České století

republicano

Seriál se jmenuje České století a pojednává o české historii, ne o historii Československé. Důraz je kladen na českou část federace (či Protektorát, který česko-slovenský nebyl), protože jde o seriál pro české diváky, za české peníze, více než 20 let od samostatnosti.

Bylo by super natočit nějaký Slovenský postapokalyptický film, ve kterém by se k moci dostal Slota a rozpoutal by třetí světovou válku tím, že by nechal srovnat se zemí Budapešť! :-) 

fabecc1222

Ve Slovenské verzi by hlavními hrdiny byly Milan Rastislav Štefánik, Gustav Husák a Alexander Dubček a největší zloduši samozřejmě Tiso a Mečiar! :-)

Tak když už jste nakousli to Slovensko, tak to třeba takhle? 1918 - Martinská deklarace, 1939 - Vznik Slovenského státu, 1944- Slovenské národní povstání, 1957 - Politické procesy, 1969 - Federalizace, 1988 - Svíčková demonstrace, 1993 - Vznik Slovenska

na príspevok reagoval jhr

republicano

Je to pohled českých tvůrců na významné okamžiky českého národa vyrobený Českou televizí. Troufám si tvrdit, že pohled slovenských tvůrců vyrobený RTVS by se hodně lišil. 

Co to je za píč*vinu? Pokud nějaké století není české tak je to 20. století. Snad Československé století ne? Uplně se to nabízí. Sedláčka v mikině to zřejmě nenapadlo.

na príspevok reagoval Splasher, Castrator

Musím se přiznati, že poslední díl ve mne trvalejšího dojmu nezanechal.Ocenuji velice práci pana režiséra Sedláčka i též pana Kosatíka.Zajímavé by bylo sledovati jak se toto duo vypořádá s tématikou období Protektorátu ( Protektorat Böhmen und Mähren)  čili léta 39-45.Interesantní by bylo zejména vykreslení osoby našeho tehdejšího pana Presidenta Emila Háchy.Nebo léta jářku poválečná.Nebo porevoluční tendence Moravanů k samostatné existenci. Témat je vskutku mnoho a doufám že pan režisér Sedláček toho času natačející další zajímavý serial (Bohema) se k tomuto tématu ješte vrátí a Českému Století přibudou další díly.

"Jeden z důvodů, proč České století vypadá tak, jak vypadá, je to, že jsme si (s Kosatíkem) po zhlédnutí Hořícího keře řekli: 'Takhle ne!' Nás zajímá jiné publikum – i s tím rizikem, že nějaké diváky ztratíme."

"Mojí ambicí bylo, aby diváci pochopili sami sebe – tenhle národ. Proč si uděláme sametovou revoluci a pak to všechno zvrtáme."

"Levice zahrnuje víru, že člověk může být lepší. Pravice říká, že jsme dobytek a musíme se domluvit, abychom z těch špatných vlastností něco získali. A to intelektuálně moc zajímavé není. Kdežto levice zavání sněním. ... Levice je snění a každý intelektuál sní – aspoň na začátku. I mně jsou levicové ideje bližší, protože bez snů život nedává smysl."

Tři charakteristické výroky z velmi zajímavého rozhovoru s R. Sedláčkem, o tom, jak a proč točil tento seriál. Rozhodně doporučuji přečíst! Tady se diskuse i komenty jaksi zasekly v první řadě a točí se hlavně okolo traumatu Mnichova a "zabíjení soudruha" (to se mnohým zvlášť líbí, samozřejmě, sedne to do většinového světonázoru), tj. událostí přes 60 let starých a během času převálcovaných, nad nimiž lze už pouze spekulovat ve stylu co by, kdyby. Seriál ovšem je dotažen až takřka k naší přítomnosti. Mnohem větší haló vzniklo okolo posledních dílů, protože ideologickým strážcům revoluční listopadové mytologie se silně nelíbilo zpodobení ikony Velkého Dramataika a další věci. A především těch závěrečných dílů bychom si měli všímat, protože tu dobu si většina národa dobře pamatuje, ta doba bezprostředně ovlivnuje naši přítomnost! A k přítomnosti se hlavně chtěl rejža vyjádřit, pro přítomnost to (logicky) napsal.

jhr

presne tak, ako cechoslovak s tymto suhlasim. Nemam rad slovenske autonomisticke hnutie, lebo sa trhala tazko a krvopotne vybudovana jednota. Aj tak po r. 1945 sa ceskoslovensko opat obnovilo.

papuchalk

Sudetoněmecká strana byla silně podporována a financována nacistickým Německem a velkou částí Sudetských Němců takže měla v podstatě neomezené zdroje. Tenkrát byl poměrný systém bez omezení takže i když nějaká strana získala jen necelá dvě procenta tak pár poslanců získala. Díky tomuto volebnímu systému se ve volbách v roce 1935 dostalo do parlamentu čtrnáct politických stran. 

