James Bond: Spectre

Další babylonské zmatení žánrů, ó bóže. Mexiko bylo docela svůdné a navnazující, ale to, co přišlo potom, jako by byl úplně jiný film od o několik tříd horšího štábu. Včetně písňo-titulkové sekvence, z jejíž nevkusnosti mi bylo vysloveně trapně. Ale předně: Jestli ještě jednou uvidím film se starými špiony, který je o tom, že jsou staří a někdo jim vyčítá, že jsou staří a zbyteční, a oni jdou a dokážou, že nejsou, tak už něco vážně rozkopu. Další věc: Kdo to psal? Kdo to stříhal? Tempo je velmi antiklimaktické a dramatický oblouk neexistující. Když pominu fakt, že to, o co tam má jít, je strašně prázdné, recyklované a nepřekvapivé, tak je tam taková spousta balastu, který není ani sexy, ani efektní, ani efektivní, nic. Kdo potřebuje vidět dvacet vteřin chůze nějakou chodbou, než se někam dojde, kde se zase nic nestane? Já ne. Kdo potřebuje vidět honičku, ve které se ani nijak zvlášť nenahánějí, jenom prostě dělají smyky v prázdném Římě? Závěrečná "bitka" mezi C a M je tak zoufale amatérská, že mě ani nenapadají vhodně urážlivá přirovnání. Jakékoliv napojení mezi Craigem a Léou je za A. papírově chtěné (a fyzicky nepřítomné) a za B. vnitřně logicky nefunkční. Všechny ženské postavy jsou tak ploché a nelogické, že se mi ani nechce uvěřit, že si na ten film víc nestěžují feministky na Tumblr. Christoph Waltz je pro mě osobně jedním z nejpřeceňovanějších mužů Hollywoodu a tímhle Blofeldem mi to jenom dál potvrzuje. Koho to zajímá, že si hrál zamlada s Bondem na písečku, charismatického adversária přece nelze vytvořit pomocí tří nezáživných monologických scén a prohlášení, že vlastně může za všechno, co se dělo v minulých filmech, aniž by tyto doopravdy působily tak provázaně a promyšleně. Další šustění papírem, až mi z toho v uších zvoní. Ale největší tragédii vidím prostě v tom, jak se tvůrci snaží s vlastní domnělou archaičností bojovat zoufalým zmoderňováním a zrealističťováním všech věcí, na kterých vlastně nezáleží, ale strukturálně zůstávají u padesát let starých vyprávěcích struktur, které po takovém žánrovém obratu působí jako pěst na oko. V nerealistickém, nadsazeném špion-žánru let šedesátých může fungovat, že přiznaný agent dobrovolně přijede za hlavním záporákem, nechá se ubytovat u něj doma, obleče se do jeho šatů, napije se jeho chlastu a konverzuje o jeho soškách nebo meteoritech, kterými si řečený záporák rozhodl dané sídlo vyzdobit, a teprve potom si oba pokusí nafackovat raketama, ale v tomhle "ultrarealistickém" pojetí to působí směšně a neuměle. Produkce se systematicky zbavuje všeho, co bylo na Bondovi osobité, nenahrazuje to ničím nově rozpoznatelným a ani ten moderní kabátek neumí udělat tak kvalitně jako konkurenční špionské frančízy. A ještě mám potřebu na závěr zdůraznit, že Skyfall se mi líbil, v porovnáním s tímhle vlastně docela dost líbil. (20.04.2016)

Spectre nemá malé ambície a ako túto bondovku postupne sledujete, zistíte, že štyria scenáristi sem vložili veľké množstvo interesantných prvkov, zásadných odhalení či sondu do minulosti. Spectre začína úžasnou úvodnou sekvenciou, ktorá výborne nastoľuje základný pocit - mystérium. Postupné pátranie po organizácii Spectre, odhaľovanie členov a šéfa má silný šmrnc. No samotný štart je predovšetkým nádherne natočenou akčnou scénou, kde sú maskovaní protagonisti, rúcajúce sa baráky a na jednu šupu natočená lietajúca pästná férovka nad hlavami obyvateľov. 148 minút nesvedčí iba o najdlhšej bondovke, vytvára Mendesovi výbornú platformu na hru s očakávaniami divákov. Prvá polovica napĺňa očakávania - viaceré akčné scény a presne v polovici Mendes prehodí výhybku a prepne Spectre do nečakane odlišného módu. Rýchle tempo je preč, akčných scén je menej a zrazu máme čas na dlhé dialógy, lenivú atmosféru, budovanie romance a cítiť, že Mendes zase raz experimentuje v sérii, čo nebude každému divákovi po vôli. Osobne mi spomalená tretia štvrtina nevadí a má svoje kúzlo, pri ktorom si uvedomíte najmä všetky technické finesy. Spectre je luxusne natočený film. Má úžasnú kameru i výbornú hudbu. Má doposiaľ tú najkrajšiu a najsexi bondgirl - Léu Seydoux. Spectre je jedna z najkrajšie nakrútených bondoviek. Craigovým top dielom ostáva aj tak Casino Royale. (10.06.2019)

