Poviedka o policajtovi

Ryzí, čistokrevná, plnotučná, oldschoolová krimi, i přes svůj věk pohledná a napínavá, nenapadá mě nic podstatnějšího, co bych k ní napsal. Policejní inspektor Delon je samozřejmě skvělý, skvělý je i chladnokrevný gangster Trintignant... Ale zatímco Delonovi policajta docela věřím, Trintignantovi zabijáka už tolik ne, působí na mě příliš jemně a kultivovaně, i když se snaží tvářit drsně a nevypočitatelně. Závěr ve venkovském hostinci je vynikající, epilog taky. (A film je mimochodem i názornou ukázkou toho, že bez bonzáků by toho policajti asi mnoho nevyřešili...) (16.09.2014)

Epilóg daného titulu Flic Story, mi nakoniec prišiel asi i oveľa viacej zrozumiteľnejším, než zrovna povedzme celá predchádzajúca »reklama na cigarety«, a to teda konkrétne z priameho pohľadu ústredného protagonistu Rogera Bornichea - prehrávajúceho sa inšpektora, z ktorého sa vskutku nielenže akosi neustále strašne vznášala akási dymová clona, ako z nejakého fabrického komína, ale zároveň ešte popritom všetkom dokázal i naraz fajčiť a rozprávať, až mi to normálne pripadalo práve iba tak, že mal tie cigarety doslova nalepené o ústa, pretože mu skrátka nebolo niekedy ani poriadne rozumieť, čo si to vlastne stále melie popod fúz; jednoducho povedané: rozhodne to podľa môjho názoru predstavovalo rušivý charakter, kedy sa už pomaly prestalo myslieť i na ostatné filmové zložky, akými sú strihová skladba & scenár, ktoré väčšinou bývali len odsunutými na vedľajšej koľaji: nebola im venovaná dôkladnejšia starostlivosť; najmä čudnému, «scenáristickému kreditu», ktorý si mimochodom svoju SIM kartu premrhal na toľkých nonsensových faux pasov, až tým určite začala strácať na vierohodnosti, k čomu sa tradične pripájala aj pomerne dosť chabá montáž, že francúzsky režisér Jacques Deray, zrejme iba počúval samé rozkazy od francúzskej hereckej hviezdy a producenta v jednom: ALAINA DELONA, keď si vonkoncom príliš nevšímal ani toho, „koľko prešľapov obsahoval jeho titul,” proste ani nijako extra zvlášť zase nedokázal odporovať, [resp. obhájiť si svoj osobitný názor] tomuto ústrednému predstaviteľovi, ktorý si v podstate robil, čo uznal za vhodné, a čo by podľa neho malo fungovať, no nefungovalo - maximálne ledva tak na 60%. • A možno nebyť jeho náprotivku, stojaceho na opačnej strane barikády, Émilea Buissona, alias naprosto šialeného a psychopatického zločinca, a k tomu i sériového vraha v pomere: 2v1; v charizmatickom stvárnení J-L Trintignantom, tak pevne verím tomu, že by bol celkový výsledok predsa značne rozpačitejším, než v skutočnosti už i tak je, pričom ani jemu nebola dejová osnova vždy priaznivo naklonenou. • Čakal som omnoho viac, ako sa mi naostatok dožičilo, čiže nemôžem ani poprieť, že by som nebol vôbec sklamaným, ba úplne naopak: prevládajú rozporuplné pocity s tým dôvetkom, že ak by sa dajme tomu ihneď vymenila táto »francúzska hviezda« za inakšiu, rovnako jasne žiariacu h-v-i-e-z-d-u [napríklad v podobe Lina Venturu atď], tak som si priam istým v tom zmysle, že presne vtedy by už konečne začala prevládať podstatne väčšia spokojnosť v rámci celku, pretože by sme sa sústredili aj na inakšie veci, než len prezentáciu tabakových výrobkov na samotný úkor rozprávania daného príbehu, čo bol bohužiaľ akurátne tentohľa prípad! PS: dve klasické "béčka" si išli po krku snáď podobným spôsobom, ako klasickí animovaní predstavitelia v náležitých podaniach kocúrom Tomom a myšiakom Jerrym, a teraz zostáva už len správne [z]odpovedať na 2 otázky, koho z nich predstavoval Tom, a kto následne toho Jerryho? (23.03.2024)

Ve francouzských kriminálkách se to psychopatickými zabijáky jen hemží, ale první místo patří rozhodně Jestřábovi z Lovce hlav a Emilu Bouissonovi z Povídky o policajtovi. Jeanu-Louisi Trintignantovi stačí pohled, aby se divákovi ježil zátylek a postavy braly kramle. Ovšem komisař Borniche také není žádné ořezávátko, i když pistole není jeho hlavní komunikační prostředek. V kategorii krimi je tenhle film extratřída. (28.03.2011)

Mě taková varianta francouzského policajta, kterou si zahrál Alain Delon vyhovuje. Delon je ke všemu ještě velmi charismatický a šarmantní. Konec filmu jsem si představovala trochu jiný. Mohl ho přece zastřelit v přestřelce. To by bylo daleko zajímavější. Takhle mi to přišlo uměle naroubované a bohužel zbytečné. Viděna verze, kdy daboval Delona Trávníček. (11.07.2012)

Nevím, jestli šlo o záměr, ale přijde mi zvláštní, že film situovaný do období, kdy vznikaly nejlepší filmy-noir, žádné charakteristické znaky tohoto subžánru nenese. Vlastně je to úplně obyčejná francouzská kriminálka, které se možná zuby nehty drží skutečnosti, ale zábavnější jí to vskutku nečiní. Spíše naopak. Delon si opět nasadil svůj obnošený kabát charismatického poldy s dobrými úmysly a mnohem zajímavější mi proto přišel Trintignant, který umí koukat zatraceně zle. Což se zas úplně nemiluje s uzavírákem ve stylu Amerického gangstera. Tak či onak, milovníci taťkovských francouzských filmů nebudou zklamáni. 65% Zajímavé komentáře: Gemini, Radek99, mortak (17.06.2010)