Bratři ze Soluně (E01)

Narozeni pod Olympem, ve druhém největším městě tehdejšího Řecka Soluni. Původně se jmenovali Konstantin a Michael, Cyril a Metoděj byla jejich pozdější řádová jména. Starší Michael odjel z domova do Konstantinopole jako první, na studia práv. Jeho posláním měla být státní správa, a tak se přes jeho touhu po řeholním životě také stalo. I mladší Konstantin, který vyspíval v mimořádnou osobnost své doby, byl po otcově smrti poslán do Konstantinopole a přijat ke dvoru císaře. Bylo překvapivé, jak rychle pronikl ke dvoru, jak hluboká byla jeho touha po vědění, jak brzy mu říkali filosofe. Jeho první velká a vítězná disputace u císařského dvora, týkající se svatých obrazů, překvapila svou mimořádnou úrovní. Konstantin uspěl i v diplomatickém jednání v Sýrii, ale sám toužil především po klidu pro svou duchovní práci a to u dvora nebylo jednoduché. Setkání obou bratrů v klášteře se stalo rozhodujícím momentem jejich dalšího života. Na další diplomatické výpravě spolu objevili vzácnou relikvii, ostatky svatého Klimenta, která pro ně bude mít v budoucnosti velký význam. Císař v Konstantinopoli však měl mít pro Konstantina ještě jeden rozhodující úkol. Kníže velké Moravy Rastislav, bojující o samostatnost, požádal Konstantinopol o pomoc. Bratři úkol přijali – a na jeho počátku byla nezbytnost připravit pro misi nebývalou věc: vlastní, úplně nové písmo pro Slovany, aby mohli číst knihy ve vlastním jazyce. (Česká televize)