James Bond: Moonraker

Nabývám dojmu, že tvůrci nám chtěli ušlehat skutečně nápaditý koktejl špionské zábavy, ale úplně to zbabrali, protože se vlastně drželi pitomého principu, mít halt pokaždé něco lepšího nebo jiného, než předtím. Měli jsme tam černochy, teď dáme Číňany. Měli jsme tam krokodýly, pak žraloky, tak teď dáme anakondu. Měli jsme honičku na člunech, tak teď dáme honičku na gondolách. Nechali jsme tenkrát zmizet dvě jaderné ponorky, tak teď necháme zmizet raketoplán. Měli jsme létající auto, tak teď dáme potápějící se auto. Použili jsme málo exotických lokací? Tak teď pošleme Bonda rovnou do vesmíru. Ony ty sedmdesátý léta byly ošemetný a kdo ví, jakýže koktejl si ušlehali scenáristi sami pro sebe. Jestli to byla odpověď na boom Lukasových Hvězdných válek, nevím, ale jisto jistě jsem se přestal bavit bondovkou a zaraženě civěl na příšerně nelogickou gradaci děje s nejtrapnějším záporákem všech dob. S tím obrem Lurgem už to bylo taky docela trapné. Jsou postavy, které by se vracet neměly. Tvůrci to s tím kosmem prostě malinko přepískli. Bitva kosmonautů ve volném prostoru byl spíš vrchol blbosti, než nějaký vtip nebo prostě tzv. bondovismus. Ne, tenhle Moonraker (bez Měsíce) je patrně nejhorší "mooreovka". Dodatek. A co Moonrakerová Bond girl? Začínám si zvykat, že s Bondovými dívkami a ženami zacházejí tvůrci také podle jedné osvědčené šablony. Bond potká vždycky dvě, přičemž ta hodná, co mu pomůže nebo prostě podá nějakou informaci, vždy zemře a ta druhá to s ním dotáhne až do závěrečné postelové scény. Navíc je to pokaždé agentka nějaké jiné špionážní agentury. Jsem zvědav, jak dlouho to lze takhle recyklovat. (14.11.2012)

Nejsem fanda starých bondovek, hlavně těch z 60. a 70. let, takže čest výjimkám (třeba Muž se zlatou zbraní). Zřejmě mi nesednul ten Bondův alternativní vesmír, v němž jeden člověk neustále dokola a s těžkou naivitou zachraňuje svět, skvěle ovládá řízení lodí, ponorek, letadel i kosmických raketoplánů, a při sebevražednější akci je nemožný ho jakkoliv zranit. Po každym úspěšnym zásahu navíc vyzvrací nějakou tu hlášku (protože je to prej strašně cool) a z jeho neodolatelnýho šarmu svrbí rozkrok všem buchtám z okolí. Takže co díl, to minimálně dvě, nejlépe tři opíchané kolegyně či špionky. A co nevošuká, to zmlátí nebo rovnou zabije - samozřejmě s výjimkou svých nadřízených. Člověku pak nezbývá nic jinýho, než se na všechna bondovská dobrodružství koukat jako na komedie, což Moonraker rozhodně je: velkou měrou i díky Jawsovi, dost možná tomu nejsympatičtějšímu "záporákovi" z celýho seriálu. (23.03.2016)

"I ve smrti má velkomyslnost nezná mezí. Až tato raketa odstartuje, budete mít soukromé krematorium." Bondovo povolení zabíjet evidentně platí i pro kosmos a já jsem s ním velmi spokojen. Jamese totiž nezastraší lanovka, anakonda, minomet, vodopád, kendista, rogalo, hladovej Zub, volnej pád z letadla, sex s Dr. Goodheadovou a ani rozlobenej magnát Drax, kterej nedostal vývozní povolení na odvoz Eiffelovky. Jamesův harmonogram k rozpoutání hvězdnejch válek je zkrátka napěchovanej zábavou a mě nečiní problém kdykoli s ním nasednout do raketoplánu a krýt mu záda při záchraně lidstva. Jen s tím sexem jsou trošku problémy, ale naštěstí se zatím vždy našla nějaká slečna, která ode mne odvedla Bondovu pozornost. (14.02.2017)

