Bež, chlapče, bež

Němci prohráli válku, protože imrvére řvali - uprchlíci a partyzáni byli tudíž ve velké výhodě... to mně tak na okraj přišlo do hlavy. Jinak stejně, jako u jiných válečných příběhů, i tady bych uvítala dovětek, že události, které jsem právě viděla, byly smyšlené a jakákoliv podobnost se skutečnými osobami čistě náhodná. Bohužel, jakkoli se to zdá neuvěřitelné, jsem znovu postavena před hroznou pravdu a ponechána hloubání, že označení člověk by mělo být výsadou a udělovat se jako vyznamenání (já vím, já vím - kdo o tom ale bude rozhodovat, že? snad ne zase nějací lidé? :-O) Vzhledem k množství tématicky viděného mohu porovnávat, rozvíjet myšlenky a ptát se: "Kde se bere tolik nenávisti, co je to za sílu, kterou má šanci trumfnout jen pud sebezáchovy? Co "lidi" pohání k vynaložení takového úsilí pro smrt jednoho obřezaného chlapce?" A ne, nedělám si iluze, že dnes by tomu bylo jinak, bojím se rozhlídnout a zeptat se - kdo by se rozhodl nebýt člověkem? A stejně jako jindy mě do svých osidel lapil smutek... kolik utrpení na jeden život, kolik bolesti... možná stejně jako odvahy i víry, kterou ten malý konvertita prokázal... Skvělí Kamil a Andrzej Tkaczovi, solidní, nehrotící přístup Pepeho Danquarta. (06.11.2014)

Nějak už mi lezou krkem jako že skutečné příběhy dětí za druhé světové války (divné, že děti za 1. světové nikdo netočí), v poslední době se s těmito filmy roztrhl pytel, od Pyžama po Ptáče přes nespočet dalších. V 60. letech, když to točil třeba Kachyňa nebo Tarkovský, tak to snad ještě působilo originálně, ale dnes je továrna na kapesníčky. Můžete si být jisti, že děcka prožijí ve filmu všechna možná ponížení, někdy i včetně sexuálních, ale uvnitř jsou to stále čisté duše, a tak jen divák útrpně sleduje s tím kapesníčkem v ruce scénu za scénou, brečí dojetím, je mu těch dětiček líto, protože na dětičky padá sníh, chvějí se zimou, ani ten kabát jim nedovolí majitelé ukrást... Vím, že to může znít cynicky, jenže co říct k filmům, které jsou samy podobně cynické a jen tlačí a tlačí na pilu? (20.10.2022)

Něco tomu chybělo, abych se vcítil. Nevím proč, prislo mi to odtažité a hrozně předvídatelné. (11.11.2022)

Moje největší pochvala na můj vpravdě nemilovaný subžánr "děti za časů války" zní asi tak, že mě to neuráželo. Ačkoli i zde dítě je roztomilý, doba je zlá, Němci jsou bleble a chleba tvrdý, tak jsem u toho neměl potřebu spolknout kulku, jako u souputníků v pruhovaných pižamech či s kradenými knihami. Oproti nim má utíkající chlapec nespornou dramaturgickou výhodu v tom, že je neustále nucen měnit pozice a tím pádem se film stále někam viditelně sune (ačkoli v zásadě většinu filmu protagonista jen tak bloumá po okolí). Ovšem režie má zde poměrně výrazné limity, které vybublají na povrch zejména v okamžicích, kdy se tvůrci snaží naznačit delší časovou prodlevu mezi scénou A a scénou B, protože vztahy mezi ústředním klukem a jeho okolím se vždy nadefinují již úvodní scénou jejich setkání a již se nerozvinou po dobu třeba půl roku, který chlapec s danou postavou stráví. Jasně, díky tomu film netrvá tři a půl hodiny a díky bohu za to, ale i tak se až do konce zdá, že tento článek je pahýl. (21.10.2014)

Příběh chlapce a války no čekal jsem už podle skutečnosti silnější a záživnější drama,no aspoň pěkně natočene. (08.12.2018)

Další z řady filmů o pronásledování Židů, který se zaměřuje na martyrickou cestu malého židovského chlapce po okupovaném Polsku. Působivé, citlivé, výborně zahrané. Podobných počinů není nikdy dost. 80% (06.11.2014)

Nič ma nezdvihlo z kresla, nič ma neokúzlilo, z ničoho som nemal pocit hnusu, ako pri SCHINDLEROVOM ZOZNAME, či PIANISTOVI. Táto rádoby skľúčujúca vízia holokaustu a židovského problému, je skôr akousi disneyovskou, mládeži prístupnou verziou vtedajších udalostí. Až mi to príde, ako Twainove príbehy o Tomovi Sawyerovi. (02.02.2023)

