Co jsme komu udělali?
Qu'est-ce qu'on a fait au bon Dieu ?
Serial (Bad) Weddings
Réžia:
Philippe de ChauveronKamera:
Vincent MathiasHudba:
Marc ChouarainHrajú:
Christian Clavier, Chantal Lauby, Ary Abittan, Medi Sadoun, Frédéric Chau, Noom Diawara, Frédérique Bel, Julia Piaton, Émilie Caen, Elodie Fontan (viac)Obsahy(1)
Claude a Marie Verneuilovi sú milovníci starého dobrého Francúzska a silne veriaci katolíci, ktorí sú vo svojom okolí váženými občanmi. V duchu konzervatívnych hodnôt vychovávali i svoje štyri dcéry. Moderná doba je však iná a tak musia postupne zniesť tri svadby, ktoré rozhodne nie sú podľa ich predstáv. Prvá dcéra si totiž vezme moslima, druhá žida a tretia sa vydá za Číňana. Jedinou nádejou na poriadnu svadbu v kostole je najmladšia dcéra, ktorá sa zamilovala do katolíka Charlesa. Má to však jeden háčik... (STV)
(viac)Recenzie (836)
Byť multi-kulti je úžasné. Tento film musel byť hitom na blízkom a strednom východe a v severnej Afrike. A tak tu máme toľko právnikov, bankárov, riaditeľov korporácií a špičkových hercov, že nevieme, čo s nimi a ako im nájsť dostatok rodín s dcérami. Dosť bolo čierneho humoru. Francúzi sa nemusia hanbiť, vo vymývaní mozgov nezaostali za komunistickou alebo americkou propagandou. Hanbím sa len ja, že film tu ma takéto hodnotenie. Čo je tam akože vtipné? Ten politicky korektný rádoby brutálne rasistický humor, negerské gule, snehuliak so šikmými očami, alebo to, ako sa všetci zídu na polnočnej omši a Arab dokonca bez tikajúceho batohu? ()
Tak opět jsem se u francouzské komedie výborně bavil. Multikulti komedie jak má být. Už se těším na druhý díl. ()
Zaujímavý je jednoznačne názov, ktorý je úplne výstižný pre tohtoročných maturantov. Patrím k ním aj ja. Film bol ale klasickou francúzskou komédiou, ktorá príliš neprekvapila. Množstvo rasových narážok, nudnejší herci. Na jedno pozretie sa to ale dalo. Francúzi si jednoducho so svojich prisťahovalcov spravili aspoň filmovú srandu. 3* ()
Typicka francpuzska komedie na odpocinek pro nedelni odpoledne :-) ()
Dlouho očekávaná francouzská komedie o rasismu a předsudcích, která překvapí svou nekorektností a jemným humorem a je škoda, že se snaží zavděčit každé věkové skupině. Tvůrci ve snaze zalíbit se dětskému publiku naservírují několik scének s tím nejtrapnějším fekálním humorem, což výsledný dojem poměrně kazí, přestože na druhé straně je film plný skvělých vtípků a narážek na rasismus a xenofobii a to nejenom ze strany "bílých francouzských tyranů". Stejně tak trochu zamrzí předvídatelný příběh, kde již od páté minuty víte, jak to celé nakonec skončí pohádkovým happy endem a je škoda, že se tvůrci trochu nevyřádili a nepředložili trochu originálnější konec. Na druhé straně rozhodně potěší výběr herců, kde samozřejmě nejvíce exceluje Christian Clavier. Moje hodnocení 65%. ()
Tenhle znáte? Do baru přijde Žid, Arab, černoch a Číňan. Barman se na ně podívá a zařve: "Vypadněte!" Je dost pravděpodobný, že se mi spoustu vtípků ztratilo v překladu, nicméně i tak si troufám tvrdit, že se jedná o takovou nenáročnou rodinnou komedošku na nedělní odpoledne. (A to jsem se tak těšila) ()
Místy vtipné, místy režijně nepříliš zvládnuté. Ale dobrý film to je, o tom žádná. Spíš jsem čekal větší pecku a byl trochu zklamaný. Téma výborné, ale chvilkama mi to zkrátka přišlo nedotažené. ()
Vynikající a gagy sršící film na opravdu originální téma. Kdykoliv byla pohromadě trojice zeťáků tak jsem se skvěle bavil, jejich špičkování a vtipkování táhne celý film. "Jackie Chan a Arafat tam budou taky?" Ani to není tak morálně poučné jak jsem se bál, humor je příjemně lidský a normální. A Francouzky jsou vážně kočky. ()
