Réžia:
Mel GibsonScenár:
Randall WallaceKamera:
John TollHudba:
James HornerHrajú:
Mel Gibson, Sophie Marceau, Patrick McGoohan, Catherine McCormack, Angus Macfadyen, Brendan Gleeson, David O'Hara, Ian Bannen, James Cosmo, Sean McGinley (viac)Obsahy(1)
Nechcel bojovať, nechcel zabíjať. Chcel žiť, milovať a obrábať pôdu. Osud mu však predurčil rolu tragického hrdinu. William Wallace – legendárny škótsky hrdina. Historický príbeh o láske, statočnosti a odvahe... V 13. storočí sa škótsky vlastenec William Wallace (Mel Gibson) vzbúri proti tyranii anglického kráľa Eduarda I. (Patrick McGoohan), ktorý zaviedol do porobeného Škótska takzvané právo prvej noci pre svojich šľachticov – právo prežiť prvú noc s ktoroukoľvek nevestou. Škótom sa nariadenie nepáči, ale nemajú vodcu, ktorý by ich viedol v ich boji. William by najradšej proti anglickým okupantom nebojoval, pretože jeho jedinou túžbou je žiť v pokoji s milovanou Murron (Catherine McCormacková), chovať ovce a mať kopu detí. Ani jedna z túžob sa mu však nesplní a musí sa postaviť do čela vzbúrených Škótov... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 322)
Historický film jako takový podle mě neexistuje. I sebelepší snaha o historičnost může velmi rychle blednout spolu s rostoucím historickým výzkumem a povědomím a co potom zbude? Ve většině tak obstojí pouze příběh, pro nějž je historie převážně kulisou. V tomhle případě příběh o cestě za svobodou s nádechem romantiky. K takto pojaté látce, která navíc vyloží karty hned na začátku, prostě určité klišé a patos patří. Patos nejde jen tak vyloučit z lidských prožitků jako apriori negativní a zkuste se někdy zamyslet i nad rozdílem slov klišé a archetyp. V tomhle filmu je dávka obého přesně taková jaká má být (na rozdíl třeba od takového "Posledního samuraje"). Všechno navíc s krásnou hudbou (kterou si sice Horner tak trochu vypůjčuje třeba ze svého filmu "Glory", ale za ty píšťaly mu to rád odpustím). Ale možná stačilo napsat jen, že jsem tentokrát podlehl celkem rád. ()
Naprosto vynikající historický film, který mě v kině opravdu dostal. A já tentokrát, výjimečně, na historii kašlu, mně je jedno, že všechno bylo tak nějak jinak, že W.Wallace prý byl prachobyčejný bandita a vůbec. Já se královsky bavil nádhernými obrazy, působivou hudbou, dojemnými scénami a masakrálními bitvami. Od dob Excaliburu se snad na plátně (vynechávám asijskou kinematografii) neobjevila tak naturalisticky pojatá řežba. Ruce lítají, hlavy lítají, probodnutí koně padají (podle titulků v závěru filmu se jim prý nic nestalo, nu, v Americe si musí dát člověk pozor, když točí se zvířaty...), jeden šíp, druhý šíp, tisíce šípů - v ruce, hrudi, krku, pr....taky. Exploze brutality v celém filmu. A přeci divák cítí, že není samoúčelná, není cílem, ale pouze prostředkem. Ta doba prostě drsná byla. Nojo, 13.století, hm, u nás na Šibeničním vrchu ( znáte ze Strakonického dudáka) viseli oběšenci ještě ke konci 19.století...Takže film nádherný. A krásná Sophie Marceau! Uznávám, že občas se chová Gibson poněkud exhibicionisticky a je na plátně déle, než je zdrávo, ale budiž - mně to nevadí. Velkolepý epos plný vášní, bojů, bitevních scén a čarokrásné přírody, tak co sakra víc chcete? ()
Zajímavosti: -|||||--|||||- William Wallace ve skutečnosti nebyl obyčejným farmářským synkem, jak je líčeno ve filmu, ale dalším synem nižšího skotského šlechtice Alana Wallaceho, jenž byl v područí anglického krále Edvarda I. Ale jelikož mu nenáleželo žádné dědictví, neboť nebyl prvorozeným synem, vydal se cestou skotského válečníka.-|||||- -|||||- Pravý William Wallace skutečně v roce 1297 zaútočil a následně zabil šerifa z Lanarku. Nikoliv však kvůli pomstě za zabití manželky, ale z důvodů povstání skotských rebelů v čele se skotským rytířem Richardem z Lundie, jehož byl Walace komplicem. -|||||- -|||||- Chyba ve filmu: Válečné malování modrou barvou nikdy Skotové nenosili. Tento znak, resp. válečné tetování, byl symbolem keltských válečníků, tzv. Piktů, žijících ve středním a severním Skotsku přibližně v 7. století. V době. kdy žil William Wallace. se válečné odění prakticky vůbec nelišilo od odění anglických vojsk.