v životě neslyšel. Ano, v poslední době (zejména v roce 2014) je patrná určitá skepse, hlasy dehonestovat bývalou hlavu státu jsou hlasité, ale rozhodně nepředstavují nějakou masovou ozvěnu. Takže každý takový dokument „dobrý“, i když je patrné, jak loni velmi zajímavá (Fair Play) Andrea Sedláčková zesnulého exprezidenta uznává a nekritický odstup holt schází. Havel byl rozhodně komplikovanější personou, snaha jít víc do hloubky je prakticky nulová. Jiskru to však místy mělo.. (26.01.2015)

Všem odpadkářům navzdory. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------"Václav Havel změnil i můj život," říká Andrea Sedláčková v závěru. Sedláčková nahlíží na československou historii posledního století prostřednictvím osoby Václava Havla, nebo pohlíží na Václava Havla prostřednictvím československé historie? Každopádně se jedná o milé vzpomínání na člověka, kterého si vážím. (02.01.2015)