Struktura krystalu

Festival Nad Řekou 2009 (03.08.2009)

Vynikající rozcvička před Iluminací... Více Douglas :) [Pastiche Filmz, Filmový sál Konvikt Olomouc, 30.11.2011] (30.11.2011)

Vynikající minimalistický snímek Krysztofa Zanussiho. Tenhle rejža dokáže vytáhnout z minima maximum a dostat ho do nebeských hloubek. Ideální snímek na zamyšlení v pozdním večeru. Zajímavá tématika v příjemné obrazové a hudební koláži, velimi dobře a civilně zahraná. Mohu jenom doporučit! (27.09.2008)

Zanussi je polský Michael Mann. Místo Al Pacina a de Nira, explozí a heistů servíruje ale oduševnělé rozhovory, nenápadnou manipulaci a existenciální pochybnosti. Manhattan či Miami supluje polský venkov. Kostru filmů jako Ochranné zbarvení, Rodinný život nebo Persona non grata představuje střet neredukovaných osobností. Vytříbenější to nelítostný souboj! Základní otázka, trýznící psychologa / filosofa Zanussiho se v určitých obměnách Zanussiho díla stále opakuje: Vyplácí se za mihotavé štěstí partikulárních výhod platit morálním kreditem? I když se psycholog Zanussi snaží nedávat své sympatie najevo, moralistu v sobě nezapře. Když oportunista Marek vysází před vidlácké existenci přitakajícího Jana všechny trumfy, zbude zřetelný dojem, že ten, kdo má všechno (včetně vozu nakoupeného za diety) zahrabanému intelektuálovi s pitomou ženou oprávněně závidí. Formální stránka dává jednoduchost praktikujícímu hrdinovi za pravdu. Venkovské pustiny polského zapadákova a špatně vytopeného dřevěného domu vyhlížejí v černobílé nádherně. (10.06.2015)

Místy úsměvný zimní film, kde si přijdou na své meteorologové (tolik přístrojů v žádném jiném filmu jistě není) a příznivci krystalových mřížek, ale celkový dojem mám rozpačitý. Nevím, co si z toho odnést. Trochu mi to připomíná francouzské novovlnné filmy, kde se vede spousta řečí o ničem a hlavní sdělení si musí divák vyčíst mezi řádky. (15.08.2015)

Úžasně nadčasový film aneb máme se nechat zotročit honem za světským úspěchem, nebo volit skromný život "na okraji", odměňující se vnitřní svobodou? A je svoboda odvozená z útěku před zodpovědností vlastně skutečná? To, že jsou tyto otázky kladeny z pozice vědy je skvělé, protože se v akademickém a výzkumném prostředí jejich naléhavost nijak nezmenšila, a to ani po změně režimu (všimněte si, že film je nezávislý na politickém kontextu!). Minimalisticky natočený snímek disputaci dvou někdejších přátel krásně převádí do symbolického jazyka obrazu a zvuku. Díky tomu je potěšení ze Struktury nejen intelektuální, ale též čistě filmové. Dobré také je, že ačkoli režisér jasně straní vzepřivšímu se Jankovi, důmyslně problematizuje z několika stran i jeho životní filosofii. Aneb jak říká nenápadná, leč bystrá Anna: "Oba jste stejní sobci. Jen každý jiným způsobem." (06.01.2012)

Cesta z mesta v poľskom poňatí 68. Je pravdou, ako tu mnohí spomínajú že kryštálu chýbal akýkoľvek konflikt. No mne práve tá bezkonfliktovosť veľmi sadla na dnešnú noc. Všetky postavy boli také akési čiernobiele- žiadna emócia alebo pochybnosti o svojom vlastnom postoji alebo názore. Zvyčajne by má akýkoľvek film bez viac farebných charakterov poriadne iritoval, ale akosi som sa nostalgicky prichytil a užil si to. Veľmi mi k tomu dopomohol soundtrack, ktorý u mňa za plných 5. (14.02.2018)