Francouzi natočili bláznivou komedii skoro jako za starých časů. Dokonce bych řekl, že je o chlup lepší než tématicky příbuzní a všemi vychvalovaní Nedotknutelní, odehrává se totiž mezi lidmi, kteří nejsou z chudinské čtvrti a nejsou odkázáni pouze na kolečkové křeslo. Proto zde neexistuje prostor na hru s city diváků. Na druhou stranu se tenhle film tváří strašně nekorektně, pravdou však je, že všechny tyhle nekorektní vtipy jsou vlastně zabaleny v dost korektním obalu, že ve Francii se mají všechny národy strašně rádi a jak je tam všechno v pohodě. Nechci, aby to vyznělo nějak rasisticky, ale musíme si položit otázku, jak bychom se k tomu stavěli my, kdybychom my byli v roli těch rodičů. Asi bychom se netvářili jako Clavier s Lauby, kteří dokázali ve svých tvářích vykouzlit nádherné pohřební výrazy, nicméně nemyslím si, že by v Čechách byli všechny matky a všichni otcové nadšeni z benettonovských vnoučat. Samozřejmě, je nutné si uvědomit, že svět se globalizuje a mezinárodních partnerství přibývá. Proto film vnímám spíše pozitivně, budování přátelství mezi národy je samozřejmě dobré, nicméně je nutné uvědomit si realitu, která (nejen) díky vlivu různých náboženství, tradic a pověr není tak růžová. Co se pak samotného filmu týče, vtipů a komických situací je dost, tudíž se určitě mnohokrát zasmějete. Vynikající komik Christian Clavier je sázka na jistotu a Chantal Lauby je mu výbornou partnerkou. Navíc zde v roli černošského otce exceluje Pascal N'Zonzi, který je Clavierovi výborným protihráčem. Tihle dva se mají potkat v třetích Návštěvnících, čili máme se na co těšit. 85% ()
Být francouzským elegánem ve středním věku, otcem 4 dcer a mít v rodině několik přistěhovalců, přičemž tato sestava obsahuje muslima, Žida, Číňana a černocha, to je opravdu zlý sen. Nebo ne..? Posuďte sami. Rozhodně se u této francouzské komedie, kterou pevně drží v otěžích Philippe de Chauveron, nudit nebudete! Zajímavý nápad a zpracování tohoto režiséra. Jsem pro, proč ne? ()
Skvělá, typicky francouzská, odpočinková komedie. ()
Fóťa jasnej favorit! Sledovat ho, jak si po mnoha prohraných bitvách nepřeje už nic víc, než alespoň pro pětadvacet procent svých dcer někoho normálního, je neskutečná prdel =). Myslim, že mu musí fandit snad každej. Nehledě na to, že i většina ostatních postav jsou vesměs fajn charaktery, nebo se jim dá aspoň dobře pošklebovat. Tohle frantíci vždycky uměli. (85%) ()
Ta dnešní mládež. Výtvarku jsme měli před nedávnem, než nám dali karanténní prázdniny. Ne fakt, tohle prý je nejúspěšnější komedie za rok 2014? To jsme se koukali asi na rozdílné komedie. Žabožrouti se tentokrát neinspirovali kapitalistickými dojiči tupých a bezpohlavních komedií.. což při minulých eskapádách oceníme, ale tahat se s imigranty je už v pohodě, tyvole? Nevím, z čeho se můžou všichni posrat z nekorektního a rasistickýho tumoru. Ten tu je až trapně moc. Budem si dělat z ťamana prdel, že má malý péro chácháchá, a ze židů si budeme dělat srandu, že nemají předkožku chácháchá.. a pozor, teď si držte jarmulky. Víte, proč nejsou negrovi vidět díry ve fuseklých? Protože, je černej!! Chácháchá. Takhle mi to připadalo po celém filmu. Kapku trochu toho science fiction střídá nevkusné trapné dusno, že by se dalo i krájet. Řeknu to tak, mrdat se dá černošku, šikmoočku, arabku a i židovku, a nemusím si do domů vodit teplýho kněze s ajphounem. Mě fakt nebaví celou dobu sledovat rodinku, která zbírá pokémony všech barev. ()
Zapomenutelné. Nedoporučuji. Rasisticky laděná francouzská komedie, ve které se stane právě tolik, co v traileru. Dialogy jsou napsány umně, chybí lepší střih, nebo vůbec jakákoli přidaná hodnota (vizuály, hudba...). Celé to působí jako delší díl nízkorozpočtového seriálu. Na nejúspěšnější francouzský film roku je to žalostně málo. ()
Opravdu jsem se nasmál. Claude a Marie jsou nádhernými příklady francouzských obyvatelů ze staré školy, zatímco jejich dcery jsou naprostým opakem. Film jsem viděl v originálním znění (francouzština) a bylo to dobře, protože mi vždy přijde lepší vidět film v originálním znění, kvůli intonaci a barvě hlasu postav. ()
Krásná pohádka o tom, že ač se můžeme lišit barvou pleti nebo náboženstvím, pod slupkou jsme všichni stejní. Co na tom, že to tak funguje jen málokdy - kouká se na to hrozně dobře. Pro Evropu je to téma aktuální a trochu nepříjemné, proto oceňuju, že se toho tvůrci zhostili s takovým vtipem a nadhledem. ()
V poslední době nejlepší komedie. Smích od začátku do konce. Nemůžu nic jiného než doporučit! ()
Poslední dobou hodně ujíždím na francouzských komediích a tento kousek je dalším důkazem, že frantíci dokáží natočit úsměvný, pohodový a po všech stránkách příjemný snímek o jakémkoliv tématu. Dokonce i o rasismu a xenofobii. Je to však takový ten "milý rasismus" pramenící z přirozeného strachu z neznámých kultur a jehož hrany jsou obroušené jeho "moderním" vnímáním, jako něčeho nevhodného. Ušetřena mimochodem nezůstane žádná z vyobrazených kultur a když se na scéně objeví postava ostře vyhraněná vůči křesťansky smýšlejícím bělochům, zábavnost se násobí. 4+ a mé skromné doporučení naprosto všem (bez ohledu na barvu kůže a vyznání :-) ()
