České století

5.díl Dvěma popravami vyšperkovaný díl snad nemůže mít hustčí atmosféru. A o tu šlo především. Dokonale vykreslené prostředí elitního vedení strany, kde nikdo netušil na koho padne vina příště. Stalin chtěl hlavy, musel nějaké dostat. Paranoia a nedůvěra vzrůstá. ############################# 4.díl. Na tento díl jsem se těšil asi nejvíc (spolu s pátým) a bohužel mne lehce zklamal. Vypadalo to jako běžná politická krize, které tu máme každý měsíc už několik let. Až Sedláček natočí krizi, kerá nedávno skončila pádem vlády a odstoupením Nečase (a to se opravdu chystá, mluvil o tom na radiožurnále že už píše scénář..) bude to vypadat uplně stejně "nudně", ale tak to prostě je, taková je politika. A to prosím ještě v té naší současné krizi k jisté zajímavosti dopomohla Femme Fatale Nagyová, díky které si bude moct Sedláček ve filmu trochu zapřehánět. Přecijen uvedu jedno plus - Vynikající role Gottwalda!!! Ten si vzal celý díl pro sebe, a ostatní tam byli trochu do počtu. Ale na tento díl se asi znovu už nepodívám, tak nějak mi nedal nic co bych nečekal, na zadek mě to neposadilo. Ale jak už jsem napsal, lépe to natočit nešlo. ############################## 3. díl. I tento díl nabízí mnoho podnětů k povšimnutí, zamyšlení. I přestože plynul asi nejpomaleji ze tří uvedených dílů. Zaprvé - velmi věrohodné zobrazení exilu. Zadruhé - bezvýchodná situace pro německého demokrata Jakše, se kterým Beneš projednává odsun němců. Jejich dialogy patřily k tomu nejlepšímu v tomto díle. Zatřetí - najednou v kontextu událostí pochopitelný Benešův příklon ke Stalinovi, jelikož v průběhu války vůbec nebylo jasné, jaké hranice nám budou po válce uznány, takže se Beneše celkem pochopitelně klonil na tu stranu, se kterou měl největší jistoty uznání předmnichovských hranic. Začtvrté - postavou Moravce a jeho monologů byla velmi dobře vysvětlená důležitost našeho odboje, a to zejména po politické stránce globální, tedy zase z pohledu Beneše, a zároveň byla dobře vysvětlena jeho nedostatečná aktivita. Shrnuto> Velmi dobrý díl plný podnětů... Trochu mě zamrzelo, že byl jednoduše odbyt poslední rozhovor Beneše s paragány těsně před jejich odletem, to by byla velmi emotivní scénka. I když nebyl tento rozhovor asi nikde oficiálně zaznamenán, bylo to vlastně naposledy kdy s nimi hovořil někdo, kdo mohl o jejich postojích a názorech později informovat. Dál už hovořili jen s lidmi v čechách, a většina z nich nedožila konce války :-/ #######################2. díl Zvyšuji hodnocení na 5 hvězd. Myšlenkově totálně nabušený díl. Do této stopáže nešlo narvat více argumentů pro a proti, myslím tím pro obranu a pro kapitulaci. Líbilo se mi, že dostal dost prostoru Beneš pro svou obhajobu, protože dnes je velmi moderní říkat, že jsme se měli bránit (a to i podle "zasvěcených" vojenských analýz). Přesto bych ještě na Benešovu stranu přidal, že správně přepokládál, že Německo zase válku prohraje, až spojenci rozjedou svou válečnou výrobu naplno. No a pokud bychom se bránili, byli bychom považováni za toho, kdo válku způsobil, a po válce by se s námi jaksi nikdo nebavil. Bohužel, tak jak se stalo to muselo být, abychom nakonci války byli na straně vítězů, a ne poražených. No a v neposlední řade, ale to zmínil i Beneš ve filmu: "Ale vy válku BUDETE MÍT, generále, to vám slibuji!", tímto řešením umožnil našim nejlepším vojákům odejít do zahraničí a bojovat tam, kde to mělo smysl. To považuji za geniální vojenský tah, který pro své velké ego dokáže udělat málokterý vojevůdce. Ještě bych vyzdvihl nádhernou gradaci, zakončenou vynikajícím rozhovorem Moravce a Beneše. To byl zatím jeden z nejlepších okamžiků série. Mohli ještě nakonci zmínit, že Moravec zakončil svou kolaboraci sebevraždou v den pražského povstání, ale to je jen maličkost, přecijen bude tato postava vystupovat ještě v dalším díle. ############################ 1. díl mne velmi překvapil a přitáhl k celé sérii. Tento styl historického dramatu - ukážeme radší méně, delší záběry zadumaných postav, pozvolnější tempo, při kterém má divák čas si třídit děj s tím co ví, skvělé dialogy - mám velmi rád a k tomuto tématu se hodí. Dokonce tleskám nad skokem z roku 1916 do roku 1918!!! Masaryka totiž v té poslední scéně v anglii britský premiér totálně rozebral na atomy s tím Sámem a jeho hradem, TGM odchází jako poražený a totálně zesměšněný. Kdyby to v této chvíli vzdal, nikdo by se nedivil - a najednou skok do roku 1918 a na nádraží přijíždí vlak s prezidentem !! Plné nádraží, a vítá ho např. Alois Jirásek. Velkolepé, nádherný skok, vzbudilo to ve mne velké emoce, ten kontrast se Sedláčkovi moc povedl a ještě tak zvýraznil Masarykovu nezdolnost. Byl to jistě tvůrčí záměr, nikoliv že se tam toho víc nevešlo!!! Masarykovo tažení ruskem a amerikou bylo omnoho úspěšnější, a tak by prakticky do konceptu konce filmu nezapadlo, a navíc každý ví co bylo a jak to dopadlo. Takhle to bylo omnoho lepší, a donutí to celou řadu lidí včetně mě, přečíst si více. Pan Huba v hlavní roli - nářez ! (17.11.2013) (menej) (viac)

