Zlodejka kníh

Nečítal som, a ani nehodlám čítať, knižnú predlohu a tak nemôžem posúdiť, či bola verne alebo neverne sfilmovaná. Môžem iba skonštatovať, že film bol nakrútený zle. To, že bol pridlhý, falošný, občas nudný a často nevyužívajúci vedľajšie dejové motívy, nebolo tým najhorším. To sa stáva aj lepším filmom. Najhoršie bolo opätovné potvrdenie toho, že Američanov by nemali púšťať k historickým filmom z európskeho prostredia. Tým, že v tomto filme bol originálny nanajvýš snehuliak v pivnici, vynikli všetky zvrátenosti, ktorými sú hollywoodskí majstri schopní zaplniť film. Vôbec nemám chuť ich vymenúvať a postačí mi označiť film za sentimentálny, moralizujúci gýč s minimom invencie, skvelým hereckým výkonom Geoffreyho Rusha a zaujímavým zjavom Sophie Nélisse. (15.07.2017)

Všetko, čo ste si chceli po dvestošesťdesiaty krát zopakovať o nacistoch a ich štvancoch, v priehľadnom a sentimentálnom prevedení s ďalšou ultrakrehkou hudbou Johna Williamsa. Detská nevinnosť, srdečný ukrývaný Žid, veľkosrdečný apa a starostlivá mama. Všetci sa majú nesmierne radi, nosia rodinné hodnoty a na dvere im klope gestapo... Pekne nakrútená slzopudná mainstreamovka. Geoffrey Rush a Emily Watson sú hodní vyššieho filmového umenia. (13.02.2014)

Oscar 1 nominace: Hudba (21.02.2014)

Jako joo, je to doják jak dění na jatkách, ale na mě to nepůsobilo uplně. Přišlo mě to příliš mnoho tradičních a tudíž ohraných elementů. Žid v nouzi, malá holčička a její kukadla, hodný lidi a ten příběh měl jen jeden filmově silnější moment, když nácek je sklepě, při ní jsem svůj dech vyhlásil za nedostatkový zboží, ale jinak mě to bohužel spíš míjelo a přitom jsem si velmi přál aby mě film trefil do toho červenýho bušícího orgánu. (14.02.2015)

Mám ty malé, ale přitom pro každého z nás nesmírně významné, příběhy z druhé světové války hrozně rád. Dokazují totiž, že ti lidi si museli prožít svoje a museli se i přesto umět oklepat a nadále pokračovat v životu. Neuvěřitelně mě to fascinuje a každý příběh takových lidí by se měl vtisknout do naší duše, abychom si uvědomili, že naše problémy sice nejsou malé, ale zároveň se dají ustát s grácií. Zlodějka knih je tak hezký film, i když k němu mám celou řadu výhrad. Především tedy jsem celý film přemýšlel nad tím, zdali bylo dobře, že se ve filmu mluvilo anglicko-německy. Anglicky hlavní herci (někdy) a německy všichni okolo jenom proto, aby dodali patřičnou atmosféru Německa. To mě, po pravdě, dost štvalo. Na druhou stranu musím říct, že kulisy Zhořelce neměly chybu. Jakmile budu mít možnost, okamžitě tam vyrazím. Ta historie z toho města přímo srší. Příběh jako takový je pak poctivou událostí druhé světové války. Hezky natočenou, citlivě zfilmovanou a ve vší poctivosti dobře zahranou. Kromě té jazykové bariéry nevidím jiný problém na tomto filmu. (11.04.2014)

║Rozpočet $19miliónov║Tržby USA $21,488,481║Tržby Celosvetovo $76,586,316 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,185,490║ Tržby za predaj DVD v USA $12,212,610║ v prvom rade skvelo zahrané, má to nádych danej doby, nejaké to napätie, či zaujímavé scénky, len na škodu je že nosná téma sa nikam zvlášť neposunie, nedá to v konečnom výsledku nič ne vrch a tým pádom to len vyznie ako troška drahšia TV produkcia, lebo mali sme tu už niekoľko silných filmov z daného obdobia a omnoho viac strhli ako Chlapec v pruhovanom pyžame prípadne Predčítač /60%/ (14.02.2014)

