Sedmý kontinent
Der siebente Kontinent
The Seventh Continent
Réžia:
Michael HanekeKamera:
Anton PeschkeHrajú:
Birgit Doll, Dieter Berner, Leni Tanzer, Udo Samel, Georg Friedrich, Elisabeth Rath, Silvia Fenz, Georges Kern, Robert Dietl, Meat Loaf (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Příběh středostavovské rodiny žijící sterilní život v Rakousku je prvním z filmů režiséra Hanekeho, který získal širší mezinárodní ohlas. Chladná studie partnerského vztahu tváří v tvář rodinné krizi. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (112)
Po před pár dny shlédnutém snímku Pianistka, který dost poničil moje nervové a mozkové buňky a zapsal se do mé mysli navždy, jsem byl silně motivován vidět další snímek režiséra Hanekeho. Už nějakou dobu jsem měl ve Chci vidět film Sedmý kontinent a řada tedy přišla na prvotinu zmíněného filmaře. Moje očekávání ale asi bylo přehnané. Pianistka je vynikající filmařina hlavně díky hereckým výkonům, stroze jednoduché kameře,specifickému tempu a v neposlední řadě úžasné hudbě. V Sedmém kontinentu se ale žádné herecké výkony nekonají a to je pro mě ta největší slabina, notabene ani tempo tu není nijak valné, z těch dlouhých černých pauz jsem téměř šílel. Nezbývalo tak než se soustředit na děj. Ano, všechno to čekání je vykoupeno cenou nejvyšší, ale těch otazníků je zkrátka hrozně moc... Co ty návštěvy u lékaře, pokud je to opravdu čekárna u lékaře? Kam zmizel bratr hlavní hrdinky? Jaký byl vůbec důvod pro tento skutek?? Nutí mě to pustit si celý snímek znovu, ale to neudělám. Nezanevřel jsem na režisérovu práci, ale té deprese bylo prostě moc. S politováním za dvě **. ()
prozatím se zdržuju hodnocení....ráno jsem přečet dvacet stránek Heideggera, zamyslel se a zjistil, že nevím co čtu....navečer jsem to chtěl spravit Sedmým kontinentem....povedlo se napůl....led a chlad, chlad a led...to snad měl i haneke v plánu....ani stopa po radosti, ani stopa po životě....padesát minut a konečná....krásné záběry na strojové "pomocníky" člověka....pás u pokladny, klávesnici, benzínovou pumpu, myčku...jakoby protihráči člověka...film funguje na základě pomalosti, což je rozhodně pozitivum...a v dnešní době výjimka... ()
Tohle bylo opravdu něco. Ze začátku se příběh zdá obyčejný, snad proto, že jde o obraz stereotypu, který většina z nás žije. V poslední třetině ale dojde k takovému zvratu, že jsem docela uvítala dlouhé "střihové" pauzy mezi jednotlivými scénami - snad je Haneke vytvořil schválně, aby tak donutil diváka přemýšlet. Možná jen, že se mohl pokusit vztahy v rodině ještě více vykreslit, vygradovat, dovést je až na vrchol (nebo na dno?). Každopádně mě film moc překvapil a s Hanekem nejspíš nekončím ;-) ()
Heh, to jsem si zase narval do žil koňskou dávku deprese... V rámci filmové tour po Evropě jsem zavítal do Rakouska, abych se seznámil s Georgem, Annou a jejich dcerkou Evou, rodinkou, žijící v obyčejném domku na předměstí neurčeného města. Podle jedné nápovědy, adresy napsané na adrese stěhovacího auta, se můžeme domnívat, že jde o Linz, ale je to vcelku jedno. První hodinu sledujeme v detailním rozboru jejich každodenní život, který je svojí jednotvárností a nepřekvapivostí začne nudit. Když už jsem se pomalu znuděným stával i já, přišlo zbylých 40 minut, kdy bez dechu sledujeme, jakým způsobem se rozhodnou tuto znuděnost životem řešit... Dobře stupňované psychologické drama, slušné herecké výkony, a několik námětů k přemyšlení. Sečteno podtrženo: Záležitost hodná pozornosti! 95% ()
