Czech Century
Epizódy(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(viac)Videá (7)
Recenzie (452)
Osmiminutový rozhovor Klémy s Rudou a celý díl s Benešem a Moravcem, dvěma muži, kteří se zasloužili o stát. Nehodnotitelné, byť cenné, v každém okamžiku oscilující mezi naprostou sračkou, působivým a mimořádně přínosným zpracováním látky a wtf úletem, kterému jsem začal rozumět teprve s Landovou zřejmě autorskou improvizací plk. Moravce. Další díly jen jako osvětovou vložku nějakého veselého mejdanu. /// o několik měsíců později... jsem si v rozporu se svým komentářem pustil díl o rozdělení federace. A po následném maratónu všech dílů od osumašedesátého k dnešku musím přece jen přistoupit k hodnocení. Toto je ten výstavní projekt, jímž by se měla ČT chlubit místo Svobodova potratu o Janu Husovi, na který si za rok už nikdo nevzpomene. ()
1. díl: Je velká škoda, že úvod Českého století vznikl jako "obyčejný" díl seriálu a ne jako pořádný pilotní film. Nejméně hodinu a půl dlouhý. V příběhu TGM je toho přece tolik k vyprávění a ukázání a já nechápu, proč tvůrci nevyužli možnost, peníze i naprosto skvělého představitele titulní role. Přes tyhle výtky, uspěchanost, fakt, že Veliké bourání není pro "nezasvěcené" zrovna nejjednodušší pokoukání, a přes to, že všichni všichni včetně Němců a Britů mluví česky, pozitivní dojmy převažují. Obzvlášť oceňuji úžasné dialogové scény TGM s hrabětem Thunem, a TGM s britským premiérem Lloyd Georgem (skvělý Miroslav Donutil).___2. díl: Dokonalý Martin Finger, vcelku obstojný Landa (jen nemusel mluvit tak současnou češtinou), děj se odehrává během pár dní, což je jen ku prospěchu. Rozpaky mizí, na další část se už vyloženě těším.___3. díl: Naprostá senzace! Martin Finger se osvědčil už minule, tady má perfektní spoluhráče Ivana Trojana a Michala Dlouhého, řeší se velice zásadní věci... A velké plus - oproti prvnímu dílu tentokrát Britové mluví anglicky a Němci německy, vše otitulkováno. Proč to tak nebylo už ve Velkém bourání, čert ví.____4. díl: Roku 1948 jsem se bál, nakonec ho tvůrci zvládli poměrně se ctí. Trochu škoda, že scénář líčí komunisty vesměs jen jako vulgární chásku, což se dalo čekat, ale doufám, že do budoucna se to zlepší. Bezvýchodná politická situace byla tentokrát představena věrohodně, dialogy a monology plynuly velice přirozeně a David Novotný v roli Slánského dává tušit, že nadcházející část s jeho popravou bude velký zážitek.____5. díl: Ano, zážitek to byl. Vytknout můžu snad jen uspěchanou závěrečnou půlhodinu. Ukázat Slánského pobyt ve vězení, nějaké to mučení či některý z jeho pokusů o sebevraždu, bylo by to ještě působivější. Ale zase oceňuji vyobrazení toho, že i ti nejobávanější tuzemští pohlaváři byli pouhými loutkami, které na požádání dělaly salta. Děsivé. ()
Chtělo by to umožnit ohodnotit každou epizodu zvlášť, tak aspoň zde sumárně a stručně: 1) Velké bourání **** (nejlepší prvek: konfrontace Huby a Donutila), 2) Den po Mnichovu *** (Landa), 3) Kulka pro Heydricha **** (záměrná absence explicitního zobrazení klíčové události), 4) Všechnu moc lidu Stalinovi **** a půl (skvělé ztvárnění všech postav), 5) Zabíjení soudruha ***** (po všech stránkách absolutní vrchol první části cyklu). 6) Musíme se dohodnout **** (nelze vypíchnout nic konkrétního), 7) Je to jen rock´n´roll (nejcivilnější Marek Daniel ze všech 3 dílů s Havlem), 8) Poslední hurá ***** (rozhovor mezi Havlem a Dubčekem), 9) Ať si jdou ***** (závěr!) ()
Útržky z českých dějin očima Roberta Sedláčka zcela jistě nebudou objektivním dějepisným lexikonem, nicméně divácká i populárně naučná složka funguje alespoň v rámci svých základních pravidel a tak lze s přivřenýma očima tenhle cyklus vzít na milost. Některé figury v hereckém ztvárnění dosahují neobvyklých kadencí (Daniel Landa-Emanuel Moravec, Marek Daniel-Václav Havel). ()