papuchalk

Ale Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR se Sudetoněeckou stranou v lásce zrovna neměly.  Takže oděčti 9 za Zemskou křesťansko-socialistickou stranu a 11 za Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR.  Pokud píšeš, že Němci tvořili třetinu obyvatelstva a součet hlasů (ne mandátů) pro všechny německé strany vyjde ti oloko 22-23%. Takže ti chybí ve volbách 1935 10-11%. KSČ sice měla silnou podporu mezi německým obyvatelstvem, ale získala  jen 10, 3% a to by ji museli volit jen Němci. Stejně jako někteři Češi volili německé strany, tak někteři Němci volili strany české, maďarské, slovenské či jiné.

aha tak to jsem ani netušil že sudetoněmecká strana vyhrála volby 1935, a jen díky složitému přepočtu hlasů neměla nejvíc křesel.

na príspevok reagoval jhr

papuchalk

Ve vládě po volbách v roce 1935 bylo sedm stran a s toho dvě Německé. 

http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99et%C3%AD_vl%C3%A1da_Jana_Malypetra

Tyto volby byli špatné v tom, že v nich vyhrála nacistická Sudetoněmecká strana a díky roztříštěnosti politického spektra se v tom samém roce vystřídali hned tři vlády, což bylo tenkrát běžné. KSČ skončila v těchto volbách čtvrtá a to byl pro ni veliký úspěch. 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_parlamentu_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky_1935

Ampi

já myslím že pro nás je nejpodstatnější ten rok 1935 kdy se blížilo k mnichovu, a tam je jasná sudetoněmecká strana a sociálnědemokratická strana dělnická které měly dohromady 55 křesel. 9 křesel Krajinské strany (ze 300 !!!) je už jen takovej flusaneček :) samozřejmě netuším jaké byly tehdy koalice, a v dnešní politice právě tyto strany s nejmenším počtem křesel nejvíce ovlivňují vládu... jelikož díky nim ty většinové koalice vůbec můžou vzniknout a potom můžou vládu vydírat. ovšem tehdy těch stran bylo v pčsr více, tak to asi fungovalo trochu jinak

na príspevok reagoval jhr, Ampi

papuchalk

Ve vyčtu máš i koalice s maďarskými stranami na Slovensku, kde Němci hráli tzv. drůhé housle klikni třeba Zemská křesťansko-socialistická strana. A ne všechny tyto strany vždy tahly s Konradem Henleinem a SdP.

na príspevok reagoval papuchalk

Ampi

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sudet%C5%A1t%C3%AD_N%C4%9Bmci#Zastoupen.C3.AD_n.C4.9Bmeck.C3.BDch_stran_v_Poslaneck.C3.A9_sn.C4.9Bmovn.C4.9B_P.C4.8CSR

na príspevok reagoval Ampi

papuchalk

A mohl by jsi definovat strany s německým programem? Pokud myslíš německé strany, tak to bude asi i tím, že část československých Němců volila i strany, které nebyly ryzé německé. Silné zastoupení měli Němci třeba v KSČ (Bruno Köhler, Karl Kreibich). Další část Němců volila socialní demokracii a to nemyslím DSAP (německou socilní demokracii).

na príspevok reagoval papuchalk

gudaulin

docela pěkný příspěvek, konečně se taky něco tady dočtu. TO Irsko se nedá uplně srovnávat, proti anglii je to strašně malá zemička (dokonce i proti nám je poloviční, natož proti anglii) Anglie si mohla proti těmhle malým národům takhle vystupovat. Ale němci u nás, to je něco uplně jiného, byla to skoro třetina obyvatelstva. A co se týče zastoupení v poslanecké sněmovně, tak to taky vypovídá o něčem..  koukám na wiki že procentuální zastoupení stran s německým programem (hlavně sudetoněmecká strana) bylo po celou dobu první republiky cca 25%, to je taky ohromné číslo. čtvrtina poslanecké sněmovny hlasovala pro němce

na príspevok reagoval Ampi

papuchalk

Zapoměl jsi ještě na gens fidelissima ( nejvěrnější národ), který měl ekonomický horší podmínky než Němci a přesto během 2. světové války jeho příslušníci tvořili velkou část zahraničních jednotek.

Ještě k Slovákům Hitler je postavil před variantu vazalský ale vlastní stát nebo je předhodí Maďarům, což pro Slováky byla noční můra.

Socialní demokrat Wenzel Jaksch se branil jakémukoliv odsunu německého obyvatelstva, i z důvodu ztráty politického vlivu a branil tím svůj lid. Možná jisté rozpory podporovali ti z okolí Edvarda Beneše, kteří se báli růstu vlivu levice.