Knihu jsem nečetl, ale soudě podle jejího odrazu v tomto filmu, si ji brzy přečtu. Sám film nese stigmata i přednosti velké mezinárodní koprodukce - vystavěn na základových kamenech západního žebříčku hodnot coby oslava lidskosti může vyznít trochu cukrkandlově, znepokojivě lesklý vzhledem k pesimistickému tématu, až příliš romantizující pohled na válečné hrůzy, kterým spíš konvenuje syrovost a naturalistický vhled, který tady (až na jeden moment v závěru) naprosto absentuje, až příliš humanity a snahy natočit ,,kladný film" neboli člověčinku (jak se hezky česky říká), všechno ale zachraňuje skvělé mezinárodní herecké obsazení (asi nikde jinde neuvidíte tolik anglofonních herců a hereček používat německé přitakávací částice „ja“ a ,,nein") a dobře odvedené filmové řemeslo. Hodně nefunkční (patrně oproti knize) je pásmo vypravěče, postmoderně koncipované křížení mezi vševědoucím vypravěčem a postavou Smrti, což se pohledem diváka může jevit poněkud prvoplánovité, v tomhle hojně zastoupeném subžánru (válka očima dítěte) je to sice odvážný krok, ale patrně měl zůstat jen na úrovni literárního textu. Jistým zklamáním je naprostá absence dotazování se po důvodech, proč byli mnozí v Německu těch časů svedeni fašistickou propagandou - zřejmě zásadní otázka, která je stále aktuální i dnes. Mnohde naznačeno (účast na vizuálně zajímavém srazu NSDAP, kde došlo k pálení knih atd.), naprosto nedotaženo. Formálně je zajímavá práce s barvami - zprvu bílá (pásmo vypravěče), posléze hnědá, béžové tóny a odstíny šedé, které si podmaňuje až magická síla barvy červené, mystiky všudypřítomných praporů a vlajek s hákovým křížem. Při přemýšlení o zfilmované Zlodějce knih se nemohu ubránit jednomu srovnání - tématicky totožné a důrazem na humanitu podobné Musíme si pomáhat snese hravě světové měřítko, Hřebejkův film řešil obdobné etické otázky s větší mírou jistoty a především hloubky... (20.04.2014)

Takové hezoučké, hollywoodské Musíme si pomáhat. Je tam kladen velký důraz na to, že spousta obyčejných Němců nebyli nacisté a z války byli také nešťastní. Přišlo mi, že na dvouhodinový film se tam toho moc nestalo a ke konci už jsem se celkem nudil. (21.04.2014)

,,NEJSEM SI JIST, CO TO ZNAMENÁ... VŠECHNO, ČÍM JSME SI PROŠLI... VŠECHNO, CO JSME UDĚLALI… PROSTĚ JSME JEN BYLI LIDMI. TO LIDÉ DĚLAJÍ…“ /// Film co začíná a končí smrtí. A příběhem, v němž se už brzy v Německu začnou rozbíjet výlohy a pálit knihy. Stávám se součástí vztahu dvou dětí, získává si mě G. Rush a zjišťuju, že i ta E. Watson má parádní roli. Ať si kdo co chce říká – ta atmosféra 40cátejch let je super! Sere mě, že tady nezní němčina. S ní by to mělo parádní autenticitu! Ovšem i tak jde o hezkej příběh s několika dojímavejma okamžikama. A věta: ,,NESNÁŠÍM HITLERA“ zní z těch dětskej úst neuvěřitelně romanticky! Navíc smrt jako vypravěč – NIKDO NEŽIJE VĚČNĚ – já vím, a nemusí mít na sobě ani pyžamo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2005 napsal Markus Zusak, číst nebudu. 2.) Zajímá mě, jak se dá přes příručku hrobníka dopracovat k lásce knihám. 3.) Thx za titule ,,cetar“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (22.01.2014)

Jsou některé filmy, kde jde všechno stranou a zůstává jen na srdci, co vám napoví přes všechny momenty, kdy by jste jindy měli hned několik důvodů, proč hodnotit méně (možná o dost). Tak tenhle patří mezi ně. Čekala jsem málo, ale dostala se ke mně velká dávka lidskosti, hřejivého tepla, moudrosti, smutku, opravdového přátelství a bylo toho ještě mnohem, mnohem víc v podobě velmi příjemného stylu vyprávění a s kouzelně podmanivou hudbou Johna Williamse. Srdce jde tudíž dneska na pět hvězd nejen za všech pět hereckých hvězd, ale i za opravdu velmi intenzivní zážitek. Souhlasím s komentáři HonzaBez a Alex126. (18.01.2014)

