Pinocchio Guillerma del Tora

Osobité a Del Torovské převyprávění známé pohádky o loutce, která ožila. Oproti letošní bezduché Disneyovské překopávce starého animáku, tohle má smysl, duši, a hlavně vlastní unikátní tvář. Je to stopmotion animák, který je vlastní verzi tohoto příběhu a určitě stojí za vidění a rád se budu vracet i k tomuto dílu. Specificky mě potěšil vztah Pinocchia, Geppetta a cvrčka Jiminyho, který mi přišly ze všech verzí nejzajímavější a nejprokreslenější a s největší hloubkou. K tomu je to hromada zajímavých vedlejších postav, které mají větší prostor, význam a smysl. K tomu je to na pozadí války, což tomu přidává temnější tón a unikátnější zasazení. No a úžasní hlasoví herci s nádhernými to jen a jen podtrhují. Na můj vkus to bylo jen přeci trochu delší, ale přesto krásný. Užil jsem si to celé od začátku až do konce! 8/10! (30.12.2022)

Vysněný projekt mistra osobitého řemesla konečně ožívá v čarokrásném svěžím pojetí jednoho z nejklasičtějších pohádkových příběhů a já jásám, jak geniálně del Torro látku pojal a jak procíteně nám ji dokázal naservírovat. Takhle se dělá animák pro celou rodinu. Dětsky hravý, pro ostřílenějšího diváka v jistých momentech i slušně temný. A tam, kde je to patřičné, hluboce dojímavý. Bude těžké sestavovat letošní top trojku, protože jsem už příliš nepočítal se situací, kdy těsně před koncem přiletí tak precizní dílko. [viděno na Netflixu 19.12.2022] (19.12.2022)

I přesto, že to bude možná pro někoho šok, tak jsem neviděl původní Disney pohádku ze 40. let. Jako samozřejmě vím o čem (přibližně) je a určitě si pamatuju, že jsem i četl knižní verzi, ale to už je nějakej 25 let zpátky. Nejblíž jsem měl k Pinocchiovi skrz filmy se Shrekem, což pro mě bylo ideální, jelikož jsem nové verze s čím srovnávat. V roce 2022 se nám tu totiž sešli rovnou tři verze filmů s Pinocchiem. No ale jelikož nekoukám na ruský filmy a Disney remake s Tomem Hanksem hodně pohořel, rozhodl jsem se sáhnout po té nejbezpečnější volbě, což byl Pinocchio Guilerma Del Tora. Samozřejmě jsem vybral správně. Tuhle pohádku převyprávěl Guilermo DelToro pomocí stop-motin animace, na kterém pracoval se svým týmem celých 15 let a na filmu je to sakra znát. Pokud film dokoukáte tak rozhodně doporučuju si na netflixu pustit i speciál Pinocchio – Poctivá filmařina, kde můžete nahlídnout do zákulisí jak se celý film připravoval, od kulis, postav, oblečení, kamer a dalších zajímavostí. Abych to neokecával, tak zpracování a vizuální pojetí je prostě dechberoucí. Stejně jako soundtrack. Jestli znáte Del Tora a jeho tvorbu, tak vám asi bude jasné, že tahle pohádka dostane trochu temnější tón, takže v tomhle filmu bude figurovat více dospěláčtějších témat jako válka, křesťanství, smrt, ztráta dítěte a další. Hodně se mi líbilo, že se příběh odehrával ve fašistické Itálii, kde chtějí němci využít nesmrtelného Pinochia jako ideálního vojáka do války. Sakra, když to takhle říkám, tak si nemyslim, že by tohle u Disneyho ve 40. letech prošlo. Z děje nějak moc prozrazovat nebudu, ale řeknu, že nejvíc na celém filmu mě fascinoval posmrtný život a rozmluvy se smrtí, kterou namluvila Tilda Swinton. Což je příhodný, protože mi přijde, že vždycky dostane takový role, kdy hraje nějakou  mystickou postavu, která provází hlavní postavu, ať je to její Prastará z MCU nebo Gabriel z Constantina. Pokud bych měl mít nějaký výhrady k filmu, tak je to možná prvních 10 minut, kdy se objevil samotný Pinocchio, protože bejt Geppeto tak bych tu zasranou dřevěnou volovinu hned hodil do krbu. Samozřmě ale to byl účel a by postupem filmu sledujete, jak se Pinocchio přizpůsobuje a polidšťuje. 8,5/10 (11.01.2023)

Guillermova parketa, těší mě, že se na ni vrátil. S verzemi Pinocchia se v posledních letech roztrhl pytel, neurazil mě ani letošní dětský, disneyovský, bylo to pro děti a dětem se moc líbil, tento je taky moc pěkný, však v mé soukromé "Pinocchio hitparádě" stále vede verze fantasy, z roku 2019 od Matea Garrone, s dojemným Roberto Benignim v roli tatínka. Pravda, je to verze nikoli pro děti, chvílemi doslova hororová, tady nepochválená, však výborně vystihuje tragičnost příběhu. Del Toro je, pravda, jméno těžšího kalibru, jeho počin zůstane více na očích a já mu to přeju. Zasazení do fašistické doby rozumím, on takto rád, vedou ho k tomu osobní pohnutky, také aktivistické poukázání na současné světové dětí, nemůžu ale říct, že by se mi to v Pinocchiovi líbilo. A jasně, hrozivé to je. Za další, nelze si nevzpomenout na našeho geniálního mága, pana Švankmajera, a pouvažovat, jak by se do předlohy pustil asi on. Jinak animace luxusní, hudba, písně, já viděla verzi dabovanou, je krásná, sakumprdum moc pěkné, ale jak říkám, pro mě osobně Mateo Garrone (2019) udělal víc. Kdo neviděl, dovolím si doporučit. Pozor, nezaměnit s Pinocchiem, rovněž s Robertem Benignim, z roku 2002. (11.12.2022)

S Pinocchiem se v posledních letech roztrhl pytel a co režisér to jiný přístup - po italské verzi s výraznými maskami a celkem násilnými scénami nebo hrané předělávce klasické disneyovky se o slovo přihlásil i mistr obrazově podmanivých a makabrózních příběhů Guillermo del Toro. Byl jsem celkem zvědavý na jeho první animovaný a zároveň muzikálový film, protože ho mám zafixovaného úplně v jiných žánrových končinách. Na del Torovy poměry se jedná o celkem střídmý kousek, který ale zároveň není úplně vhodný pro mladší publikum, které se bude během filmu místy asi hodně nudit. Vedle nádherné stop motion animace zaujme film především jiným pojetím příběhu o "oživlé loutce, která si přála se stát chlapcem" - ať už šlo o problematiku ztráty blízké osoby, vnímání světových válek a nazírání politicko-náboženských témat (nejen) skrze dětské postavy ("Proč lidé uctívají Ježíše ze dřeva, zatímco oživlou dřevěnou loutku považují za dílo Satana?"), či zobrazení posmrtného života (pohřební králíci mastící karty neměli chybu a při scénách se Smrtí jsem si nemohl nevzpomenout na postavu Smrti v druhém Hellboyovi). Ve výsledku to jsou za mě sice slabší, ale stále čtyři hvězdičky. (13.12.2022)