Unaveni sluncem
Utomljonnyje solncem
Soleil trompeur
Burnt by the Sun
Obsahy(1)
Svedectvo o temnej dobe "kultu osobnosti" v bývalom Sovietskom zväze. Píše sa polovica tridsiatych rokov a zaslúžilý hrdina revolúcie plukovník Kotov trávi dovolenku spolu so svojou rodinou. Tento šarmantný a významný muž má mladú ženu a šesťročnú dcéru Naďu. Jeho prázdniny prebiehajú celkom uspokojivo, je nádherné počasie a v dome vládne pohoda a blahobyt, aký si v Rusku ešte nemohol dovoliť len tak niekto. Zásahy okolitého sveta narúšajú idylku len zriedka, ale bývajú o to závažnejšie. Jedným z takýchto narušení sú tanky, ktoré sa objavia neďaleko Kotovovej chaty na poli. Každý človek pochopí, že robiť vojenské cvičenie v dozretom obilí je nezmysel a Kotov má slušnú autoritu. Vojaci teda zase odídu a dovolenka môže pokračovať. Potom príde Míťa, ktorý si kedysi chcel zobrať za ženu terajšiu Marusju Kotovovú a teraz pracuje pre tajnú službu... Problémy tak na seba nenechajú dlho čakať. Film bol v roku 1994 ocenený Hlavnou cenou poroty na festivale v Cannes a o rok neskôr Oscarom za najlepší zahraničný film. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (259)
První polovina filmu, je, dalo by se říci dusně nudná, nezajímavá a zobrazuje poklidný život venkova, který je občas vyrušení, druhá polovina, naprosto neočekávaná a překvapující vám ukáže že vážit drobných radostí života je více než vhodné, protože o ně můžete velmi rychle přijít. Výborný, opravdu výborný film. ()
Dobrý film... A na jeho konci väčšina divákov pocíti sklamanie a rozčarovanie, pretože nesloboda ubližuje, aj keď schováme strach. V hrách mocných sme všetci pešiakmi bez výnimky a ohľadu. ()
Je to prostě tak, na to, kolik jich je, málokterý Rus něco umí. Ale když už se nějaký takový najde, to, co vytvoří, stojí potom za to. Ne jinak tomu je u tohohle filmu. Dostal si mě hned na poprvé, se vším všudy. S úžasným Mít'ou, Kotovem a nejúžasnější a nejroztomilejší Naďou. A ne, vůbec mi nevadí, že Kotov byl masový vrah, ke své dceři měl jedinečný a výjimečný vztah, těžko říct, jestli to bylo hlavně kvůli tomu, že jde o dceru s otcem i mimo plátno, každopádně to bylo prostě fantastické. Musím říct, že se mi velmi líbila i píseň, kterou si malá Naďa ráda pouštěla na gramofonu a zpívala a tančila na ni. Anebo taky chudák stěhovák, který měl prostě smůlu a byl v nesprávný čas na nesprávném místě. Zkrátka na tomhle filmu se mi líbilo snad vše! Bohužel si nemůžu odpustit zmínku o dalších dvou jeho pokračování, které jsou ale pouze (slovy mého učitele) důkazem, že v Rusku se musí zbláznit opravdu každý. ()
Pre mňa jeden z najúžasnejších filmových zážitkov. Skvelá letná atmosféra ruského vidieka plynúca veeeľmi pomaly v prvej polovici filmu v protiklade s desivým až brutálnym záverom. Pri prvom zhliadnutí sa možno zdá trochu rozvláčny, ale vynahradí to záver. Pri ďalšom sledovaní som si už tú rozvláčnosť viac užil. Po skončení filmu zostanú zimomriavky a hlbšie pochopenie obludnosti stalinistického systému. ()
Ve výsledku solidní film, ale hodinu a půl se prakticky nic neděje... ()
Z historického hľadiska úplná blbosť (áno, vážení, viem čo hovorím, bolo to pred vojnou v ZSSR ÚPLNE inak, tento film iba potvrdzuje to, čo SA TVRDÍ, že bolo, a to je totálny rozdiel - ani Rusom, ani Američanom, ani nikomu, vrátane profesorov a megahistorikov, sa dnes nehodí, aby sa začalo tvrdiť niečo iné) a preto nemôžem dať nič iné, než jednu hviezdičku - za kameru. Howgh! ()
Dobře zpracované téma bezstarostnosti na pozadí stalinského řízení, jehož hlavní duet v podání hrdiny sovětského svazu Nikity Michalkova a Olga Menšikova vykresluje tehdejší grotesknost politické situace, kdy bratr udával bratra, otec syna apod. Velmi silné téma v tak hravém filmu. 5* ()