Film o odcizení člověka a divácky odcizený film par excellence. Klidně by to mohl být příběh vícero rodin a nic by se ve finále nezměnilo. Avšak to je zároveň i největší slabinou celého filmu. Dvě třetiny filmu se zdá, že rodina žije vcelku běžný středostavovský (nudný) život, dobrá práce, auto, dům apod. Ale pak se najednou rozhodne „odstěhovat“ pryč a vše co měla, si chce vzít sebou, ale sakra proč? Kvůli předešlému zhroucení bratra, nebo že byla svědky smrtelné autonehody…? Nevím, a proto nemůžu hodnotit za pět. Nicméně je to film, který je úžasně natočený, ale ve finále vám z něj bude psychicky špatně. ()
Haneke patrí k mojim obľúbených režisérom, ale tento film ma fakt nasral, ináč to napísať neviem. Nebudem tu rozoberať to ako rodina, ktorá má prácu, dom, peniaze, dieťa, zdravie, v podstate všetko a pod... urobí to čo urobí len kvôli stereotypu. To by dnes žila len pätina obyvateľstva. Beriem na vedomie, že film bol natočený v roku 1989, ale takým nudným a zdĺhavým spôsobom, že to až pekné nebolo. Oceňujem Hanekeho zameranie sa na detail, ale to bolo asi tak všetko. ()
Zmena, v ktorej je niečo nemenné. Rozklad rodiny, hodnôt, kapitalizmu. Haneke veľmi dobre vie aký materiál drží v rukách a s divákom sa zahráva. A ja som mu skočil skoro na všetky návnady. Lámal som si hlavu nad počtom kontinentov, rozčuľoval sa nad zábermi na zubné kefky, zamýšľal sa nad tým koľko sa dožívajú rybičky. Posledná polhodina je nezabudnuteľná. A ja verím, že v obaloch z platní boli skutočne tie platne, ktoré tam mali byť, že knihy ostali roztrhané, rybičky sa skutočne udusili a že tento príbeh sa napokon vôbec nestal. Haneke je presne tento typ blázna. Spláchnuté prachy napokon nevyvážili mŕtve rybičky, ktoré si Haneke mohol (?) odpustiť. Od rozbitia akvária som už len neveriacky až do konca filmu opakoval: čo ti jebe? ()
První a nejsilnější mistrův film. Haneke stvořil dokonale depresivní film o tom, jak je taky možný se vyhnout nastávající rodinný krizi. Už u debutu si stvořil svůj styl, kterej bude do budoucna jenom pilovat - jako že "nic, nic, nic, niiiic, o co tam sakra?.........a doprdele!!!" ()
Ta scéna kde rodina splachuje peníze do hajzlu. Haneke si pár let zpátky všim, že během ní odchází víc lidí jako u žádný jiný. ()
Čistý odpad ale na usínání dobrý. ()
Ze života středostavovského hmyzu v Rakousku: vstát na povel budíku - ze dveří s vyblejskanými zuby a botami - v práci si šplhnout - něco koupit - zajet s autem do myčky - ještě něco koupit - nakrmit ledničku - nakrmit rybičky - nabrat dech u telky... Teprve na stará kolena do důsledků chápu děsivou pravdivost debutu nejvýznamnějšího rakouského režiséra současnosti, který si osobuje nárok hrát úlohu svědomí národa a celého Západu. Jeho poutníci do "sedmého světadílu" se obklopili věcmi a žijí rituály s nimi spjatými. Ani jejich spektakulární ničení v závěru filmu, korunované spláchnutím úspor do kanálu, je od nich neosvobodí - jen potvrzuje jejich závislost. Film je o to nepříjemnější, když ho sledujete s vědomím, že svědčí i o vás. ()
Po technickej stránke dokonalý film, z ktorého je cítiť jasný vplyv Roberta Bressona, čo by pre Hanekeho najdôležitejšieho filmára, ale rovnako ako Bresssonova tvorba, tak aj Siedmy kontinent je vo vnútri chladný a emocionálne nedostupný. ()