Poviedka o policajtovi

"Chyť mě, když to dokážeš." Schod za schodem, v rytmu stylovém, s cigaretkou v koutcích úst, v oparu nikotinovém. Oheň, popelníček, pane Delone? Alain oblékl kabát policejní. Kabát, který je v jeho podání slušivý a který se nikdy neobnosí. Jean - Louis oblékl širák charismatického zloducha, stojícího na druhém břehu. Neústupný buldok detektivní kanceláře, snaživý muž zákona s pomádou ve vlasech, vyhlašuje hon na lovnou zvěř, na zabijáckého pistolníka se škraloupem. Alain pálí jednu za druhou. Jean-Louis jednoho po druhém. Všechny ty, kteří mu zrádně vstoupí do cesty. Správný odhad. Kostky jsou vrženy. Smetanu slízne jen jeden. Klasický trik kdo s koho, který nestárne. (03.07.2014)

Od tandemu Jacques Deray, Alain Delon a zde ještě Jean-Louis Trintignant divák očekává / právem /, kvalitní krimi zážitek a ten se divákovi samozřejmě dostane měrou vrchovatou. Vlastně je to stejný, jako když holky ode mě očekávají / právem /, kvalitní erotický zážitek a ten se holkám samozřejmě dostane měrou vrchovatou. Jen některý husy to asi ještě neví, nebo co a klidně si mě dovolí poslat do hajzlu, když je balim. (21.05.2008)

Stylová a klasická Francouzská kriminálka, pěkně oldschol a pěkně od podlahy. Delon kouří jednu za druhou, řeší svůj pracovní postup a mezitím taky pronásleduje nevypočitatelného zabijáka Trintignanta. Je zbytečné dodávat, že film stojí především na výkonu již zmíněné ústřední dvojice, ale i přes místy trochu pomalejší tempo vyprávění rozhodně nenudí a i když spěje k očekávanému konci, tak ani ten nebyl rozhodně špatnej. Tentokrát se zdejším hodnocením celkem souhlasím a za sebe udílím 85% (22.03.2015)

Na můj vkus možná až příliš pomalá kriminálka, jejímž hlavním trumfem je metodická policejní práce, sem tam proložená krátkou, nervy drásající akcí. Jacques Deray nacpal do 107 minut subjektivně snad dvě a půl hodiny úmorného pátrání. Za fakt že se mu celý koncept nerozpadl pod rukama vděčí nejen výbornému Delonovi, ale i ještě lepšímu Trintignantovi. A taky atmosféře, která kolem nich houstla snad sama od sebe. Zasazení do retra, možná poplatné předloze, scénář nevyužil jak bych si přál a odepřel mi možnost vidět autentický neo-noir z Francie sedmdesátých let. Režisér jen do děje zakomponoval jisté nostalgické vzpomínání na dobu, kdy policajt i zločinec ke svým profesím chovali něco jako vzájemný respekt. Nejsem si jistý nakolik je to na místě, ale vhledem k úchvatnému herectví obou hlavních postav mi tahle myšlenka připadala úplně přirozená. (12.11.2013)

V podstate sa mi to páčilo s dvoma pripomienkami: negatívnou a pozitívnou. Tým negatívom je, že obdobné kriminálne filmy J.-P. M e l v i l l a sú štýlovejšie a navyše aj jeho postavy pôsobia hlbšie, no potom aspoň viem, čím sa inšpiroval Ridley S c o t t, keď točil svojho preceňovaného Amerického gangstra, osobitne, čo do záveru. (13.10.2010)