James Bond: Spectre

Tak nám to po čtvrté protřepali a místo elegantního nápoje naservírovali pěkný goulasch. Bond se bincá od rohu k rohu, máte z toho pocit, že si tvůrci jen plní povinnost dát poctu všem předchozím Bondovkám a potěšit akorát skalní fanoušky. Na diváky čekající další strhují nářez prostě tentokrát serou. Občas to i trikově působí jako tehdy s Connerym. A padouch Waltz je samozřejmě největším zklamáním. Strach z něj šel asi jako z babičinýho švestkovýho koláče. Prý největší padouch na světě. No, ha ha ha. To i ten Waltzův řádový nácek v Hanebných panchartech budil větší respekt. Směšné, opravdu. Dobře, je to jedna velká pocta a i já byl vlastně velmi potěšen, ale celkový dojem ze samostatného filmu není zrovna nejlepší. To už se mi víc líbilo Quantum of Poluce. (14.11.2015)

Pro ty, kterým se tento grafomanský zvratek nebude chtít číst, přináším v úvodu krátkou rešerši použitých žalostných vulgarismů, abyste mohli bez přílišného zdržování opět bonzovat! Dnes tam mám „kurvení, hovno, dojebat, prdel a mrdna“. Tak jak je to s tou novou a lepší filmovou publicistikou? Bude, nebo si zase někdo dělal z HOMOhuby trhací kalendář? *** Bezskrupulózní kurvení bondovských tradic nemilosrdně pokračuje a tentokrát se nám Samík všemožně snaží naroubovat na oddechovou akční parodii Kasablanku. Do té by sice náš nový agent Nulanulaprasečíxicht jako imitátor Hámpryho zapadl daleko lépe, nicméně to by nesměl tento sice spektakulární kočkopes vylézt ven jako další hovno na hrob Honzy Fleminga. Takže tu máme zase řemeslně perfektní akční napínač, v němž to ale jde s Bondem jako Bondem od desíti k prdeli a který obsahuje několik velmi zavrženíhodných marginalit, a to i mimo fuckt, že je Manypeny zase briketa a hispánský otyloň Bautista ve čtyřicáté minutě kompletně zruší záložní řadu Skvadry azúry, když svými pěstěnými nehty promasíruje sklivce někomu, kdo vypadá úplně jako Pirlovic Andrejka. To se takhle po opravdu výživné úvodní sekvenci těšíte na tradiční titulky, které jsou v poslední době jedinou opravdovou bondáží. Ano, vizuálně jsou i tyto skoro uměleckým dílem, avšak tentokrát je činí téměř nesnesitelnými jakýsi odpudivý homoklád, jenž na jejich pozadí „Kreslí na zeď“ přeškrtnuté kosočtverce hnusně pištivou, kakofonickou fistulí, s níž by mohl z fleku plašit potkany. A pak to přijde! Člověk si před představením pečlivě protřepává zápěstí na nejvypečenější mrdnu filmového průmyslu Monču Belůči, u níž má chuť i v jejich jedenapadesáti odhodit veškeré gerontozábrany a ukázat ji, jak se správně míchají špagety karbonára a vysrkávají ančovičky z teplé tuňákové pizzy, ale po té se zapráší dřív, než stihnete rozepnout poklopec. Pak vám už jen panicky zalézají koule do břicha, protože vám do obrazu nakráčí snad ta nejodpornější Bondzrůda, jaká kdy byla k zhnusení! Představte si genetický odpad z křížení Michaely Kudláčkové a Rajské Vanesy, mezi jehož hlodáky by se dal úspěšně zaparkovat Boeing a který vám dokonale esteticky dojebe celé Spektrum sexuálního apelování. Ke vší té zrůdnosti je to i naprosto vynikající neherečka a mimická kafilérie, která se jí odehraje v xichtě při etudě loučení s Bondem, by vyvolala dávení snad i u certifikovaného slepce po koňské dávce Kinedrilu. A to ze solidní trojky prostě udělá tu nejhnusnější trojku, jakou jsem zde zatím měl to ponížení tu udělit. (15.11.2015)

Není to tak temný jako Skyfall. Vlastně je to objektivně o dost slabší, jak Skyfall. Na druhou stranu, James Bond je tady jak chodící robot. Sejme každýho, kdo se na něj křivě podívá. Nic ho nezastaví a tím doslova myslím, že NIKDO. Počítejte tedy s tím, že je to tedy ještě horší...než obvykle. A k tomu hlásí o sto šest. I když v tom nejsou emoce, tak je v tom ta devadesátková vostrost starýho akčního hrdiny, kterou jsem snad v žádné jiné Bondovce s Danielem ještě neviděl. Škoda jen neskutečně ucajdané titulní skladby, která je otravná jak půlnoční déšť. Stejně tak ani dominantní nepřítel Christoph Waltz nebyl tak strašidelnej. Jediné silné plus je Léa Seydoux, která mi sem prostě sedla. Možná i proto, že už o ní vím delší dobu a hezky se na ní kouká. Trošku jiná Bondovka, ale v rámci starých dobrých akčňáren splnila můj dlouhou dobu chtěný sen. (12.07.2018)

Od (nepřekonatelnýho) CASINO ROYALE nejlepší 007 s Craigem, což je pro mě o to příjemnější překvápko, když mě poslední dva díly zklamaly a tak jsem se teď ani nehnal do kina (což je mi ve výsledku líto). Je to temná, zvláštní podívaná, která bere už od samýho úvodu a impozantní honičky během festivalu dne mrtvých. Funguje to jeho drsný, nehezounský, neotesaný charisma chladnokrevnýho vraha, i po delší době bondovská romance. Vynikající je surově old schoolová rvačka s Batistou. Tak celkem pěkná tečka za "quatrologií" a upřímně, já se těším na novou tvář a snad i lehčí, béčkovější, šarmantnější, humornější pojetí zase pro změnu. (26.12.2015)

Je pravdou, že v letošním roce Bondovek paradoxně hlavní bondovka nekončí na prvním ani na druhém místě, ale třetí místo si slušně obhajuje. Možná až zbytečný hate kolem Spectre se točí. Já se upřímně bavil 2x více než u Skyfall. Možná Spectre nemá dostatečně vymyšlený scénař s inteligentními dialogy jako Skyfall, ale alespoň není zbytečně překombinovaný a zmatený, akční scény snad poprvé v Bondovce přehledné a velkolepé ( Při celé úvodní scéně v Mexiku se šíleně vygradovanou scénou s vrtulníkem a jedním z nejlepších soubojů z Hollywoodu, kde Bautista s Craigem zbořil téměř půl vlaku jsem nedýchal a měl jsem nutkavou potřebu přes celé kino zařvat P*čo. Krom toho je zde i nablýskaná, sice opatrná,ale přesto svižná auto naháněčka krásným Římem, naháněčka s letadlem v Alpách, pár krátkých likvidací a závěrečné Finále. Nemohu tedy říct, že by akce bylo málo, pokud akce zrovna nebyla, tak Bond poprvé v historii hláškoval( a výtečně!) anebo nás bavil svým úsměvem Waltz, který sice mohl podat výraznější výkon, přesto jej jako herce velmi uznávám. Plus za opět vynikající soundtrack vítěze X Factoru Sama Smitha, který k Adele vskutku nemá daleko. Výsledný dojem pozitivní a klidně bych si dal Spectre znova. 80% (07.11.2015)