Ačkoliv film nesklouzává k přílišné schematičnosti a nenutí diváka násilně přijmout jeden či druhý názor, příklon k tomu Janovu je zřejmý. Znám tento konflikt dvou pohledů celkem dobře, občas s exaktně orientovanými přáteli zabrousíme na to téma, třebaže toliko v teoretické rovině; obvykle to skončí ve stejné slepé uličce - já nepřesvědčím Tebe, ani Ty mě. Velmi se mi tady líbilo minimalistické podání - režisér nehrotí, co nemusí, explicitně nevyjadřuje, co může vyplynout samo od sebe. I délka filmu je tak akorát. (08.02.2009)

Velmi zajímavý a silný film. Setkání dvou přátel je zároveň střetnutím dvou protipólů - jeden buduje kariéru, druhý našel naplnění v prostém životě na venkově. Sám nevím, na čí stranu se mám přiklonit... (07.02.2011)

Jediný zajímavý nápad je střet dvou odlišně se vyvíjejících se charakterů, kteří kdysi na tom byli stejně.Jinak opět fyzikálně-"filosofická" bílá nuda filmová. A zajímavá hudba Kilarova. (18.01.2008)

Setkání dvou bývalých spolupracovníků, kamarádů ze studií v pomalu ubíhajícím a nikam nespěchajícím venkovském tempu. Přesvědčí zcestovalý, úspěšný a naoko spokojený vědec svůj talentovaný protějšek o smyslu jeho původní profese, které se dobrovolně vzdal? Úhájí na samotě usídlený exkolega příchozího hosta o svém zakopání se ve vesnickém prostředí s minimální kariérní seberalizací, ale zase s funkční rodinou, že je to to, co je nakonec pro něj samotného lepší? Je si vůbec každý z nich jist o tom, kam se ve svém životě dostali a jeho dalším směřování? Nenásilnou a realistickou formou nám je předkládán a jen velmi zvolna rozplétán příběh do několika rovin, resp. spíše jen načrtnutých aspektů obou životů. A sice se režisér snaží nepřiklánět jednoznačně ani na jednu stranu, tak i tak si jednu z nich podle mě vybral nebo ji alespoň ne 100% zvládnul skrýt. [70%] (05.11.2012)

Minimalistická filmová esej, která vyprávý příběh dvou kolegů fyziků. Jan (Jan Myslowicz) žije se svou ženou Annou (Barbara Wrzesinska) na venkově spokojeným rutinním životem. Marek je světácký světoběžník (Andrzej Zamecki), Který baží po kariréře uznávaného fyzika. Oba svede dohromady Markova návštěva na Janovo statku. Zprvu se návštěva odehrává v kamarádském duchu, ale posléze vylezou na povrch určité minulostní spory a skutečný důvod, proč Marek přijel. Klidná kamera (fenomenální jsou např. záběry shora, které zabírají krajinu a silnice, po které jde stádo krav), hloubavá hudba od Wojciecha Kilara (tento skladatel zkomponoval hudbu např. pro filmy jako jsou Dracula, 1992; Devátá brána, 1999 či Pianista, 2002) a herecký minimalismus hlavních protagonistů, toto vše dělá z tohoto díla spíše vědeckou práci nežli typický film. (10.06.2017)

Struktura krystalu je dost nadčasový snímek. Vypráví příběh dvou mužů. Jan se rozhodne opustit své zaměstnání, odstěhuje se na venkov, pracuje a studuje, co je mu blízké. Druhý, Marek, se rozhodne dál budovat svou kariéru. Marek přijede na venkov Jana a jeho ženu Annu navštívit. Zprvu se jeví jeho návštěva jako snaha po dlouhé době vidět přítele a kolegu, ale postupem času se vyjeví, že přijel proto, aby zlanařil Jana zpátky pro své původní zaměstnání. Marek s manžely nějakou dobu na venkově pobývá a zjišťuje, co na takovém způsobu života může být zajímavé a lákavé. Zároveň ale Zanussi Jana nezobrazuje černobíle a poukazuje i na slabá místa jeho žití. Příběh výborně doplňuje klavírní melodie. (21.03.2012)

Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1978/79. (02.06.2014)

"Žiji svůj život správně?" (30.01.2010)