Předloha filmu není podle skutečné události. Autor tak mohl upustit uzdu fantazii, což se překvapivě nestalo a nic originálního nevymyslel. Pohled na nacistické Německo očima dítěte není ničím přelomovým. Zařazení vypravěče je pak přímo rušivým elementem. Velký úspěch knihy i filmu je tedy lehce zarážející. Obsazení hlavních dětských rolí je však ukázkou skvělého čichu při castingu. (09.02.2023)

Bolo by ľahké odpísať Zlodejku už len preto, že niektoré nosné prvky knihy sú vo filme skôr okrajovou záležitosťou. Nespravím to, pretože adaptovať podobne ladené dielo je len z princípu náročné a tak sa logicky upravovalo, škrtalo a odnieslo si to pár postáv, či viaceré miniepizódky. To podstatné tam však stále je. Jediný problém vidím v tom, že Brian Percival síce režíruje zručne, ale ducha knihy sa drží až príliš. Film tak nijak zvlášť negraduje a iba cez sled scénok pomaly plynie k nevyhnutnému záveru. Plynie však k nemu veľmi príjemne a to či už vplyvom neustále sa pod kožu zarývajúcemu soundtracku Johna Williamsa, alebo vďaka skvelo obsadeným postavám a hmatateľným vzťahom medzi nimi. Ale akokoľvek sú Hans, Rosa, Rudy, či Max skvelí, tento film skrátka patrí Sophie Nélisse. Tá sa pre rolu Liesel doslova narodila a všetky jej dilemy, smútok, či radosť budete prežívať priamo s ňou. 85% (03.02.2014)

Válka a nepříjemné události očima dětí, to může dopadnout hodně dobře nebo hodně špatně. Špatně tehdy, když děti ve filmu přemoudřele mudrují, filosofují a poučují z pozice kárajícího dospělého. Zkrátka když to nejsou děti. Děti nemusí být a nejsou pitomé, za to nelze zaměňovat dětskou naivitu, mnohdy rády přemýšlejí, ale taky teprve zkoušejí, poznávají a tvoří si postoje. Tohle ve filmech často tvůrci opomíjí a dělají z dětí takové malé uvědomělé dospělé. U Zlodějky jsem se právě tohohle bál. A je pravda, že místy tam film měl trochu nakročeno (třeba jak obě děti hned od začátku vědí, kdo je ten špatný), naštěstí se o to jen olízne. Jinak je to překvapivě solidní a pěkný film a já osobně oceňuju právě tu vcelku klasickou stavbu, po které se mi v záplavě všelijakých "netradičních pohledů" a "experimentů" (obvykle krycí jména pro neschopnost vyprávět příběh) docela stýská. Mají dle mého s reálnými osudy více společného a více v nich může vyniknout člověk jako takový. Liesel a její kamarád Hans jsou sympatické děti a člověk jim fandí. Stranou nezůstává ani dobrosrdečný tatík Geoffrey Rush. A konec byl velmi silný. (18.02.2015)

V komentářích čtu výtky ve stylu příliš naivní a sentimentální, nevěrohodný pohled na válku, typický hollywoodský kýč apod. Musíme si uvědomit, že Zlodějka knih je stylizovaná podívaná, kde válečné hrůzy a krutost nacistických pořádků sledujeme očima dítěte, které se sice v průběhu vyprávění přiblíží k hranici dospívání a platonických lásek, ale nepřekročí ji. K tomuhle věku zkrátka určitá naivita a nevinnost patří. Příběh sice není bůhvíjak vynalézavý, ale zpracování je fajn, režisér si umí pohrát s detaily a místy dokáže pracovat s až "mrazivou" poetikou. Navíc obsazení je vážně luxusní, Geoffrey Rush a Emily Watson patří ve svých kategoriích k tomu nejlepšímu, po čem mohou fimová studia sáhnout, a i když se Sophií Nélisse jsem malý problém měl, určité kouzlo jí upřít nemohu. Ano, film chce dojímat, ale za tohle dojetí se stydět nemusíte. Kdyby americká studiová produkce vždycky vypadala takhle, můžeme si gratulovat. Celkový dojem: 75 %. (16.08.2017)