Někdo seriálu vyčítá, že přeskakuje, že vynechává důležité události, ale já si myslím, že je to tak správně. Cílem seriálu zkrátka není popsat to, co všichni dobře známe z učebnic a starých filmových záběrů. Proč natáčet scénu procesu se spikleneckým centrem Slánský s nepříčetně řvoucím Urválkem, když máme nepříčetného Urválka natočeného živého? O tom to není. Je to o dějích a hlavně rozhovorech v pozadí. Někomu se možná "mluvící hlavy" protiví, ale tohle je skvělé konverzační drama. A to je právě asi zamýšlený cíl. Jednoduchými, ale přesto účinnými prostředky ukázat, co stálo za pozadím klíčových historických okamžiků, co stálo za jednáním a rozhodováním významných historických hybatelů. 1. díl - TGM: Masaryk: vědec a intelektuál se snaží o své pravdě přesvědčit svět. Velmi zajímavé dialogy, například s místodržícím Thunem, konzervativcem, který tvrdí: "Mou ctí je věrnost habsburskému domu," (Mou ctí je věrnost - nebylo to heslo SS?). Dialogy, ale i špionáž a ze všeho nejdůležitější kontakty. Jak lépe ukázat, že to byla právě skvělá síť Masarykových mezinárodních kontaktů a jeho přesvědčivé charisma, kterým vděčíme za republiku? 2. díl - Mnichov: Benešove velké dilema. On viděl dál, mnohem dál než většina Evropy a světa. Mnichov je velké dilema i dnes. Landa v roli, kterou umí - uřvaný voják. Martin Finger skvělý představitel Beneše. Scéna s přebíráním mnichovského textu, pro někoho zbytečně podbízivé, pro někoho tím měla být ukázána"fyzická stejnost velké osobnosti s ostatními", ale já v tom viděl dějinnou důležitost chvíle, která je tak významná, že prezident ani nemá čas na župan. 3. díl - atentát: Spíš než o samotném atentátu byl film o postupném docházení k závěru, že s Němci už dál nepůjdeme. Klíčové dialogy snad celého seriálu s Wenzelem Jakschem. Otázka odsunu je dnes možná palčivější než posledních padesát let a tento díl se snaží ukázat pozadí, které vedlo bytostného demokrata Beneše k nelehkému rozhodnutí. 4. díl - únor: Docela mi vadila výměna představitele Beneše. Martin Finger se mi na Beneše hodil víc, navíc tu změnu nechápu - to měl jako za tři roky od války tolik zestárnout? Klíčové dialogy mezi vedoucími představiteli demokratických stran a rozvrat uvnitř sociálních demokratů. Komunisté a párky - no dejme tomu. Celkově možná nejméně povedený díl. 5. díl - Slánský: Úvodní scéna z popraviště dává tušit, že tento díl bude obzvláště povedený. A byl! Jiří Vyorálek je jako Gottwald přesvědčivý. Poslední scéna s odposlechem vážně povedená a hlavně trefná. Dobře vystižena atmosféra všeobecného strachu, z které není vyjmut ani sám prezident, ba právě naopak. Kdo se Stalina bál ze všech nejvíc? Aneb jak ze strachu obětovat starého přítele. 6. díl - Srpen: Tuhá moskevská atmosféra by možná mohla být ještě tužší a tlak ještě silnější, možná jsem pod dojmem výborných, byť vyfabulovaných, dialogů z Banášovy knihy Zastavte Dubčeka!. Každopádně další díl ze série bílých míst české filmografie historických událostí 20. století. V poslední době se sice skoro nenajde film, který by se alespoň neotřel i srpnovou invazi, pokud se během ní přímo neodehrává, ale nevzpomínám si na žádnou rekonstrukci událostí na ÚV nebo v Moskvě. A mimochodem, Svoboda byl dostatečně vojácký, ale nechápu, proč ho hrál Slovák? 7. díl – Charta: Možná jeden z nejlepších dílů. Opět vynikající dialogy a i zachycení atmosféry. Možná, že to není přímo na medaili za zásluhy, ale České století z filmařského hlediska plní ta bílá místa novodobé historie velmi zdařile. 8. díl – Sametová: Hodně mě překvapil Oldřich Kaiser v roli Oskara Krejčího, kterého jsem onehdá viděl mluvit v nějakém dokumentu a úplně ho v té roli vidím, jak se snaží tahat za nitky, ale nitky už jsou zpřetrhány. A Hrušínský jako nekňuba Urbánek rovněž nemá chybu. Diskue mezi vedením OF i jednání s Adamcem a pouhým výrazem tváře dokonale vystižený Klaus, to jsou další plusové body této epizody. 9. díl – Rozpad:Tak po tomto díle těžko říct, který je ze všech mým nejoblíbenějším, ale tohle je horký kandidát. Klaus je tu vystižen opravdu bravurně, hlavně dialog u bazénku na něj sedí, dle mého, dokonale. Zajímavé také je, že se o něm první půlku jen mluví, aniž by se objevil na obrazovce. No a proč jsme se vlastně rozpadli? Čerti vědí... tedy Klaus s Mečiarem. (25.11.2013) (menej) (viac)