Upírska akadémia

Ze slibného dějového podhoubí podpořeného slibnou knižní sérií zůstala až překvapivě nahrubo nasekaná smaženice, ale dojmy zůstávají převážně pozitivní. Při nemožnosti stíhat sledovat gradovanou mytologii se třemi zvraty a dvěma novými postavami na každou druhou pětiminutovku leží všechno na krásné Zoey, protože prkenný Danila, výrazně přehrávající Olga Kurylenko ani nevýrazná princezna jí příliš nepomáhají. Hlavní hrdinka ale i ty méně vydařené a nedostatečně sarkasmem nasáklé scény zvládá s přehledem, což v kombinaci s fajn akcí a silnou frekvencí hlášek naprosto stačí. Při hledání logiky v postupnosti zápletky bych ale musel prskat daleko víc. (05.07.2014)

Další z řady "me too" počinů na upíří teenage téma, které se vyrojily po kasovních úspěších Twilight. Proti tomu bych ještě nic neměl, ovšem když ve filmu několikrát zazní posměvačná narážka právě na tolik milovanou a zároveň nesnášenou ságu, tak bych očekával, že mi pak dokáže nabídnout něco víc. Opak je ale pravdou a já si jsem celkem jistý, že tohle je ještě horší, než Stmívání. Dost dlouho už se mi nestalo, že bych se díval na film a po celou jeho dobu se snažil přijít na to, co se tam ksakru vlastně děje. Scénář skutečně vypadá, jako by ho sepsala nějaká vlhká teenagerka při polední pauze ve Starbucksu. Dialogy jsou někdy úplně náhodné a ve spojení s podprůměrnými výkony herců a hereček, o kterých jsem snad nikdy neslyšel (až na představitelku královny Jane v Tudorovcích), to všechno působí trochu jako nějaká parodie. Bohužel, film se skutečně bere vážně, a to je na tom to nejhorší. No... alespoň bylo na co (nebo spíš na koho) koukat. Za mě lepší 1* (25.05.2014)

Asi nedospím do premiéry dvojky (která ale s ohledem na mizerné tržby těžko vznikne). Režisér Mark Waters určitě není nezajímavý, což v minulosti párkrát dokázal. Tady ale on i celý jeho tým nepěkně přestřelil. Po megaúspěchu série Twilight se dalo čekat, že není konec. Upíre, chraň nás od všeho zlého. Jedni jsou mírumilovní vampýři, další jejich strážci, pak zase ryzí krvelační vampýři. A ještě tu pobíhají psychopsi. Do toho musíme poslouchat otravný voice-over hlavní hrdinky, která je jinak moc půvabná dvacetiletá slečna, ale její přidrzlá postava je na hranici snesitelnosti. A to je na tom oproti jiným lehce zaměnitelným postavám ještě dobře. Její kámoška je dědičkou vampýrského trůnu, neustále jí tak někdo usiluje o život. Proto potřebuje osobní strážkyni, kterou je ona zmiňovaná cynická hrdinka (které mimochodem černé prádlo sakra sekne). Příběh pak stojí i na středoškolských třenicích mezi studenty, protože jsme na akademické půdě prapodivných Bradavic, kde se zatraceně tlačí na pilu. Snaží se tvářit, že má nadhled (a že je tak trochu parodií na upírské filmy), jenže nemá (a není). Zarazí podivná návaznost scén, podivné ukončení některých linií, mizerné akční sekvence, v každé druhé scéně tu máme otravné herce. Na druhou stranu dokážu ocenit, že tu alespoň chybí to předlouhé hledění si do očí á la Bella a ten její bledý hošan. (03.05.2014)