[imdb: 7.6/10] | me: Dlhé rozprávanie o tom všetkom čo sme tu už v mnohých pútavejších filmoch o nacistoch mali predtým. Film ťaží z detskej nevinnosti, peknej hudby, srdečnosti, lásky .... a na druhej strane zla a nenávisti nacizmu. Myšlienka nie je nijako inovatívna, prevedenie je milé a to je asi tak všetko. Aj napriek výbornému obsadeniu nemali herci možnosť v tomto (v princípe) jednoduchom filme čo ukázať... Je to ok, ba až moc dlhé. Navrhujem skrátiť a zaradiť do poličky s názvom "dojímavé filmy o nacizme". Bis später. One small fact: you are going to die. Despite every effort, no one lives forever. Sorry to be such a spoiler. My advice is when the time comes, don't panic. It doesn't seem to help. (03.05.2014)

|| Scenár: Michael Petroni, Ken Blancato / Predloha: Markus Zusak - The Book Thief | Hudba: John Williams | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Sunswept Entertainment | Rozpočet: 19 miliónov $ | Tržby: 72,364,175 $ || Pekná, obrazovo zbytočne uhladená jednovečerka, ktorá je ďaľším escenciálným výťahom knižnej predlohy. Je to však tak úprimné a citlivé, že sa na to nedá hnevať. Raz určite neurazí. 72% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (06.04.2014)

Ľúbezný príbeh, ktorý napriek svojmu odohrávaniu sa v čase jedného z najčernejších období histórie a ktorého rozprávačom je najčernejšia postava vôbec, pôsobí veľmi podmanivo a očarujúco. Divák si ani neuvedomuje, že situácia je omnoho vážnejšia ako sa na prvý pohľad zdá a to ani nemusí obsahovať prvky komédie. Celý dej sa totiž točí okolo kúzelnej zápletky malej milovníčky kníh a aj keď je nebezpečenstvo všadeprítomné, nástrahy vojny prichádzajú až z druhej línie. Ale keď príde nejaká ťažká rana osudu, o to vás zaskočí viac nepripravených a zasadí nečakané rany do živého. Veľmi pekné charaktery postáv prezentujú ľudské správanie onej doby a sú ešte lepšie predvedené neznámymi hercami. Zárukou kvality bol Geoffrey Rush a Emily Watson, o ktorých sa detskí herci určite mohli oprieť podať tak dôveryhodné výkony. K oprávnenej nominácii Johna Williamsa by som určite pridal oscara za výpravu a kostýmy. 85%. (28.01.2014)

V rámci tejto filmovo veľmi vďačnej tématiky síce Zlodejka kníh nepriniesla vlastne nič nové, teda možno až na tú netradičnú postavu rozprávača, čo mi prišlo ako zaujímavý nápad a či už sa jedná o surovejšie podanie tejto látky alebo aj o detský pohľad na ňu, čo je použité aj v tomto prípade, nájde sa plno zaujímavejších filmov, ale aj tak som stále dosť spokojný. Dej je dostatočne zaujímavý, chválim celý ten prvok s pestúnskou rodinou a rovnako postupná zmena pohľadu na celú situáciu v závislosti na momentálnej úspešnosti Nemecka, len ma trochu mrzí, že tu nie je moc skutočne zapamätaniahodných scén, prakticky len dve. Všetky postavy si ma dokázali získať, obzvlášť hlavné trio, teda príjemná Sophie Nélisse, veľmi sympatický a otcovský Geoffrey Rush a zaujímavá Emily Watson a síce emócie sa u mňa moc nedostavili, ale inak je to režíjne kvalitne zvládnuté, obzvlášť vizuálna stránka. A tak aj napriek prakticky úplnej neoriginalite nemám najmenší problém hodnotiť takto, bavilo ma to a keby to trvalo ešte dlhšie, vôbec by mi to nevadilo. 74% (30.07.2015)

„If your eyes could speak, what would they say?“ (26.01.2014)

Even death has a heart. Zlodějka knih je kýč, který vhání slzy do očí za vydatné podpory Johna Williamse, ale pod všemi těmi pěknými a mrazivými obrázky pořád zůstávají hodně silná slova Markuse Zusaka. Podívaná je to nedokonalá, ale místy poměrně silná, za kterou se Brian Percival nemusí stydět. To nejkouzelnější na tomhle snímku však je Sophie Nélisse, která ve svých třinácti letech dokázala na svých bedrech utáhnout celý film. (19.01.2014)