Ladíme!

Vrchol sračkosti. Glee a High school musical sú popri tom oscarové perly. Už "blicia" scéna na začiatku dokonale a trefne odhalila úroveň filmu. Nevkusné vtipy, scenár jak z osobitnej školy, hlavná herečka bez šmrncu a Skylar Astin vyzerá jak impotentný bobor. A to tu niekto dáva 5 hviezdičiek? To musí byť človek už mentálne úplne dolu s takým hodnotením, za všetko hovorí komentár jedného z nich: #teen #musical #cup song #fat amy #epic dialogues #scary lily #riffoff #naturalistic barfing #eew #top3actresses=hot #thisisgonnabecomeacult... Čo je to za komentár??? Odpad! (01.10.2015)

Odhlédnu-li od toho, že je to variace na Glee na velkém plátně, musím přiznat, že jsem se bavila. Oproti Glee má PP velkou nevýhodu malého prostoru pro velké emoce a tak se musíme spokojit jen se známým příběhem a nečekat toho moc navíc. I dobrých mixů a vystoupení je také málo, ptž hlavní vedoucí skupiny se chová jako "mrcha" až do finále. Co mě ale mile překvapilo, jak spontánně působí ústřední milostný vztah a takové ty věci kolem, kdy se na vysoké snažíte zapadnout a najít přátele. Navíc Anna Kendrick je natolik osvěžujícím prvkem, že jsem se prostě bavila. I vztah s otcem je řešen sice jen okrajově, přesto srozumutelněji než v mnohých dramatech, které se na to vysloveně zaměřují. Osvěžující žánrovka o touze zpívat před publikem a patřit do prima party. Kdybych dostala ještě o 2 skvělé mixy víc, bylo by to za 4 hvězdičky. (06.01.2013)

Měla jsem pocit, že sleduji Glee od znova, jen s vyměněnými herci. Film je plný klišé od začátku do konce, žádné překvapení, šablonovité postavy i vztahy, zkrátka nic, co by mělo nějakým způsobem vybočit z řady klasických teenagerovských hudebních filmů, nicméně se jedná o neškodnou jednohubku, u které se možná dobře pobavíte. A to především díky sympatickému hereckému obsazení, současný americký pop je zde zabalen do zajímavého kabátu, takže ani netrhá uši a některá čísla jsou moc povedená. Škoda, že si tvůrci neodpustili několik trapných a nevkusných vtípků (to zvracení bylo vážně nutné?), které celý výsledný dojem sráží dolů. (22.12.2012)

Spousta otravného popíku v nejklasičtější školně-soutežně-muzikální příběhové struktuře, jaká existuje. Nula překvapení, sto procent klišé. Glee revival. Dvě hvězdy za pár bizarních over-the-top momentů, v nichž je film alespoň na chvíli vtipný. Mělo jich být mnohem víc. A půlhvězda za zlatíčko Elizabeth Banks. (14.12.2012)

Nejzajímavějším prvkem Ladíme! není Anna Kendrick ani Anna Camp, ale střih dialogů. Obecně platí, že i ty nejstylovější podívaný stříhají dialogy velmi konvenčně tím způsobem, že se střihne vždy na toho, kdo zrovna mluví. Maximálně třeba u souvětí se střihne přesně mezi první a druhou větou. Nikdy ale uprostřed věty. Schválně si toho můžete někdy všímat, je to velmi zábavné. Neexistuje třeba, aby se ve větě „Na vysoké získáš mnoho skvělých vzpomínek“ střihlo mezi slovy „získáš“ a „mnoho“. Tudíž i když se dnes v řadě děl stříhají některé scény poměrně rychle, až chaoticky, dialogy se drží naprosto striktních pravidel, a je úplně jedno, jestli se bavíme o artu, komerci, filmu nebo seriálu. Střih dialogů je prostě takový poslední ostrůvek jistoty v době různých deviací a fragmentací. Tady v tomhle filmu to ovšem až tak neplatí, jelikož dialogy jsou stříhaný klidně i uprostřed replik hovořících, zvlášť když spolu mluví víc lidí. Nejenže se z postavy A, která začne hovor, prostřihne na postavu B, a následuje návrat k postavě A. Často se objevují i varianty jako ABCA nebo ABCBA. Odsud je i zřejmé, proč není u střihu zas tak důležitý, jak moc se střihá a měření délek záběrů, ale spíš kde se střihá. Důvod tohoto rychlejšího střihu dialogů spočívá, jak napovídá název filmu, ve snaze sladit dialogy a muzikálový čísla. Je to klasický problém. Muzikálový čísla jsou oproti dialogům velmi svižný, tudíž jako by film vždy zpomalil a zrychlil. Tvůrci Ladíme! tenhle kontrast obešli tím, že i dialogy stříhají trochu jako ty muzikálový čísla. Zas tak moc námahy je to ale nestálo, protože ve filmu vedou spory snad všichni se všemi, tudíž ostrý beatboxingový a dubstepový styl přenášený z muzikálových čísel i do dialogů má své opodstatnění. Film samotný je tak co do formy kontinuální. Spory se odehrávají po obsahový stránce. (03.02.2013)