Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V pařížském bytě skupina maoistických studentů debatuje na téma socialismus a jeho postavení v buržoazní společnosti. Radikálně, umírněně i s nadsázkou prezentované názory slouží jako kritika formálního, teoretického radikalismu. Složitě formulované teze, které vyjadřují vcelku primitivní levicové myšlenky, jsou zahaleny do přitažlivé formy plné barev a popkulturně laděných odkazů. (Ferguson)

(viac)

Recenzie (11)

Radko 

všetky recenzie užívateľa

Videnie sveta ultraľavých revolucionárov vo Francúzsku 1967. Základom je poslušnosť skupine a teror voči imperialistom. Masy robotníctva a roľníctva v Európe tieto vysokoškolákmi importované koncepty kultúrnej revolúcie príliš neoslovili. Ideovo revolučné grupy boli aj názorovo roztrieštené. Úplne v duchu porekadla o schôdzke troch anarchistov, z ktorej vzíde cca šesť modelov usporiadania celku. Revolučná omladina sa potáca medzi stovkami hesiel. Zaštítená guruom Maom, jeho Červenou knižkou a počúvaním rádia Peking. Debaty o ideológii idú až ku koreňom zmyslu slova, jazyka a myšlienky. Splietajú ideológiu, lásku a kultúru.Godard dianie ironicky a obdivne režíruje. Prestrihy heslami, upozorňovanie na časti filmu, farebné koncepcie hesiel sú síce fajn, ale už niekoľkokrát vo filme použité. Samotné filozofické prednesy a debaty sú miestami pekelne nudné revolučné tliachy. Knižné koncepty vložené do úst robotníkov revolúcie odťažité. Rozpor medzi potrebou priamej akcie a rozsiahlou slovnou analytickou predprípravou. Debatné povaľovanie v nekonečných analýzach myšlienok a citátov. Všetko toto nakoniec prináša len chabé výsledky: rozkol v revolučnej skupinke, samovraždu ako prípravu na vraždu, potrestanie nevinného a divadlo v zmäti pochybností. Nadšenci teroru proti univerzitám a riadeniu kultúry štátom nemali iný program okrem teroru. Aj ten bol vykonaný hrozne grambľavo. Číňanka je napriek odvážnemu zámeru viac nudnou ako vtipnou a formálne hravou analýzou revolučných snáh a revolučnej nemohúcnosti. Nemohúcnosti, ktorá je podobná dnes ako v roku 1967 vo Francúzsku. Vyplýva zo základného predpokladu všetkých mysliacich revolucionárov: Extrémne dôležitá je pre nich dôkladná filozoficko - teoretická predpríprava a analýza každého pohnutia lístku na strome. To predčí akúkoľvek nevýznamnú akciu, v pozadí ktorej je prijatie zodpovednosti. Dôsledkom sú stovky hrdinov - mlynských ústnych kameňov s neuveriteľne bystrým mozgom, no minimum konajúcich. ()

liborek_ 

všetky recenzie užívateľa

Fascinující vhled do sektářství živeného mladickou naivitou a rezistencí vůči myšlení mimo rámec vlastní ideologie. Bylo úžasné sledovat všechny ty úvahy aktérů; jejich komplikované větné konstrukce vyjadřující ve skutečnosti velmi povrchní myšlenky; jejich směšnou a přitom nebezpečnou radikálnost. Nejzajímavější z tohoto pohledu byla konfrontace Veronique s Francisem Jeansonem, diskuse naivitiy se zkušeností, bezmyšlenkovité impulzivnosti s analytičtějším přístupem. Velice zajímavý a vtipný film o jehož obsahové kvalitě svědčí to, že jej nelítostně odsoudila jak Komunistická strana Francie, tak francouzští maoisté, a o jehož vizuální a vůbec kinematografické kvalitě mě přesvědčuje chuť si jej pustit znovu... ()

dr.horrible 

všetky recenzie užívateľa

Toto sa asi značne minulo autorskému zámeru, nakoľko sa chcel komunista Godard vysmiať francúzskym salónnym pseudokomunistom z ich neschopnosti (zatiaľ čo v Číne skutoční komunisti hrdinsky činili najväčsiu masovú vraždu v histórii ľudstva) a vyšiel mu z toho snaď najdetailnejší výsmech komunistom celkovo, minimálne od One, Two, Three. Normálne človek zabudne na tú rozbitú formu, pretože v jednotlivostiach je to úplne presné. 90% ()

