Ja, Olga Hepnarová

Velmi mrazivé. Mnohokrát je v komentářích psáno, že je film natočen neosobně a odtažitě. Aby ne! Jakýkoliv souhlas, ba drobné přitakání s Olgou by přece znamenalo pošlapání obětí a očištění vražedkyně, z dnešního pohledu prakticky teroristky. Je to velice tenký led, logika i zdravý rozum se zdají být na straně Olgy, ale... pomsta nikdy nebyla řešením a řešením ani nikdy nebude, ačkoliv je oblíbeným nástrojem mnohých, ba i prezidentů. (22.03.2018)

Absolutní dokonalost. Na tenhle film jsem čekal 5 let od chvíle, kdy jsem se dozvěděl o přípravách. Člověku se nechce věřit, že takhle precizně zpracovaný film vznikl v zemi, kde se točí Babovřesky. Je na první pohled perfektní ve své scénografii, kameře i artovém střihu. Pro správné čerpání atmosféry ale doporučuji, být vyzbrojen četbou nějaké literatury o Olze nebo se podívat na výborný dokument Tomáše Weinreba "Všechno je sračka" s nekropábitelem Miroslavem Davidem, který s Olgou nějakou dobu před činem žil a ve filmu ho ztvárnil Martin Pechlát. Celkem dost nás překvapila scéna, kdy Olga najede do lidí. Vypadala velmi realisticky a tvůrci nám dokázali nahnat husí kůži, aniž by se musel hudební skladatel při scoringu zbláznit, protože tak, jako ve zbytku filmu, i zde se obešli bez hudby. Což bylo pro mne jako hudebníka do poslední chvíle vyloženě sci-fi. A ejhle - funguje to! Olga byla děsivá... a to se autorům povedlo převyprávět až děsivě dobře. (28.03.2016)

Tento film asi nemá scénář od Tarantina co? Sranda na tom je, že film se svou skoro dvou hodinovou délkou se může pyšnit tím, že se v něm dohromady mluví jenom deset minut. Je to špatně. Upřímně... já myslím, že ne. Naopak, jenom to ukazuje, že film umí být zpracován s dobrým příběhem a zasazením bez toho, aby při každé scéně padlo tolik slov, že by z toho byl úryvek z Bible. Po čase to popravdě začne být otravné, ale co. Taky se musí podotknout, že film někdy připomíná reklamu na lesbický pornokanál, který je sponzorovaný cigárama Marlabobo. Dobře psychologicky zasazené do kontrastu mezi lidskými vztahy a nenávisti ke společnosti. Takového mizantropa a cynika jako já tento film z velké části potěší. Ale zase, že by to bylo Sedm a nebo Gran Torino, to ne. Češi/Slováci/Poláci se musí o psychologickém filmu ještě dost učit. Skvěle podkreslené černobílou kamerou. (05.04.2016)

Nemůžu si pomoc, pořád to působí "jen" jako kvalitně zprodukovaný studentský film. V mnoha ohledech je to svěží, nebojí se přinášet spoustu té artovosti a hlavní herečka předvádí fakt silný fyzický výkon. