Slovo policajta

Neskutočné 80s Béčko v ktorom sa Delon pred zenitom prispôsobuje ich priamočiarej brutalite a svoju trademarkovú oblekovú eleganciu mení na americký štýl a vynáša na špinavé ulice plné menšín, subkultúr a konzervatívnych hajzlov preberajúcich iniciatívu. Výsledok je dosť crazy. prvú polovicu som si vravel, pre pána, keby aspoň nezbalil inšpektorku!, ale potom to už začne byť chvíľami tak ujeté a Delon raz šialený, a hneď nato umiernený, že v toľkých polohách (asi troch) som ho nevidel vo všetkých jeho filmoch dohromady. K tomu úžasne brakové hlášky ako "Mám čierny pás zo všetkého." alebo "Aj tak ste nemali šancu - 60 na jedného." (10.02.2019)

Povídám a potvrzuji slovem svým, že osmdesátkový Alain Delon je bojovníkem proti zločinu nejudatnějším, rozdavačem polibků smrti nejdrsnějším. Epický lovec jdoucí po věci a navíc umí zápasit. Poctivě vyrýsoval každý sval, hlavu namáhal, svůj pověstný ledový pohled pod správný úhel nasměroval. Pot, zuřivost ve tváři, žádná hranice ovládání, završeno večerem kejklířovým, v manéži vše korunoval...a tepající modré oči jako pohyblivé písky slouží dál. (28.11.2016)

Z těch delonpoliziotteschi 80. let sice slabší kousek, především naprostou průhledností a nijak vymakaným příběhem, na druhou stranu se mi líbilo to pomalé plynutí děje (pravda někdy až moc pomalé), několik Delonových hlášek, pár velmi zručně a dovedně natočených scén (kamera se tady vážně hodně snaží), a překvapivě ani Delon se tu nebere tak vážně, když si nakonec zahraje klauna v cirkuse. Ostatně ty scény v cirkuse patří k tomu nejlepšímu z filmu (i když ona plavba Rýnem a vloupání se do něčí lodi taky mělo něco do sebe), protože je v tom vše. ("Myslel jsem, že tě budu dost nenávidět na to, abych tě zabil, ale je mi z tebe akorát k zblití.") Je to vlastně takové Přání smrti naruby, s otazníkem, nakolik může člověk brát spravedlnost do svých rukou a jak dlouho může trvat, než se to vymkne a doplatí na to nevinní. Což jako téma se mi líbilo hodně. (12.03.2022)

„Zlatý osmdesátý léta..startky a pivo za dvě padesát.“ A tyhle francouzské akční kriminálky s Delonem a Belmondem. Slovo policajta vyniká kombinací vtipných hlášek a (docela brutální) akce, přičemž pamětihodná je zejména automobilová honička, při níž ve zpomalených záběrech Delonův vůz klouže do řeky a laciná syntezátorová muzika přejde do Wagnera. Dějová linka je příslušně předvídatelná (včetně toho, kdo za vším stojí) a závěrečná „šaškárna“, ano zbytečná. (24.11.2007)

Francouzské lehké béčko o pomstě z roku 1985. Jeden hrdina versus desítky nepřátel, přímočarý děj bez zvratů a spousta vystřílených nábojů. K tomu samosebou neprůstřelný hrdina a několik upocených "svalnatých" rvaček. Prostě přesně typ filmu v jakém byste tehdy očekávali vycházející hvězdu typu Van Damma. A hle, on padesátiletý Alain Delon. Což je sice překvapivá, ale nikoli zlá volba. Alespoň té nudné a jednorozměrné postavě dokázal vtisknout zdání nějaké hloubky. Celkem to odsýpá, je to drsné, místy i příjemně syrové a celkově dost podařené. Ovšem naprosto neskutečně to kazí syntetizátorové iritující peklo. Rozhodně jedno z těch nejhorších osmdesátkových. Takže nakonec pouze průměr. (06.02.2008)