Cesnakom, krížom a svätenou vodou na tento film. Jeden by čakal, že dva roky po debilnom Twilight už tento trend pchať do kín ďalšie chabé upírčiny pre násťročných odznie. Ale nie, stále má niekto potrebu divákom dokazovať, že latka kvality sa dá predsa len ešte viac znížiť. Vampire Academy sa totiž snaží tváriť strašne „cool“ a sarkasticky si uťahovať z ostatných teenagerských ság (rozumej prevažne s Twilightu), neustále narážať na prihlúple chovanie hrdinov, nezmyselnú zápletku a pod., ale pritom to je rovnako úbohé. Je to ako keď sa imbecil, ktorý nevie koľko je 2+2 (6?) smeje idiotovi, ktorý nevie koľko je 1+1, že je idiot. Asi taký pocit som mal pri sledovaní tohto veľdiela. Takže ono to je v podstate veľmi „podvratne zábavné“ sledovať. Ale pri pomyslení, že v tomto dementnom, stokrát vylúhovanom príbehu niekto hľadá nejakú hlbšiu mytológiu mi ostáva rozum stáť. A že to vôbec niekto pustil do kín, preboha! Veď to vyzerá lacnejšie než ktorákoľvek epizóda televíznych Vampire Diaries – chabý pokus o pár akčných scén, hrozná výprava a ten prísľub pokračovania v závere snáď bol taktiež len sarkazmus (i keď skôr nie). To si niekto vážne myslel, že to dotiahne na viac ako jeden film? Ešteže tá jedna tupírka, pardón, dampríka (veľmi sofistikované označenie, ktoré veľa vypovedá o spisovateľských kvalitách autorky knižnej predlohy) bola celkom sympoška, síce tesne na hrane otravnosti, ale aspoň správne drzá a neustále nahláškovaná (aj keď tie hlášky po 99,99% času nefungovali). Inak vďaka bohu, že to totálne prepadlo v kinách. Jedna hviezda fakt len za to, že som sa dokázal baviť nad tým ako si tento debilný film dokáže hrdo uťahovať z ostatných debilných filmov, že sú debilné. To sa často nevidí. Niekto za kamerou má teda neskutočne veľké (čítaj zaslepené) ego. CELKOVO: 1* (2/10) (08.08.2014)

Nikdy, ani v těch nejstrašnějších nočních můrách, jsem si nedokázal představit, že jednou uzřím něco, co může posunout už tak zrůdné hranice Tvajlajtu ještě hlouběji do páchnoucích kliček tlustého střeva. Mezi nekulturními, slaboduchými hovady už tolik populární žánr „Jang end restles koksakrs“ získal zcela novou dimenzi, dimenzi, která smrdí gangrénou, vzniklou šťouráním se špinavými nehty ve zhnisaných ranách po kousnutí homopýra. Dimenzi, co se nachází až daleko za už tak vzdálenými krajními mezemi naprosto bezduché debility. Nevěřím, že k tomuto svinstvu existuje jakákoliv knižní předloha. Pokud ano, měli by nechat autorku včetně nakladatele okamžitě bolestivě vykrvácet, protože si teď paní Majerová musí připadat jako Hemingvej. Tak si to opět trochu shrňme. Hlavní hrdinka, mimochodem ultranesympatická, přehrávající, zpruzená piča, které jsem měl celou dobu chuť šlápnout na xicht okovanou podrážkou, je Tapír. Tedy vlastně Thapýr, abych přesně dodržel terminus technicus pseudomykologické plísně, vykultivované pouze za účelem rádobymysteriózního čvachtání náctiletých emokrav. A náš milý Thapýr studuje kakademii plnou tak skvostných homopýrů, že proti nim i Patyzón vypadá jako prudký heterák, ve které zrovna houstne stolice, protože se zlí Oioiové rozhodli prudit mírumilovné Morgoie. Neštěstí je tu také sličný a charakterní rumunský gymnasta Popescu, který všechny chrání a jemuž může Thapýr romanticky usilovat o věneček, a to i navzdory nepřízni upjaté ředitelky Komanečiové. Oioiové však příliš neotravují, asi zrovna někomu pijí krev v jiné pičovině, a tak má holka spoustu času pořádně to na něj rozbalit, přičemž může své kroky dokonale rozebrat se svou nejlepší kámoškou, morgoiskou princeznou Takyvulvou. Celou dobu tedy bloumají po chodbách a trousí dialogy, které by duševně zdravá, sedmnáctiletá dívka nevzala do huby ani po koňské dávce THC a sem tam předvedou karate, za nějž by se nemusel stydět ani Hrošík liberijský. Nic víc, nic míň. Prostě dokonalý zástupce komerčně vyhajpovaného homožánru, po jehož shlédnutí/přečtení musí každý soudný divák/čtenář několikrát bolestivě praštit hlavou do zdi, aby se ujistil, že se mu to zvěrstvo opravdu jen nezdá. Takže, je-li vám více než dvanáct inteligentních let, lajkli jste onu údajnou „knihu“ nebo ohodnotili toto bezprecedentní svinstvo více než jednou hvězdou, je u vás téměř devadesátiprocentní předpoklad dalšího patologického vývinu a následné společenské neprospěšnosti, tudíž byste měli být ohleduplní a okamžitě se zabít. Nejlépe stylově tak, že si nahryznete zápěstí a vysajete se dosucha. A nebojte se, u samosajů nehrozí, že by se posléze proměnili v ještě většího debila! (01.07.2014)