Veľmi silný film... Nádherne zobrazená láska otca a dcéry, skvelý Meňšikov, krutosť doby a tajomné zákutia ľudskej duše. ()
Michalkov tu dokázal divy. Verne priblížil tiene stalinizmu aj tým, ktorí by inak k histórii či politike nepričuchli. Rodinná idyla je vykreslená tak rýdzo autenticky, vzťah otca a jeho malej dcérky napĺňa toľká láska a neha... Volá po súcite, oprávnenom súcite, aj napriek otcovej poškvrnenej minulosti. A o to práve ide - že tu niet víťazov a porazených, lebo oko "Veľkého brata" si nájde každého a obeťami sú všetci, čo sa kedy stretli s jeho pohľadom... ()
Miluji tenhle film a vůbec tu bolest a tíhu, která tak nenásilně "odkapává" z filmů Nikity Michalkova. Herecké výkony jsou úžasné (Michalkovův dvorní herec Oleg Menšikov umí ztvárnit tu složitost rozpolcené osoby, která nemá na vybranou, naprosto bravurně), takže vlastně celý film víte, že TO přijde, že je to celé jen klam a že to neštěstí, o kterém oba muži vlastně vědí, je na obzoru. Jak chránit pak rodinu, lásku a životní hodnoty, ve které věříme, zůstává otázkou... ()
Podle hodnocení zde jsem čekala velký filmový zážitek, ale byla jsem hodně zklamaná. Příbeh sám o sobě je strašný, ale tohle filmové zpracování se mnou nic nedělalo, a to obvykle brečím u kdejaké dojemné scénky. Možná to bylo tím, že mi žádná postava nebyla sympatická, naopak na mě všichni působili tak divně potrhle, nereálně. S nikým jsem se neztotožnila, a možná proto jsem se do toho vůbec nedokázala vžít. Asi na tu specifickou ruskou kinematografii nejsem naladěna. ()
Geniální filmařský kousek, z jehož mrazivého závěru si odnáším jediné - neschopnost se na tu letní idylku podívat ještě jednou, když vím, jak skončí....napětí, které se do té idylky pomalu vkrádá s příchodem starého dobrého Míti je sice všudypřítomné, ale přitom nehmatatelné. A malá Naďa je přímo odzbrojující, hraje s takovou lehkostí, že vás ten závěr prostě rozdrtí...100% ()
Pomalý začátek, v podstatě z toho neplyne nějaký výrazný děj, jen jakési náznaky z dávné minulosti. Teprve, když se začnou odhalovat intriky tak to nabírá na zajímavosti. ()
kdybych měl někomu vysvětlit zrůdnost stalinova režimu, pustil bych mu tenhle film ()
Keď som snímku uvidel poprvýkrát, krátko po jej premiére, bol som očarovaný. Tempom, atmosférou diela, hereckými výkonmi hlavných postáv, zobrazením stalinského režimu. S odstupom času mnohé z toho platí i naďalej, ale vznikli drobné trhliny. Filmový maršál Kotov nikdy neexistoval, autor si ho vymyslel. Bolo ľahšie natočiť fikciu, ako spracovať príbeh konkrétneho človeka, ktorého "zožral systém" - a že ich nebolo málo ?! O tom, že naozaj žil istý komdiv (kommandir divizii) Nikolaj Jakovlevič Kotov zastrelený podobným spôsobom v roku 1938 Michlakov nevedel. Priznal to po otázke novinára na filmovom festivale Zolotoj viťjaz 2009 v Lipecku. Keby to bol Michalkovov posledný film, dám mu 4 hviezdičky a Urge 5. Ale s popularitou klesá rebarelexia a na chápanie historických kontextov z nadhľadu treba čas i znalosti. Pár fines v tomto filme vskutku mohlo byť inak, ruskú dušu však určite má! ()
Je mi to líto, ale po hodinu a půl se ve filmu neděje vůbec nic zajímavého. To pak ani sebelepší konec u mě nezachránil. ()
Silný zážitek z filmu, který ukazuje zrůdnost Stalinovy hrůzovlády. Je smutné, že člověku, který natočil tohle, ke stáru totálně spadla trolej. Otázka zní, jestli jde o stařeckou demenci nebo vychlastanou palici. ()
Vynikající film, který dokonale ukazuje absurditu Ruska a jeho mocných. ()