Čo sme komu urobili?

Ač se zde snažím v každém druhém komentáři elitářsky mentorovat o správném úchopu humorných filmů a ještě se vám všem snažím se vztyčenými transparenty jménem "Jste nevkusní čuráci!" jemně naznačit, že jste nevkusní čuráci, tak tohle mi kurevsky, ale kurevsky nesedlo. Zasmál jsem se jen jednou, a to když tomu tlustému pánovi na koupališti spadly plavky. Smutné je, že se to stalo loni a s filmem to nijak nesouvisí. Já, zvyknuvší na hovna pod čepicí a pochcaný vlasy z balkónu, což jsou jediná dvě kvalitní kritéria, která dokonale definují debilní komedii, se najednou setkávám se super tajnými výrazivy a narážkami na ty divně tvarovaný borce, kteří mi ve tři ráno udělají ten nejdokonalejší gyros v bulce. Mně nevadí, že jsou žlutější než žloutenka, ale pokud se v noci po kalbě dobře nažeru, ať mi klidně hromadně emigrují do obýváku, já si je s radostí uklidím někam mezi temperky. Velmi jsem přemýšlel nad tím, jak je možné, že všichni u toho chčijí smíchy, ba až plují na svých vodních postelích za lepšími zítřky, a já jsem stále stejně netečný, jak jakákoliv žena po mrdačkách se mnou, a to bez ohledu na to, jestli je živá, či nikoliv. A přišel jsem na to, že za vše může prazvláštní symbióza, kterou mám se svoji super madam paní děvčetem slečnou Smilly, nejmilejší a nejoddanější kamarádkou, která všemu vždy bez skrupulí naprcá za pět, aniž by to se mnou jakkoliv prokonzultovala a můj obranný mechanismus tomu pokaždé podlehne a vyhodnotí to jako děsivou sračku bez náznaku čehokoliv. A proto ji nenávidím! Nechť ji sežehne síla psího masa v tortile! (26.12.2014)

Divácky nejúspěšnější film letošního roku ve Francii, provázeli nadšené ohlasy nejen z Francie, ale i u nás, lepší antréé film už fakt mít nemůže. Teď sedím u počítače a můžu říct jediný, připojuji se ke všeobecnému nadšení z tohoto filmu. Komedie má naprosto vynikajcí dialogy, kterým se budeš smát, ale současně uvidíš rasismus a xenofobii v plný nahotě. Film, který si dělá prdel absolutně ze všeho, ano žádná rasa ani žádný náboženství neujde a to se mě hrozně líbilo. Musím ocenit začlenění romantického a rodinného prvku, většinou tu zábavu tyhle prvky kazí, působí uměle, ale tady ne, je tady jakoby mimochodem, ale když přijde jeho chvíle udeří (nádraží, sestřičky ). Tohle je zábavná komedie jejíž námět přesahuje hranice smíchu a satiricky útočí na naše předsudkové já a toho si na filmu cením ještě víc než to že se mu mnohokrát podařilo zprovoznit moje smíchovody. (27.11.2014)

Prý je tenhle film jeden z nejúspěšnějších filmů ve Francii v tomto roce. A já se popravdě vůbec nedivím. Za prvý je to komedie, což je všeobecně oblíbený téma a za druhý se brutálním xenofobním způsobem naváží snad do všech národností, které se aktuálně neustále do Francie cpou, a se kterými má Francie v současné době velké problémy. Pro některé xenofobi tady ale musím říct, že naštěstí v tomhle filmu byl každej absolutní sympaťák (nehledě na ty dcery, ty byly vysloveně k zulíbání) a tak jsem si film mohl maximálně užít. Pátou hvězdičku si navíc vysloužil Christian Clavier, který předvádí naprosto dokonalou roli otce, kterej není schopnej přijmout žlutýho, černýho, Araba ani Žida v rodině. Hezky se mu to u zeťáků sešlo, co? (15.12.2014)

Snímek v sobě spojuje klasickou francouzskou taškařici, výborné herce a aktuální téma. A vychází to, když si někdo vzpomene na starou komediální školu, jako hlavní hvězdu si vybere Christiana Claviera (čí starší, tím lepší), odkazuje na Rabbiho Jákoba (to vyzvánění!) a humor je možná nekorektní, ale ne hloupý a zlý. Nedávno jsem zjistil, že Bernard Blier natočil nový film s tandemem Clavier & Depardieu, říkal jsem si, že se po dlouhé době musím podívat na nějakou francouzskou lahůdku (a Nedotknutelní to nebyli) a nejsem zklamán! 90%. (26.02.2019)

No dobře, bylo to vcelku originální, žabožroutsky šarmantní, dobře zahrané a vtipné. Ale brutální xenofóbní humor? Rasismus v plné nahotě? To jste se posrali, ne? Naopak, toto video bylo evidentně natočeno na objednávku Agentury Evropské unie pro základní práva, aby velmi rádoby nekorektně v rámci debilního píár ukázalo, jaký jsme to spolek tolerantních sluníčkářů, jak jsme všichni v podstatě nádherně sjednocené barvy Benetonu a jaká je pro Indoevropana vlastně nakonec hrozná prdel a životní štěstí, když mu dcerušky přitáhnou do baráku arabáše, negra, židáka a ťamana. Rád bych věděl, jaké by byly reakce, kdyby s tím vylezli před pár lety, kdy v Paříži hořela předměstí, protože banda přičmoudlých ilegálních přistěhovalců rozhořčeně a samozřejmě zcela právem protestovala proti tomu, jak se k nim ta zkurvená Francie chová macešsky, když jim odpírá sociální dávky, kdovíproč je perzekuuje za prodej drog a kriminalitu a snaží se je za ten bordel deportovat zpět do toho jejich slzavého údolí, kde i po několika staletích civilizační pomoci stále žijí jako v 16. století. Ale proč se s nimi filantropicky nepodělit o své výdobytky a nenechat je parazitovat na našem demokratickém a altruistickém systému, že ano? Budiž, hnulo to se mnou, půjdu tedy příkladem, transformuji to na naše poměry a klidně tu svatosvatě odpřisáhnu, že až si má dcera jednou přivede domů kůl, sympatického, kultivovaného, vysokoškolsky vzdělaného a legálním podnikáním zaopatřeného cigoše, nadšeně svolím k sňatku, otevřu mu své srdce, náruč a domov, užijeme si spolu spousty a spousty nekorektní lekrace a budu mu hrozně žertovně říkat, že když ho miluju, není co řešit, a on mě ukrutně vtipně žádat o kanálové poklopy, měděné kabely a rádio z Oktávie. Tak přísahám! Utopii hraničící se sájenc fikšn kdykoliv odpřisáhnu i na mou milovanou Bibli! Závěrem bych ještě rád poslal do piče všechny ty, co se to odvažují srovnávat s geniálními Nedoknutelnými. Film je to sice hustě vědeckofantastický a za určitých okolností i veselý, avšak Nedotknutelným nesahá ani po ochrnuté kotníky. Tak šup, běžte…. ! (18.12.2014)