Běž, chlapče, běž je přesně tím filmem, který mě zasáhl: druhá světová válka na polském území nahlížená dětskýma očima malého Srulika. Samozřejmě, že nejsilnější jsou ty scény, kde malého chlapce pronásledují Němci nebo ho zrazují jeho vlastní Poláci. Co tedy tenhle film nabízí navíc? Touhu po svobodě, která je pro malého chlapce naprosto zásadní. A pak je silný tenhle film v závěrečných scénách z Polska. (23.05.2015)

Film mě, bohužel, dost zklamal. Snaha o násilně vyvolaný soucit, citové vydírání a stokrát ohraný příběh. Proč se pořád vracet do minulosti, když nám dnes hrozí stejné, ne-li horší nebezpečí. Už mě to zkrátka nebaví. Chtěla bych filmy o Evropankách znásilněných muslimskými migranty. O jejich obětech, kterých se nikdo nezastane. O kterých se dokonce ani nepíše a nevysílá, abychom nevybočili z politické korektnosti. Ne, mě už filmy z války nedojímají ani nebaví. Chci filmy o tragédiích dnešní doby. (24.02.2018)

Lze člověka dojmout bez citového vydírání? Jde. Chudák Srulík, ten si toho musel jako žid během války prožít, to by jeden brečel. Z malého hrdiny čiší ale takové životní odhodlání, že se ho sami cítíte. Navíc krásná kamera, uvěřitelné postavy, které se nesnaží na sebe strhnout pozornost. Scénář se s tím, že je hlavní postava dítě nemazlil, nechal ho si život a válku nespravedlivě vyžrat. Doporučuji se podívat v nedepresivním stádiu. (21.09.2014)

Není moc filmů, kdy bychom viděli hrůzy druhé světové války dětskýma očima. Takže každý takový z nich uvítám. Chvilkami mi tenhle příběh přišel nepravděpodobný a těžko uvěřitelný. Chvilkami taky strašně plochý. Ale není černobílý. Jako bych se houpala na houpačce. Měla jsem prostě při sledování zvláštní směsici pocitů a myšlenky se mi honily hlavou jedna za druhou. Po shlédnutí jsem ještě tiše půl hoďky seděla a snažila se to v hlavě srovnat. Téma druhé světové války je nevyčerpatelné. Jen s ním dobře naložit. (10.05.2017)

Polákům se v posledních letech dost daří produkovat filmy s válečnou tématikou. Je to samozřejmě logické, jelikož materiálu ke zpracování mají jistě hromady a to zejména týká se li židovského tématu. Proto i tento film patří mezi vrcholy daného žánru a tak může divák opět čekat velice silný a drsný příběh, natočený podle reálného základu. (19.12.2015)

Ačkoli k tématu holocaustu nepřináší film nic nového, jde o další podařenou záležitost reflektující tuto neblahou kapitolu z dějin lidstva. Problémem bude asi její zaměnitelnost, protože Danquart jede víceméně v zajetých kolejích a v podstatě nepřináší nic, díky čemu by si měl divák po delší době film pamatovat. Jinak je ale výsledek výborný a lze mu vytknout jen velmi málo věcí. Jednou z nich je snad jen pomalejší tempo a přehnaná stopáž, v níž se bohužel tvůrce dostává k tomu, že některé věci zcela zbytečně opakuje, čímž vše jen protahuje. Také občasné prolínání snů s realitou není úplně odlišeno, takže se může stát, že divák bude pár vteřin tápat, kam se děj posunul. Malinkou výtkou budiž i klišovité vyobrazení nacistických důstojníků jako tlustých, chlípných a upocených mužů, to se ale dá snadno přejít. Krom toho už ale vlastně musím jen chválit. Kamera je moc krásná a některé scenérie zabírá hodně zajímavě a až opojně, režisér se nebojí ani občasného použití ruční kamery, která vše oživí. Hudba je potřebně tklivá, nikoli ale vnucující. Oba bratři Tkaczové, kteří se v roli hlavního hrdiny střídají, jsou naprosto výborní a drží krok s podobně výbornými herci dospělými. Je taky moc dobře, že Danquart příliš netlačí na emoce a nesnaží se prvoplánově dojímat a všechny silné scény točí s citem a příliš je neprodlužuje. Run Boy Run sice není moc originální, ale jako zástupce filmů o holocaustu funguje báječně, a i když brzy splyne s jinými, nelze říct, že by nebyl zajímavý. 80% (17.06.2014)

