Reklama

Reklama

Cyril a Metod - Apoštoli Slovanov

(seriál)
  • Česko Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů
TV spot 2
Česko / Slovensko / Srbsko / Slovinsko / Rusko, 2013, 3 h 31 min (Minutáž: 52–53 min)

Réžia:

Petr Nikolaev

Kamera:

David Ployhar

Hrajú:

Roman Zach, Ondřej Novák, Milan Bahúl, Vilém Udatný, Radka Fidlerová, Marian Roden, Vladimír Javorský, Josef Abrhám, Branislav Polák, Bořík Procházka (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(4)

Obsahy(1)

Svätí Konštantín (Cyril) a Metod, dvaja byzantskí bratia narodení v 9. storočí sa stali významnými kresťanskými misionármi, ich misia ovplyvnila všetky slovanské národy, preto im právom prináleží titul apoštoli Slovanov. Koprodukčná česko-slovenská štvordielna dokudráma prináša príbeh kresťanskej, kultúrnej i politickej misie oboch bratov a zároveň oboznamuje diváka s počiatkami šírenia kresťanstva na Veľkej Morave, teda v našich krajinách v horizonte rokov 826 – 885. Cez detstvo a dospievanie bratov v Gréckom Solúne, cez ich pôsobenie v Konštantínopole a prvé misijné cesty do arabských krajín a k Chazarom, nájdenie pozostatkov sv. Klimenta až po misiu na Veľkú Moravu s vytvorením prvého slovanského písma hlaholiky až po boj o zavedenie slovanskej liturgie v dovtedy po latinsky slúžených bohoslužbách sledujeme i príbeh našich vlastných dejín. Príbeh moravského veľkokniežaťa Rastislava a jeho snahu o nezávislosť Veľkej Moravy od Franskej ríše, zradu Svätopluka i následné odčinenie zrady až po násilné zničenie kolísky staroslovienskej kultúry. Učeníci Cyrila a Metoda boli z územia Veľkej Moravy vyhnaní, ale dielo oboch bratov prežilo. Prostredníctvom ich nasledovníkov totiž vznikli nové centrá staroslovienskej kultúry na území dnešného Chorvátska, Bulharska, Macedónie, Ukrajiny, Bieloruska, Čiech a, samozrejme, Slovenska. Idea úcty ku každému človeku, k jeho kultúre a humanistické chápanie práva založené na kresťanských princípoch, to sú totiž nadčasové atribúty celoživotnej misie oboch slovanských apoštolov.
Jednotlivé časti: 1.-Bratia zo Solúna
2.-Posolstvo
3.-Nepokojné časy
4.-Odkaz (RTVS)

(viac)

Videá (3)

TV spot 2

Recenzie (99)

Tommassi3 

všetky recenzie používateľa

Mnohdy velmi šikovný režisér Petr Nikolaev znovu přišel s projektem vlastně až pomýleným, zbabělým demytizovat či alespoň upřesnit dávno zažité cancy, hloupým a v důsledku jakkoli žánrově silně nefunkčním, který coby hraný bolestivě zkratkovitý dokument postrádá jakéhokoli kontextu a jako lidské drama dvou učenců nemůže obstát už jen dík dokonale nelidsky neživým charakterům hlavních hrdinů.. O nepochopitelném a směšném užití CGI, jehož zkrátka nelze donekonečna omlouvat nedostatkem finančních prostředků, raději ani netřeba mluvit.. Opravdu zbytečný kus nakonec televizně inscenačního dějepisu, jaký jsem vlastně i očekával.. Bojte se, bojte a krčte se dál !! ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Na prekvapenie lepšie ako film a to som neveril. Nie je to dokonalé filmársky, pôsobí to dosť často inscenačne a polodokumentárne, ale prečo nie? Nebolo to vôbec zlé a odhaľuje to, čo o Veľkej Morave vieme pekným pochopiteľným spôsobom. A to treba poznamenať, že vieme toho veľmi málo. Ako pokus podľa mňa úspešný projekt, ktorý môže vylepšiť len obrovský rozpočet. To sa u nás ale nestane. Milan Bahúl ako Rastislav absolútne charizmatický. ()

Reklama

Pedross800 

všetky recenzie používateľa

Jako malé děcka jsme si hráli v základech kostela kde byl nejspíše pohřben sám Metoděj a vše v okolí, co připomínalo Velkou Moravu formovalo můj zájem o historii a archeologii, takže tento seriál mnou byl očekáván se zájmem a napětím. Už jsou to skoro tři roky, ale rozhodně ve vzpomínkách stále určité pasáže jsou a pozitivní pocity také. Ucelené vyprávění, zajímavé i poučné a vzhledem k omezenému TV rozpočtu i velmi obstojný vizuál. Rozhodně tento seriál tyhle dva moudré pány dokáže poutavě přiblížit i současnému zvídavému zájemci a je jen škoda jak málo je zde hodnotících. Tenhle počin si pozornost rozhodně zaslouží. Pro mě osobně byl krásnou pozvánkou k Oslavám 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v červenci 2013 na Velehradě ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Jsem mile překvapen. Ano, je tam pár nevychytaných momentů (především hned v úvodu, kde můžeme vidět místy zmatený komparz a nesoustředěné herce, mluvící s patosem v hlase), ale jako celek to působilo alespoň po prvním díle příjemně, se silnou výpovědní hodnotou. Největším tahem je velmi dobře vybraná ústřední dvojice filmu, tedy Cyril (Ondřej Novák) a Metoděj (Roman Zach), kteří působí přinejmenším uvěřitelně (dokonce až tak, že člověk přehlédne špatně hrající komparz i některé méně nadané herecké kolegy). Zatím tedy takových 70 až 75 procent. I po druhém díle můžu tvrdit, že si minisérie drží slušnou úroveň a přestože měl druhý díl viditelně menší finanční rozpočet, než ten první, herecky je zvládnuty o něco lépe, věřím, že takto bude vzrůstat kvalita až do posledního dílu.Třetí díl je pak ještě lepší než oba předchozí (s výjimkou několika vtipně působících dialogů, což jistě nebylo záměrem). Závěrečný díl pak vévodí, děj se pohne kupředu, lahůdkou je pak brilantní herecký výkon Jana Jankovského v roli knížete Svatopluka. Myslím, že o tomto herci ještě uslyšíme... ()

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Žánr dokudramatu nijak nesleduji, takže téměř nemám s čím srovnávat. Pokud bylo cílem tvůrcům přinést co nejvíce informací o významu Cyrila a Metoděje pro naše dějiny, tak mise byla úspěšně splněna. A není na škodu si připomenout, že náš západní soused to s námi nikdy nemyslel dobře, franckými knězi nepočínaje a EU nekonče. :( ()

Galéria (127)

Zaujímavosti (5)

  • Že kosti nalezené na Krymu patří sv. Klimentovi (nebo též sv. Klementovi), bylo především Konstantinovo zbožné přání, neboť není pravděpodobné, že by kosti tak dlouho (cca 750 let - jelikož sv. Kliment zemřel kolem roku 101) vydržely pohromadě. (Zdroj: Toulky českou minulostí, díl 1. str. 129). (VMa)
  • Některé scény byůy filmovány v archeoparku v Chotěbuzi, nedaleko Českého Těšína. (LusSYx)
  • Drtivá většina natáčení probíhala na našem území, například v archeoskanzenech Modrá a Řepora, Mikulčicích u Hodonína nebo klášteře Doksany. Zahraniční destinace zastupují italský Řím a Samara, turecký Istanbul a Kyperská Larnaka a Paphos. (Olík)

Reklama

Reklama