Pouta

Radim Špaček je mi nesympatický od doby, kdy v TV vyjadřoval svůj názor na Otakara Vávru a hovořil, že si myslí, že je to "přeceňovaný režisér, který snad to jediné, co dokázal nejlépe natočit a čím se vlastně proslavil, je Kladivo na čarodějnice." Každopádně uznávám, že jakkoli mi může být osobnost nějakého tvůrce nesympatická či nepříjemná, tak jejich filmy jsou často naprosto precizní, vysoce profesionální a na jejich zpracování či výkonech hereckého obsazení jde vidět zapálený a rázný přístup a cílevědomé řízení. Taková přesně jsou Pouta. Pan režisér obsadil většinu neznámých herců a myslím, že udělal výborně. Kromě excelujícího Ondřeje Malého, který je "menší" kopií Karla Rodena, mě nejvíce zaujala krásná zrzka v podání Kristíny Farkašové. Na současnou českou tvorbu rozhodně snímek, který svým zpracováním, tématikou, obsáhlým příběhem i psychologickou hloubkou rozhodně vyčnívá a zaslouží si diváckou pozornost. Do Pout byla vynaložena velká snaha a jde to poznat. Jsou pevná, nezlomná, a také dokážou člověka přivést až na kraj... (18.11.2011)

Scénář: Ondřej Štindl .. Sluníčko zasvítí, je mi z něj na blití. A tak všechno zůstává šedivé, tmavé, ponuré, nevýrazné. Ostrej a psychicky vyšinutej jedinec je někdy až zbytečně zataženej, ale pořád jako jedinej na fantastické úrovni. Ondřej Malý si na rok se Lvem zařve. Po uta jako celek už takové silné a jednoznačné bohužel nejsou. 50%. (04.02.2010)

Tak tohle byl pěkný nápor na psychiku diváka v českém filmu poměrně ojedinělý. Mapovat 80 léta přes státní bezpečnost je velmi neotřelý přístup. Antonín je příslušník státní bezpečnosti s hodností poručíka. Je to arogantní povýšenec a na první pohled velmi nesympatický muž vykonávající chladně a se strojovou přesností výslechy a sledování podvratných živlů. Hluboce s těmito lidmi pohrdá a nejsou pro něj nic víc než kus hadru, který on musí štítivě vymáchat a zbavit nečistot. Jsou pro něj jako nemoc kterou on léčí. Film ukazuje, že "estébáci" byli taky jenom lidi z masa a kostí, kteří měli svůj rodinný život a "lidské" stránky. Vzbuzovali strach a respekt jen co se ve svých nemožných hadrech zjevili někde na veřejnosti. A tenhle film je v žádném případě nepolidštuje a ani z nich nevytváří karikatury, ale spíše pozoruje jejich práci, kterou divákovi přibližuje velmi realistickým a syrovým způsobem pro diváka tolik atraktivním. Ondřej Malý v hlavní roli je sice nevelký postavou, ale o to větší je herec a jeho mrazivé ztvárnění stěžejního "estébáka" Antonína rozcupuje divákovi duši na nejmenší kousky. Jeho mrazivá postava je dokonalým středobodem vyprávění. Kdykoliv byl na scéně byl film maximálně znepokojivý a uhrančivý. Tím nechci tvrdit, že scény bez něj nebyly nijak zajímavé, ale jeho herecký výkon je natolik pozoruhodný, že by měl za něj získat ocenění. Z vedlejších rolí zaujme neobvykle obsazený Oldřich Kaiser v roli nadřízeného majora STB jehož postava měla tendenci vykazovat lidské stránky vzdáleně připomínající cit. Mezi méně známými tvářemi nepůsobil nijak rušivě. Ostatní herci se svých rolí zhostili velmi zodpovědně. Vykreslení atmosféry 80 let je dokonalé a současně velmi pochmurné. Výprava si dala záležet na každém dobovém detailu a poprvé jsem měl pocit, že film opravdu zachytil tuto dobu natolik dobře, že já jako divák jsem byl do ní vtažen, tak jako se to dosud žádnému jinému filmu z té doby nepodařilo. Režisér Radim Špaček natočil pozoruhodný film se strhujícím Ondřejem Malým. Délka filmu ani trochu nevadila. 80% (26.02.2011)