Tezovitosti a nutnosti velmi nastavenými linkami dialogů dovysvětlovat situaci (protože téma je zkrátka moc široké) se první díl asi nemohl vyhnout. Že Masaryk v každém záběru jakoby pózoval nějakému sochaři, už je možná maličko přehnané, ale dobře. Sedláček odvádí přes všechny nesnáze dobrou práci a pokud bude v seriálu víc momentů, jako je posezení u britského premiéra, budu spokojený. Prvnímu dílu lze vytknout, že se bojí němčiny a dalších cizích jazyků a postavy spolu neustále mluví plynně česky, i když dialog zakončí slovy "vždyť ani nemluvíte česky". Jsem opravdu hodně zvědavý, jak to bude řešeno v dílech se sudeťáky. Jestli i oni budou šprechtit po našem, tak to bude velmi krutý vtip. O kolik by bylo dějově silnější a smysluplnější, kdyby byla vícejazyčnost zachována. Ale česká televize soustavně vysílá svým divákům vzkazy, že jde o nevzdělané burany a idioty, tak se asi nemůžu divit, že v tom pokračuje dále. Opravdu doufám, že se podaří vyšplhat na čtyři hvězdy, ale první díl bys spíš nutné zlo. /// Problém druhého dílu je, že se nedokázal posunout od pomýleného klišé, že o osudu Československa se rozhodovalo v době Mnichovské dohody a bezprostředně před ní, a že "zahraniční" mocnosti zradily nečekaně a nepochopitelně. V té době, kdy sledujeme velká slova Benešova, už je ale osud Československa zpečetěn a my se tak nemusíme koukat, že je zpečetěn stejně tak vlastními chybami jako německou agresí. Překvapuje mě, že Beneš, "ta moje hlavinka nejlepší", zde vystupuje jako typický dějinný slaboch, když Sedláček kdesi říkal, že mu nepokrytě fandí. Jestli měl druhý díl ukázat jeho silné stránky, neuspěl, spíš jen zopakoval argumenty jeho zastánců, ale nepřesvědčil o nich. Jo a deklarovat rozpor bojovat/nebojovat duelem Beneš vs. Moravec (zvlášť když druhého hraje známý nácek) je vůči zastáncům boje krajně urážlivé. /// Třetí díl se správně rozhodl tentokrát atentát nezobrazovat, na tom opravdu není mnoho zajímavého. Jinak se ale nepodařilo najít pořádnou kontroverzi a téma. Češi byli kolaboranti spíš než odbojáři a Benešova úslužnost vůči Stalinovi zůstává nejasná. No a? Oboje je známá věc. Poněkud zvláštně působí, že zrovna třetí díl jako doposud jediný zachovává vícejazyčnost, což bych měl asi ocenit. Ale proč zrovna teď? Kdyby za jednotlivými díly stáli jiní filmaři, tak bych to chápal, ale tahle diskontinuita je poměrně zvláštní. Třetí díl každopádně nemá kam posouvat názor na sérii - ani výš, ale ani níž. /// Čtvrtý díl je zdaleka nejpolopatičtější, zdaleka nejvíc vysvětluje a vlastně zdaleka nejméně říká. Opět se jen těžko přemýšlí o tom, jak by to na tomhle formátu šlo jinak, když na desetidílný seriál by vyšlo každé jednotlivé téma. Každopádně Tohle už v sobě nemá ani kontroverzi druhého a už vůbec opravdovou konfrontaci s historií prvního dílu, je to takové přežvýkání. Doufal jsem, že dalšími díly se hodnocení vytáhne, bohužel pomalu, ale jistě klesá. Jedno je jisté - konfrontovat mýtus Masaryka se relativně podařilo. Edvarda Beneše ale Sedláček naprosto nezvládl. /// Pátý díl je jen nudný, o něm není co napsat. Snad jen že jak z Klementa v podstatě snímá vinu "on do toho stejně neměl co mluvit", mi přišlo zvláštní./// Šestý až poslední díl už se mi nechce rozepisovat, snad jen, že úroveň zase zvědají. Možná nakonec dám i ty 4. () (menej) (viac)
Galéria (404)
Zaujímavosti (42)
- Vrcholem prvního dílu je dialog mezi Masarykem a Lloydem o české historii a smyslu československého státu. Faktem bohužel je, že se tento rozhovor nikdy neuskutečnil. (Dejvi21)
- Ve druhém díle po Mnichovské dohodě je v kanceláři Edvarda Beneše vyvěšená mapa Československa na které jsou vybarvena místa, která připadla Německu. Na konci filmu stojí Emanuel Moravec u zrcadla a za sebou má mapu, na které už vybarvená místa nejsou. (Jimmy15)
- Prezidentský pár Edvarda a Hanu Benešovi ztvárnili herci Martin Finger a Monika A. Fingerová, kteří jsou ve skutečnosti také manželským párem. (majky19)
Reklama