Sedmý kontinent
Der siebente Kontinent
The Seventh Continent
Réžia:
Michael HanekeKamera:
Anton PeschkeHrajú:
Birgit Doll, Dieter Berner, Leni Tanzer, Udo Samel, Georg Friedrich, Elisabeth Rath, Silvia Fenz, Georges Kern, Robert Dietl, Meat Loaf (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Příběh středostavovské rodiny žijící sterilní život v Rakousku je prvním z filmů režiséra Hanekeho, který získal širší mezinárodní ohlas. Chladná studie partnerského vztahu tváří v tvář rodinné krizi. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (112)
Celý film sledujeme pomalou, ale jistou destrukci jedné rodiny. Ten začátek mi, ale přišel dost zdlouhavý. Dost silný kafe, pro běžného nebo nepřipraveného diváka to musí být obrovský šok. ()
Možná to byl záměr, soudě dle úplného epilogu, avšak motivace postav pro mě byla naprosto neuvěřitelná. Kromě ubíjejícího nudného života protagonisté vykazovali jen minimální známky psychických potíží. K sebevraždě se člověk nedopracuje tak, že si řekne "no, už mě to tak nějak nebaví" a už vůbec s takovouto pseudomotivací nevezme s sebou vlastní dítě. Pokud bych odhlédnul od nepřesvědčívých prvních 3/4 filmu, kde Haneke musel balancovat mezi snahou o popsání příčin a zároveň snahou nic neprozradit, což se mu prostě nepovedlo, pak samotný závěr je působivý - a zde paradoxně právě oním emocionálním odstupem. Možná, že kdyby se Haneke vydal cestou větší doslovnosti a nechal postavy žít emocionální bouři před kritickým rozhodnutím a dojít s ledovým klidem do sedmého kontinentu, byl by film realističtější. Šok širší rodiny je u sebevražd běžný jev, ale to že okolí problémy nevnímá, neznamená, že ty problémy sebevrah neprožívá, tak jako tomu bylo v tomhle filmu. ()
Viděl jsem pár solidních hororů a thrillerů, ale z žádného filmu se mi neklepaly kolena a nebylo mi jako po průstřelu mozku (mého mozku, ovšem). Mám-li to k něčemu přirovnat, napadá mě jedině Kafkův Zámek: prostě palčivě zlý sen, který rozblemcá a oslizne i východ slunce po probuzení. Potřeboval bych to vidět ještě jednou, abych dokázal říct, čím to tak působí. Ale jsem si skoro jistý, že se nepodívám. Ani vzpomínat se mi nechce. ()
Nevim cim to je, ale Haneke me pokazde dostava uplne neskutecnym zpusobem. Jeho filmy jsou jako tecka mezi oci, jsou studene, nekompromisni a nekdy az prilis sterilni. Ale dohromady pak tvori neskutecnou bombici, ktera je schopna mi zalezt pod kuzi jako nic jineho. Opravdu musim priznat ze toto se mnou nedokaze zadny jiny tvurce nez Haneke. Na Sedmem Kontinentu nenachazim sebemensi chybicku. Opet jsem od Hanekeho ocekaval Maximum a dostala jsem ho nadvakrat. Nezapomenutelny zazitek. Haneke opravdu kloboucek! Jak to, ksakru, dela? ()
Prostě ne. Těžce předvídatelné, nic nesdělující. Depka? Spíš nelogika. ()
Haneke vo svojom debute servíruje bežné dni hoc akého smrteľnika. Jeho zábery na rôzne veci s ktorými sa dá denne prísť do kontaktu, obchod, nákupy, pokladne, stávanie do práce, raňajky, odvoz dieťaťa do školy...a celé to zhrnie do konzumnosti spôsobu života a následne k tomu pripája rodinku, ktorá sa s tým vysporiada po svojom ,dostatočne šokujúco aby divák ostal s otvorenými ústami. Na mňa to teda zabralo. ()