Mám slabost pro zrzky a ještě větší pro Slovenky :o) Jakmile promluví, jsem ztracen :o) Po dnešním dni ( 23.1.2010 ) mám " slabost " pro Kristínu Farkašovou :o) a stejně je tomu i v případě celého nového ( těžce stravitelného ) Špačkova totalitního snímku Pouta. Rozhodně se nejedná o " masový " snímek řešící zrovna příjemné téma a jsem hodně zvědavý, jak se k němu dnešní mladá generace ( nedotčená ani v náznaku touto dobou ) postaví. Já budu tvůrcům rozhodně držet palce, aby si k němu cestu našla a do kina se na něj vydala. Ten film na vás dýchá..., z každičkého záběru je cítit závan tehdejší doby, atmosféry ve společnosti. Tvůrci se nebáli ( stejně jako v případě Protektora ) dát šanci neokoukaným tvářím a ty jim to měrou vrchovatou vracejí. Kvituji to s povděkem , žádná sázka na jistotu. Jen houšť takovýchto nových tváří, již bylo potřeba rozčeřit stojaté herecké hladiny. To, co zde předvádí Ondřej Malý (malý jménem nikoliv výkonem! ) jako příslušník tajné policie Antonín Rusnák bere dech! Taková paleta emocí se jentak nevidí, člověk mu to všechno ( odehrávající se uvnitř něho samého a postupně ho rozežírajícího a spalujícího) bezezbytku věří. Toto je výkon, který snese nejpřísnější světová měřítka. Pouta mají vše, co já od kvalitního snímku očekávám a vyžaduji. Silný příběh přetaven v kvalitní scénář, vynikajícím způsobem propracované charaktery jednotlivých postav a následně mistrně zahrané, dokonalý vizuál, zvuk, kameru, vše dotvořeno silnou hudební složkou. Jediné co bych snímku ( malinko ) vytknul je jeho ( v některých pasážích ) příliš rozvleklé tempo. Zkrátit ( prostříhat ) snímek o 25 minut, neměl bych již nejmenších výhrad. Přesto se jedná o velice silný zážitek a ode mě se ( zcela po právu ) jiného než 5* ohodnocení nedočká. 90% Ať žije česko/slovenský film! (23.01.2010)

Asi tak dva roky zpátky jsem si řekl, že na český filmy už chodit nebudu. Nebudu dávat těžce vydřený prachy za vstupenku do kina či za DVD lidem, u kterých jsem měl pocit, že spíš než o kvalitní divácký filmový zážitek jim jde o bezplatnou dovolenou v zahraničí (časté natáčení našich filmů v turisticky atraktivních lokací ), o to, aby celebrity z VIP večírků si mohli hrát na herce (proč ve filmech dostávali roli lidi jako Krainová, Partyšová, Vaňková nebo Genzer se Suchánkem a na skutečný herce jako Vladimír Brabec, Věra Galatíková, Danuška Kolářová, atd. se úplně kašlalo ? ) a hlavně vyvařit co nejvích prachů od sponzorů, ( reklamy ve filmech pomalu i na prdeli filmových postav ) za vstupný a nikomu z nich už nezáleželo na samotný podstatě filmu -- diváckému zážitku. Do 07/08 jsem poctivě chodil na většinu českých filmů ve snaze podpořit naše umělce, ale pak mě došlo, že nepodporuju umělce, ale VIP vyžírky a partčiky kamarádíčků co si ve svých "dílech" vzájemně dohazujou kšefty a pod záminkou filmování si užívaji u moře nebo hrají golf či jinak serou na lásku k filmovému řemeslu. Pak přišel Tobruk a s ním naděje, že i u nás ještě někomu jde o diváka, o kvalitní film a tak jsem svůj postoj k našemu filmu přehodnotil a oprášil staré heslo o podpoře našich umělců, jen si hold velmi pečlivě vybírám. Vybírám si tak pečlivě, že jsem původně na film Pouta nechtěl vůbec jít. Nakonec vyhrála chuť, dát mě neznámému režisérovi i neznámým hercům šanci a rozhodně nelituju. Velmi si cením poctivého přístupu režiséra k divákovi, který byl vidět i v malých detailech. Krabička cigaret se starým logem, starý píchací stroje na lístky v trmavaji, dřívější typy pivních láhví, vozový park made in 80 léta, to je první bomba. Druhá bomba, jsou herecký výkony, hlavně Ondřej Malý to dal luxusně. Navíc taková malá podbomba je to, že největší hajzl tajný policie v dějinách našeho filmu vypadá jak Putin, toho si cením. Už vím co si mám představit, když Putin říká "já dělal u tajný policie jen rutinu s kravatou na košili" Radim Špaček si fakt dal záležet na všem, včetně hudby. Trošičku si sice myslím, že mě příběh mohl zásahnout ještě více emotivněji, ale zase takhle to vypadalo taky dobře, něco ve stylu tady máš studený, syrový, mírně krvavý maso z hnusný doby a to teď budeš přes dvě hodiny žrát...... a já si přes dvě hodině na tomhle mase fakt pochutnával. (11.02.2010)