papuchalk

Ten pohled má víc rovin a je nutné srovnávat postavení sudetoněmecké menšiny, resp. německé menšiny, v Československé republice ne s dnešním pohledem a dnešními požadavky na sebeurčení, ale s tím, jak se tehdy s národnostními menšinami nakládalo jinde ve světě. Ve stejné době kolébka světové demokracie Velká Británie například vedla brutální válku proti Irům a jejich snaze o emancipaci...  Z tohohle pohledu bylo postavení Němců v Československu hodně exkluzivní. Nejenže nebyli utlačovaní, ale politika státu vůči nim byla dost vstřícná a ani ti nejradikálnější nacionalisti z řad politické elity, jako byl Kramář, v roce 1918 nezpochybňovali, že je nutné získat loyalitu Němců a umožnit jim bezproblémové začlenění do nového státu. Problém byl v tom, že česká reprezentace si představovala v ideálním případě poměrné zastoupení německé menšiny v státních institucích, kdežto Němci (v ideálním případě) autonomní uspořádání, v tom horším a většinovém přičlenění k Německu. Československá ústava patřila ve své době k těm vůbec nejmodernějším ve světě. A kdyby německá reprezentace byla chytřejší a vstřícnější, mohla toho dosáhnout mnohem víc. Za druhé pak je tady otázka, jaká byla alternativa. Přičlenění k Německu odmítaly samotné dohodové mocnosti, nechtěly posilovat poražený stát. Mimochodem s přičleněním čistě německy osídlených okrajových částí země k Německu tehdy souhlasili na české straně radikální čeští nacionalisté. Chtěli se prostě té německé pakáže zbavit.:-) Československé území ale bylo národnostně strašně promíšené a stanovit nějaké spravedlivé hranice bylo iluzorní. Sudetoněmecká menšina vydělala na přičlenění k Československu výrazně materiálně, protože Německo bylo ve 20. letech hospodářsky úplně rozvrácené a sudetští Němci mohli díky silné české koruně skupovat v Německu za babku nemovitosti a investovat. To platilo až do velké hospodářské krize. Ono je fajnovější žít ve státě, který patří k vítězům světové války, než tam, kde sídlí poražení, byť by je spojovalo pouto společného jazyka.

na príspevok reagoval papuchalk

papuchalk

Dokud nepřišla krize, tak Němcům bylo jedno, jak se stát jménuje, možná i potom.

papuchalk

Akorát že Německo už existovalo a bylo víc Německo než jiný Německo :) Ideu o právu národů na sebeurčení si každý vykládá a vykládal jak se mu hodí/hodilo. Stejně tak uznání nějaké skupiny za národ. Mám-li být cynikem, v konečném důsledku platí to, na co kdo má sílu si prosadit.

Leč opakuji -  dotčené oblasti nikdy nebyly součástí Německa a nikdy tam pobývající skupiny nikdy nevytvořily žádnou samostatnou samosprávnou jednotku - to bylo BTW až návrhem Beneše před Mnichovem (autonomie), což měli Henleinovci uloženo Hitlerem požadovat, protože čekal, že na něco takového Československo nepřistoupí a on bude mít konečně záminku k válce.

A název česko-Němceko nikdo nikdy nepožadoval, ani Němci, takže ne, je to krávovina :)

papuchalk

Ne náhodou jsou hranice tvořeny právě horskými oblastmi a dobrovolně se jich vzdávat by byla jemně řečeno hloupost.

flanker.27

jasně že se to mohlo jmenovat česko-německo, jelikož jak píšeš ve druhé části, jde o národ a ne o historii, a pokud se někdo cítí být němec, čech, nebo slovák, má nárok na to mít vlastní stát, jakkkoliv malý národ to je... Původní idea Masaryka podle které jsme vznikly

na príspevok reagoval kkarx, flanker.27, Ampi, Ampi

papuchalk

Těžko se stát mohl jmenovat Česko-Německo, když tu žádné Německo nebylo, ani historicky :)

Ostatně Německo, to je rok 1871 a dále.

Co se týče Slováků, tehdy ražená teorie Čechoslovakismu byla postavena na tom, že Čechoslováci jsou jeden národ. Ostatně - národ, ten je vnímán hodně zvykově a pocitově a nejde ho zcela přesně vymezit. První definice národa v moderním smyslu pochází z roku 1697 (skupina lidí žijících na stejném území a mluvících stejným jazykem), ale ani ta ani jiná není nikdy vyčerpávající. Nejde úplně stanovit kritéria, podle kterých lze jednoznačně lidi zařadit tam a nebo tam. Ostatně i při sčítání lidu si lze do národnosti napsat prakticky cokoli :)

na príspevok reagoval papuchalk

flanker.27

no pravda je někde uprostřed, doporučuji znovu shlídnout díl Beneše v anglii, ty rozhovory s Jakšem jsou celkem jasné. Němci u nás byli v pasti, nepatřili najednou ani k nám, ani k němcům, jak píšeš ty. Tato bezvýchodná situace je právě dobře zobrazena v díle českého století. Jinak znovu opakuji, bavíme se spíš o slovensku, slováci byli v první republice až třetí národnostní skupinou, kdyby se ten stát jmenoval Česko-německo, o slovensku ani zmínka - asi by se tomu nemohl nikdo divit. (stejně jako bylo rakousko-uhersko a o česku ani zmínka..) :D JInak jsem samozřejmě pro česko slovenskou vzájemnost, ale každý ve své republice. jedině tak dobře..

na príspevok reagoval flanker.27

cyphercz

Nezáleží na tom co je správné globální kapitál to tak chce (rozděl a panuj) a proto to tak i bude.