Tak a opět se vydávám na cestu proti proudu a tentokrát mile rád. Bondovkám jsem nikdy úplně nepropadl (no, těm s Connerym částečně možná jo), ale koukal jsem na ně vždycky rád. Sean Connery divákům přinesl tvář Jamese Bonda, George Lazenby z něho v tom jednom filmu udělal obyčejného chlápka a Roger Moore? Obdařil jej velkou nadsázkou a mračnem praštěných vynálezů. Zároveň však byl nejstarším Bondem, a tak, při vší úctě k němu, hlavně v těch pozdějších filmech, působily jeho fyzické eskapády směšně. Někde to možná nebyl záměr, ale v případě Moonrakera určitě ano. Nebo vám se to nezdá? Vždyť každá akční scéna vrcholí absurdně humorným gagem (souboj ve vzduchu o padáky, gondola s rakví), spoustu filmových odkazů rozpozná i malé dítě (Sedm statečných, Casablanca, Blízká setkání třetího druhu, o SW ani nemluvím), rvačka s kendistou mi silně evokovala SpencerHillovky, James Bond tu působí mnohem víc jako Bob Saint-Claire a nelítostný zabiják Čelisti tu nejen že nikoho nezabije - navíc se zamiluje a v závěru se přidá na Bondovu stranu. Důmyslná žánrová parodie, kterou jsem zařadil do své soukromé Bondovské TOP 5. 95%. (17.03.2012)

Moonraker se snaží tvářit jako vážnější díl, ale o to větší debilita to je. Začátek s padáky je ale moc fajn. Následuje klasický úvod, kde je vždycky hodně keců, ale že by v těch kecech cokoli bylo, to ne. Seznámení s hlavním záporňákem je hodně vtipné, neb je to velký klavírista, který ovšem hraje asi tak dva tóny, kdežto my posloucháme 15. preludium od Chopina. Z ničeho nic se pan záporňák snaží Bonda zabít po celém světě. Dává to smysl, protože pan záporňák chce zabíjet všechny lidi. Bond se potuluje celým světem a potkává tam pořád ty stejné tváře. Potkává taky rekordní množství žen. S ženami se Bond obvykle líbá, nebo ho ženy chtějí zabít. Většinou obojí najednou. Vrací se i pan Jaws a stejně jako minule umí přežít všechno a vždycky je tam, kde má být. Co je šokující, je láska mezi Jawsem a něčím. Vidíme opět několik honiček na vodě (po dlouhé době a naposledy zazní 007 Theme!) a Bond zanechává rozbořené rogalo uprostřed národního parku Iguaçu, z čehož by ekologové neměli radost. Je ale otázka, co tam vůbec dělal, když ho Q a M poslali o 2 700km severněji. Scény se vůbec neustále mění a my chvílí střílíme bažanty, chvíli jezdíme na gondole po náměstí, najednou jsme na karnevalu v Riu, pak jsme na lanovce, pak posloucháme Sedm statečných na koních a nakonec raketoplány a vesmír! Jaktože se nikde nepíše, že James Bond je dadaismus?! A co je nejlepší, do raketoplánu stačí nasednout 8 sekund před startem! Normálně otevřete dveře, zapnete rychle bezpečnostní pás a hurá nahoru. Jaképak s tím sraní. Piloti raketoplánů jsou tvrdě trénováni k tomu, aby celou dobu letěli na autopilota a na konci letu posunuli levou rukou páčku trochu nahoru. Záchranou pro film je ovšem poslední půlhodina, která vstupuje do vod sci-fi se vším všudy a je to konečně něco nového a neokoukaného v sérii. Vesmír sice už byl v You Only Live Twice, ale tohle je jiná liga. Moc pěkná rádoby Vesmírná odysea část i nápad s archou. Do té doby byl záporňák politováníhodnou a zapomenutelnou figurou, ale tohle mu musím přičíst ke cti. Souboj ve volném prostoru s lasery je výborná taktika. Takhle putovat vesmírem je skvělý nápad a nemůže se na tom nic pokazit. Celé je to trošku Star Wars, ale nevadí. Shuttly, jak známo, jsou velmi mocné lodě. Vtipné na tom je, že ten konec není o nic debilnější, než celý zbytek filmu, ale diváci si té debility všimnou, až když se to odehrává ve vesmíru. Já jsem za to rád, protože to bylo aspoň něco nového. Na konci si ještě užijeme úplně stejný džouk, jako minule na konci, protože proč ne. Chtěl jsem už dát tu jednu hvězdu, ale závěrečná půlhodina mě obměkčila, tohle si budu pamatovat, narozdíl od mnoha předchozích dílů, které už splývají v jednu skrumáž. (25.03.2021)