Iggy 

všetky recenzie užívateľa

Godardův politický snímek o skupině francouzských levicových revolucionářů, kteří obdivují čínského předsedu Maa. Celý film je založen na konverzaci hlavních hrdinů o životním postoji, politických otázkách komunismu, francouzského režimu, revoluce jak duševní tak státní. Obsahuje odkazy na Dostojevského Běsi (experimentátor sebevraždy Kirilov) a Camusova Člověka revoltujícího a drama Spravedliví (o ruských teroristech z přelomu století - etická otázka smyslu atentátu ve prospěch lidstva). Vzhledem k tomu, že všechny dialogy mají hlubší smysl a nutí k zamyšlení, je film dost náročný na sledování. Děj příliš nenavazuje, jde spíš o volný sled událostí. Film má velmi křiklavou barevnost a hudební doprovod, připomene tím Antonioniho Zvětšeninu a umění pop-artu. ()

ancientone 

všetky recenzie užívateľa

Godardov film (či skôr esej) sa dostáva do polohy, ktorá sa dá pomenovať ako rozpor medzi audiálnym a vizuálnym spracovaním (analyzovaním) témy. Veľmi invenčné vizuálne spracovanie (známe už zo skorších Godardových filmov - napr. Weekeend) založené na chŕlení hesiel, ironických komentárov,vizuálnych vtipov, medzititulkov, premyslenej diegézy a v neposlednom rade na bezmála neustálym "boji" medzi modrou a červenou,abstraktne odzrkadľujúcim politické nálady Godardových filmov z druhej polovice 60tych rokov, brzdí kontrast s úmornou statickosťou obsahu hovoreného slova. Číňanka je jasne politický film, ktorého politickosť exceluje v rovine bohatých obrazových hier a naopak nudí rozsiahlymi rozpravami medzi postavami, zdĺhavo odrážajúcimi nálady vtedajšej marxisticky naladenej mládeže s neprehliadnuteľnou neohybnosťou a pasívnou odťažitosťou, akousi hmlistou clonou vytvárajúcou sa medzi divákom a filmom, ktorá sa nakoniec podieľa skôr na dusení filmu, než na jeho plynulosti a dôležitej schopnosti upútať diváka a z letargie ho nevytrhnú ani fígle s prestrihmi a hlukom. ()

Toj 

všetky recenzie užívateľa

Godard natočil naprosto perfektní esej o komunismu. Ideologii ponechávám stranou. Netroufám si tvrdit, že době, kulturním i politickým odkazům rozumím natolik, abych byl Godardovi v této hře rovnocen. Nicméně to jako film funguje výborně. Geniální je vše - barvy, významotvorná práce s formou, roztroušenost a nejbrechtovatější brechtování (efektem zcizení se často stává samo jméno Bertolt Brecht). Tento film vytváří úžasný příklad toho, kam lze hranice média posunout, co lze vytvořit a nabízí mnoho cest k chápání.. ()

Martin741 

všetky recenzie užívateľa

Jean Luc Godard tentokrat opustil artove vody a dal sa na rozoberanie filozoficko .materialistickeho pozadia sveta lavicovych - a hlavne ultralavicovych studentov. Anne Wiazemsky /Teorema 1968/ bola vskutku sukezna vtedy. 75 % ()

Biopler 

všetky recenzie užívateľa

Filozofický blábol o tváre socializmu v naaranžovanom byte do francúzskej trikolóry. Godard - neGodard, bola to otrasná nuda. ()

Jurkodak1 

všetky recenzie užívateľa

Zajímavě natočené, přehnaně experimentální a místy trochu nudné nahlédnutí do života party levicově zaměřených puberťáků, kteří si hrají na intelektuály. Godard zde vyjádřil svůj obdiv k Maovi a já ho od té doby neuznávám jako znalce politiky, ale pouze jako filmaře. ()

Ferguson 

všetky recenzie užívateľa

Krásná vizuální stránka filmu koncipovaná jako pop-art typický pro 60.léta. Skupina studentů okupující "vystajlovaný" byteček debatuje na téma socialismu ze všech možných úhlů. Téma je zde střídavě prezentováno vážně, ironicky, s nadhledem či vyhroceně, tak aby si divák v žádné fázi filmu nemyslel, že se jedná o prvoplánovou agitku. Obsahově si z toho neodnesete nic (což je plus) ale filmově hodně (což je také plus). ()

Reklama

Reklama