Film, který si občas pouštím znovu a znovu, aby mě opět rozesmál a zlepšil mi náladu. Skvělý námět, inteligentní humor, sympatické postavy. Tuto rodinku zkrátka miluji :)))) Francouzi umí! ()
Súvisiace novinky
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 9. do 15. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (viac)
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (viac)
Best Film Fest 2014
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 11. do 17. prosince tohoto roku Best Film Fest, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (viac)
Francouzská komedie, to je pojem v rámci světové kinematografie. Francouzi jednoduše komedie točit umějí, mají svůj specifický smysl pro humor, většinou se dokážou vyvarovat těch nejhorších klišé a jejich filmy mají prostě takové osobní kouzlo. A neplatí to jen o těch s legendami jako byli Louis de Funés, Bourvil nebo Pierre Richard, i v posledních letech vzniklo několik pozoruhodných a úspěšných komedií ze země galského kohouta. Za všechny jmenujme roztomilou adaptaci Mikulášových patálií z roku 2009, fenomenální divácký úspěch Intouchables v roce 2011 a ve stejném roce akademickou sklizeň němého snímku The Artist nebo o rok později originální a černohumorná Hašišbába. Co jsme komu udělali? svým námětem má určitě ambice zařadit se mezi ty nejslavnější kousky z francouzské filmové školy, leč dle mého názoru se tak nestane z několika důvodů. Zápletka filmu se tedy z největší části točí okolo připravované svatby nejmladší dcery Laury a patálií s tím spojených. Ty vyplývají z toho, že ani její manžel není tak úplně Francouz od narození a jeho rodinka, zejména otec, je velice svérázná. Většina scének a vtipů je vystavěna na kulturním střetu. Již v úvodu, kdy se postupně seznamujeme se všemi ženichy, začíná spousta uměřeně rasistických narážek, popichování, urážení a dokonce i na pěstní souboj dojde. Vtípky jsou docela povedené, ale v podstatě bez výjimky jsou založené na takových těch tradičních kulturních předsudcích, které mají tu blíže, tu dále od skutečnosti. Geniální fór nebo nadmíru inteligentní scénku, pracující zajímavě, nově či originálně s kulturními rozdíly, nečekejte. Nicméně první polovina má tempo a alespoň mírný úsměv většině diváků, včetně mě, po většinu stopáže určitě vydrží. To zajišťuje zejména Christian Clavier v roli zapřisáhlého gaullisty a mírně xenofobního otce a tchána Clauda Verneuila. Ne, že by ostatní herci byli špatní, ale jeho dominance na plátně je naprosto zřejmá kdykoli se objeví na scéně. Většina diváků si ho asi vybaví z hraných filmů s Asterixem a Obelixem, kde hrál po boku Gerarda Depardieua, případně z filmu Návštěvníci nebo ze série Bídnici. Že je rozeným komikem, o tom nemůže být pochyb. Z ostatních herců mě nejvíce zaujal naprosto neznámý Medi Sadoun, který si roli muslimského manžela střihl s velkým přehledem. Druhé polovině filmu malinko dochází dech a nápady, do děje se navíc docela razantně vtírají různá klišé, která nebudu jmenovat, abych nespoiloval. Ovšem jsou naprosto evidentní, předvídatelná a trošku pokazila dojem z jinak docela povedeného snímku. Co jsme komu udělali je tedy veskrze příjemným filmem na jedno zhlédnutí a zasmání. Nenabízí v podstatě nic jiného než ucházející dávku nepřekvapivého humoru a skvělé herectví Christiana Claviera. V nějaké formě zhlédnutí určitě můžu doporučit, vydání na blu-ray v budoucnu si tento film podle mě taky zaslouží, rozhodně by patřil minimálně do průměru. Závěrem musím říci, že je škoda trochu promrhaného potenciálu, který námět měl. V rukou nějakého lepšího a zkušenějšího režiséra a scénáristy (obojí má pod palcem nepříliš známý Philippe de Chauveron) z toho klidně mohl být film, který se skutečně svou originalitou a vtipem mohl přiblížit skvělým Intouchables. Po zhlédnutí musím konstatovat, že distribuce s tím „vyvoláním nadšených reakcí, jaké následovaly po fenomenálních Nedotknutelných“ trošku přehání. (kino Atlas, orig.) () (menej) (viac)