'Lauf Junge lauf' je příběhový film, není do něj namíchána žádná psychologie, mystika, fantasy či jiné obvyklé příměsi, které lehtají na patře a příběhům dávají jakousi nadpozemskou vznešenost. Zde jde jen o řemeslo; nápad, projekt, spojovací materiál, a pak především zpracování a povrchová úprava. A to řemeslo je tu skutečně výborné, hodné mistra. Vystačí si samo o sobě, bez recenzí, analýz, hledání skrytých významů a nalézání podprahových informací... "Run rabbit - run rabbit - Run! Run! Run! / Bang! Bang! Bang! Bang! / Goes the farmer's gun" (Flanagan and Allen). Pozn.: V komentářích se často vyskytuje porovnání "dnešních" a "tehdejších" dětí. Je skutečně pozoruhodné, k jakým koncům hmotný přebytek, žádná práce, benevolentní až neúčastní rodiče, také mohou vést, v době, kdy není problémem opatřování hraček, ale jejich likvidace. (14.06.2017)

Silný příběh, jehož filmovému zpracování nelze příliš co vytknout. Snad ta scéna se zastřeleným pejskem a jeho pohřbíváním byla pro mě na hranici citového vydírání. Ovšem, pokud se Marhoulovi podaří v zamýšlené adaptaci Kosinského Nabarveného ptáčete udržet románový tón vyprávění neuvěřitelně syrových událostí, bude Běž, chlapče, běž považováno rázem za selanku z polského válečného venkova. (01.11.2014)

Odporučil by som ako povinnú kinematografiu pre všetky rozmaznané detičky, ktoré si nedokážu nič vážiť a myslia si, že aký majú hrozný život. Tento príbeh by ich možno donútil rozmýšľať a zamyslieť sa nad tým aké je to nemať nič, teda okrem nádeje na lepšie zajtrajšky, resp. na vôbec nejaké zajtrajšky. Naozaj silný príbeh o chlapcovi, ktorý bol zo dňa na deň odkázaný len sám na seba a počas vojnových rokov sa pokúša prežiť doslova v hraničných situáciách. Našťastie na svojej ceste stretol aj ochotných a dobrých ľudí, ktorí ho zachránili, no naopak aj tých, ktorí ho kruto zradili. Celý film mal však naozaj skvelý spád, ktorý bol zvýraznený akýmsi detským existencializmom a zaujímavými zvratmi v deji. Akurát ten koniec ma zrovna nedojal, lebo chlapec akosi príliš rýchlo upustil od svojej novej identity a zmieril sa s dôsledkom vojny. Ale inak dobré, veľmi dobré! (05.10.2014)

Hola kost, Teda Holokaust /nerobim si z toho srandu, len nie som komp tak mi vypadol spravny nazov a klasicky/holokaust nespochybnujem/ sa povezie s Nemcami este pekne dlho, mozno aj 1 000 dalsich rokov. kazdopadne malokedy sa stane, ze kvalitna tema znamena kvalitny film, tu je tomu tak, reziser Danquart sa teda predviedol. Prekvapili pozitivne hlavne vykony detskych hercov  : 95 % (19.06.2022)

Velice dobře zpracovaný dramatický válečný snímek o malém chlapci, který prchá při zátahu ve Varšavském ghettu. Jeho příběh je až neskutečný a kolikrát dojímá k slzám! 80% (15.11.2015)

Polská a německá produkce nejvyšší kvality. Běž, chlapče, běž! je naturalistický snímek plný podrazů, neštěstí, smůly a naříkání. Když už se nějaké to štěstí rodí, záhy přijde někdo, kdo hlavní postavě bodne nůž do zad. A jednou z místa, kde jsem to nečekal. Celý snímek klade silný důraz na život malého kluka, který se potýká s problémy, které by ani dospělý nedokázal snášet. A tyto problémy se podepisují na jeho psychice i fyzičce. Hlavní hrdina mi velice přirostl k srdci. Je to dítě, které je nucené rychle dospět, ale pořád se chová jako dítě. Není chytřejší než dospělí. Nerozdává rozumy, prostě se snaží přežít v nepřátelském prostředí. A my mu v tom fandíme. Obrovský palec nahoru a doporučuji všemi deseti! 90% (09.01.2016)

Nebýt to podle skutečné události, tak by to rozhodně takové terno nebylo, nicméně ten punc realističnosti tomu dává další rozměr, kdy člověk nemůže než obdivovat psychickou sílu toho kluka, která ho skrz všechny průsery nakonec dovedla až do vysněného Izraele. Happyend se tady promíjí, protože jinak by to ani nešlo. 85% (27.06.2017)