Prvý a posledný Haneke. Asi na dlhú dobu. Filmovo stvárnený masochizmus dovedený do krajnosti. Preplácaná štúdia rodinných (dys)funkčných medziľudských vzťahov podobne ako Felliniho Skúška orchestra prevedená až na samotný kraj priepasti. Neuveril som tomu, že niečo taká ako Siedmy kontinent môže byť. Neuveril som predkladanej realite, ktorá mi bola Hanekem cynicky naservírovaná. ()
Tedy tak hrozný příběh jsem dlouho neviděl, tím nemyslím kvalitu filmu. Chudák holčička. ()
Nefandím dobrovolně bezmocným hrdinům, příběh je těžko uvěřitelný, kapitalismus a blahobyt lze obvinit vynalézavěji a realističtěji. ()
Denodenni pinozeni, a pro co? No pro to, co podle Hanekeho nemá cenu. A proto se s tim taky tak vypořádá. Ne, ze bych s nim v lecčems nesouhlasil. .... a délka je trochu ubijejici. Vlastne jako to pinozeni. ()
Hromada statických a často nezmyselných záberov a nulová absencia hudby, ktorá by mohla (alebo nemusela) zlepšiť celkový dojem. To, že to všetko bol zámer, mi je jasné, ale byť to natočené dnes, nemalo by to tak kladné hodnotenie. Sebadeštruktívny film o sebadeštruktivnej rodine, ktorý musí minimálne väčšina divákov pretrpieť, aby im to v závere vlastne bolo úplne jedno. Za mňa 20%. ()
Nuda trvá celou hodinu . Sledujeme všední dny všední rodiny a je to stereotypně k uzoufání. Poslední půlhodina je ale šokující , i když až tak vysoké hodnocení nezasluhuje . A v závěru mě chybělo nějaké vysvětlení celé té tragédie . ()
Nejdepresivnější film co jsem kdy viděl. Haneke je vážně magor ()
Chorý príbeh jednej rodinky, ktorý v človeku vzbudí priam rozčarovanosť nad konaním postáv. Režisér jednoduchými zábermy kamery zachytáva depresívnosť všedného života vedúceho k tragickému rozuzleniu. Priam desivo znepokojujúci film. ()
Jeden z nejnebezpečnějších filmů. Pokud trpíte depresemi, nekoukejte na to. ()
Konečně jsem viděl první film milovanýho Mišánka! Hanekeho debut je formálně velmi jednoduchej ale přísně vedenej. Po dlouhý první hodině přichází naprostej zmar. Ten film vás zničí... ()
musím sa priznať že som mala na kahánku abych pri tom nezaspala... dlhé statické zábery na bežné činnosti ma do varu neprivádzali, ale celý čas som čakala na niečo čo sa nakoniec vďaka bohu dostavilo... smutné je že sa to zakladá na skutonosti... pri scéne ako splachovali prachy do záchoda som ich na jednej strane obdivovala, na druhú stranu sa vo mne ozval moj doterný vnútorný hlas charity "mali ich dať nejakému domovu, alebo bezďákom".... najsmutnejšie na tom pre mňa bol ten pocit ktorý vo mne zostal... asi hodinu som čumela do steny a premietala o tom, že veď my tak fakt žijeme a celkom ma chytala zlosť a bezmocnosť... rozhodne to neodporúčam sledovať jedincom so sklonom k depresiám ()
Neskutečně depresivní....něco, co vám zkazí den i když bude venku přes 30. Haneke samozřejmě potvrzuje, že je pan režisér, filmařsky skvělé, ale příběh bolí. ()
Kdyby nebyly takové filmy,které mě vždycky postaví na nohy a pomohou mi snášet stresy každodenního života tak asi budu přemýšlet o podobném konci. ()
Každodenní šeď a nudu lze zobrazit trochu barevněji a zábavněji, než jak to předvádí Haneke se svými extrémně dlouhými a detailními záběry na přípravu snídaně nebo nakupování. Ke konci už se i něco děje a sledovaná rodinka se připravuje na cestu do Austrálie. Funny Games jsou kvalita, toto však nikoliv. ()