-|||||- -|||||- Chyba ve filmu: V roce 1297 ve skutečnosti neproběhla válečná bitva na severních otevřených pláních u města Stirling, jak je ukázáno ve filmu. Anglické královské vojsko čítající přibližně 10 000 vojáků muselo přejít přes úzký dřevěný most na řece Forth, aby se mohlo se Skoty vůbec utkat. Toho si byli Skotové dobře vědomi, a tak se schovali v lesích a čekali, až vojsko přes tento most bude procházet, načež jej začali napadat ze zálohy. Nepřipravená anglická armáda tak byla následně rozprášena skotskými rebely, čítající asi tři tisíce vojáků. Rovněž ani hlavním vůdcem nebyl William Wallace, ale Andrew Moray, syn jednoho z nejvýše postavených aristokratů ve Skotsku. On sám již jedno tažení vedl, ale při tomto posledním byl smrtelně raněn, a tak se sláva přenesla právě na Williama Wallace, který tou dobou již vedl druhou část vojska. Do scény, kde se tyto dvě armády setkávají v tvaří v tvář, má tak skutečnost hodně daleko. -|||||- -|||||- Chyba ve filmu: Když se stal filmový William Wallace (Mel Gibbson) ochráncem všech Skotů, jeho dalším krokem za nezávislost měl být přímý útok na anglickou půdu města York, v té době nejvýznamnějšího města na severu středověké Anglie. Ve skutečnosti ležel York stovky kilometrů daleko směrem na jih a proti skotským nájezdníkům měl až příliš dobrou obranu. Pravý Wallace by se o takový útok nikdy nepokusil. Nicméně v zimě 1297, jak je z dochovaných historických dokumentů jasně patrné, Wallace se svou armádou drancoval sever Anglie hned za skotskými hranicemi. -|||||- Skutečný legendární meč Williama Wallace, který je také nedílnou součástí filmového hrdiny, existuje také dnes a je vystaven ve stejnojmeném historickém památníku monumentální věže ve Skotsku. Ovšem se skutečnou historickou postavou Williama Wallace némá nic společného. Již při prvním pohledu je čepel meče jinak tvarovaná než-li čepel mečů ze 13. století a při bližším zkoumání lze jednoznačně vypozorovat, že se jedná o meč sestavený z dílčích částí několika dalších. Datován je přibližně do 15. století.-|||||- -|||||- Film byl ve skutečnosti inspirován skotskou basní „O životě Williama Wallaceho“ od Blinda Harryho z 15. století. Současní historičtí badatelé jak pravdivost této basně, tak i filmu vyvracejí. Dokonce i zpochybňují, že byl William Wallace skutečně ženatý, neboť bylo častým zvykem, že bohatí šlechtičtí lordi si pozměnění a propojení se s určitým slavným hrdinou jednoduše zaplatili.-|||||--|||||- ~I přes všechny tyto chyby je film po příběhové stránce naprosto v pořádku a vzorně reprentuje novelu přepisu od Slepého Harryho. Takže jasný palec nahoru! *THUMBS UP* :)~ () (menej) (viac)
"Budu vám vyprávět o Williamu Wallacovi. Historici z Anglie budou tvrdit, že jsem lhář. Ale historii píší ti, co oběsili hrdiny." Nejpůsobivější historický film. " Premenubma ivn dacium... ale divoch jsem! " Překrásná příroda, příběh, vynikající herecké ztvárnění a hudba. Atmosféra velkolepá nepopsatelná. Mel Gibson ve svém druhém nejlepším filmu. " Bůh říká, že mě z tý kaše vytáhne, ale ví, že ty jsi v hajzlu. " Hudbu napsal James Horner . Mel Gibson projednou překonal sám sebe. Bojoval za lásku, spravedlnost a svobodu. To bylo to čemu neochvějně věřil. 100% ()
Vynikajuci historicko-romanticky velkofilm s charizmatickym Mel Gibsonom. Na tento film sa mozem divat donekonecna a stale ma dostanu niektore sceny (prichod Wallecea do dediny na koni, alebo zaverecna martyria). Gibson potvrdzuje aj tu fakt, ze sa mu veeelmi pacia brutalne sceny s hektolitrami krvi vsade okolo..............SLOBODÚÚ ()
Galéria (125)
Zaujímavosti (103)
- Skutečný legendární meč Williama Wallace, který je také nedílnou součástí filmového hrdiny, existuje také dnes a je vystaven ve stejnojmenném historickém památníku monumentální věže ve Skotsku. Ovšem se skutečnou historickou postavou Williama Wallace nemá nic společného. Již při prvním pohledu je čepel meče jinak tvarovaná než-li čepel mečů ze 13. století a při bližším zkoumání lze jednoznačně vypozorovat, že se jedná o meč sestavený z dílčích částí několika dalších. Datován je přibližně do 15. století. (CANNIBAL)
- Pravý William Wallace skutečně v roce 1297 zaútočil a následně zabil šerifa z Lanarku. Nikoliv však kvůli pomstě za zabití manželky, ale z důvodů povstání skotských rebelů v čele se skotským rytířem Richardem z Lundie, jehož byl Wallace komplicem. (CANNIBAL)
- Válečné malování modrou barvou nikdy Skotové nenosili. Tento znak, resp. válečné tetování, byl symbolem keltských válečníků, tzv. Piktů, žijících ve středním a severním Skotsku přibližně v 7. století. V době. kdy žil William Wallace, se válečné odění prakticky vůbec nelišilo od odění anglických vojsk. (CANNIBAL)
Reklama