Bond interesantně stárne, to ovšem neznamená, že by neměl tah na branku. Neboť akce nabité spádným dějem jsou explozivní podívanou. Žel nové neznamená vždy lepší. Vnějšně nadupané, černý humor nechybí, ale nemohu se vyhnout pocitu, že vnitřně už ne tak působivý. S ubíhajícími minutami se mi v hlavě začala honit myšlenka, že už mě to vlastně až tak moc nebaví. (28.01.2016)

A CO BUDEME DĚLAT TEĎ? Bondovky s Craigem jdou za sebou v sinusoidě, tohle je po téměř bezchybném Skyfallu rozhodně sešup dolů, ale průser ani náhodou. Chtělo by to zkrátit, občas ubrat na patosu a upovídanosti a ještě vybrousit některé dějové zvraty (zjištění, kdo je vlastně Blofeld, se nepozdávalo i mě). Spektakulární akční scény mě spíš nudily, mnohem autentičtější byla kontaktní bitka ve vlaku. Jo a při úvodních titulcích, kdy zní ten gay song, si radši zacpěte uši. I zde se ovšem najdou inovace, které mnohé přebijí - třeba jak Bond odhodí zbraň a jde za ženou. Sympatické! --- Po sedmi letech ale opravuju hodnocení na plné, vzhledem k uzavřenému universu Bonda s tváří Daniela Craiga dává Spectre mnohem větší smysl. Inu, odstup a komplexnost často pomohou. (09.11.2015)

Sam Mendes je bůh! Sam Mendes je všeumětel, co natočil legendární Americkou krásu a spásu bondovek v podobně vyhypovaného Skyfallu. Řekli si pánové a dámy v Sony a MGM, pozdrželi o rok natáčení v dobré víře, že vyčkají na mistra a vypilují scénář. Vypilovali ho tak detailně, že vznikly problémy, co jsou na filmu citelně vidět. Vtipné situace, zřejmě do scénáře vtěsnané na poslední chvíli, takovým problémem nejsou, až na výjimky nepůsobí nepatričně (cgi myš-zlodějka) a pokud člověk neviděl třeba parodii Kingsman, kde humor funguje výtečně, se i párkrát zasměje. Problémem je chaos. Bond cestuje po celém světě v naději ukázat co nejvíc. Ukázat alpské Rakousko, perfektně kulturně fungující Mexiko (chacha), jo a Asii...prokrastitapána, Čína dneska nemůže nikde chybět! (Já vim, bylo to Tokyo, ale vyzní to jako klasická orientální Čína). Víc než kdy jindy je ale vidět, že do každé lokace je třeba dát automobilovou honičku, nebo nějakou přestřelku. Jo, na tom neni nic špatně. Špatně je, že za Bondem se bezmyšlenkovitě honí Dave Bautista, kterej vypadá jak gorila v obleku, řekne dohromady tři slova a skape tak nudným způsobem, že se až nechce věřit, že tento snímek snímal skoro až legendární Heute Van Hoytema 😊 (to je ten, co snímal Interstellar). Například úvodní scéna v Mexiku je sice po kameramanské stránce naprostý majstraštyk, jenomže když jednou funguje kamera, musí prostě náhle z blíže nespecifikovaného důvodu spadnout celej barák, jenom proto, aby mohl 007 na poslední chvíli uniknout. Naproti tomu, stará parta ze Skyfallu funguje (M, Penny, Q) a pokud máte Craiga rádi, dostanete opět Bonda nového tisíciletí, tedy štramáka co nejde pro zadumčivý výraz a tvrdou ránu daleko neznajíc nějakých emocí...to je prostě jeho Bond a ten další postavu třeba uchopí úplně jinak, pokud je však toto konec jedné éry, je to škoda. A Chris Waltz? Rozhodně je ho tady málo, ovšem s výjimkou jeho první scény vlastně hraje to, co v Tarantikovkách, akorát nemá šanci vyniknout. Pokud jste viděli Šéfy na zabití 2, přesně taková slabota to je. A ano, má angorskou kočku ;) Celkově je teda dvacatá čtvrtá bondovka dva a půlhodinovým hledáním přízraku (ano název je dvojsmyslný), která je nakonec jedním velkým umíráčkem soňáků, jednou miliardou dolarů pro produkční tým a příslibem do budoucnosti, že Christopher Nolan snad jendou ukáže, jak se to má dělat. Nechci dát na cizí názory, ale víceméně se shoduji s MZ. SPOILERY : Pár maličkostí mě potěšilo. Konečně taky jednou neumřel záporák a Bond-girl, nesnášim, že podle mustru musí prostě někdo umřít, tentokrát to odnesl jen Bautista s Andrewem Scottem (kterej mě ale nebavil tolik jako v Sherlockovi)...60%...[5.11.2015_Cinema City IMAX_Flora] (06.11.2015)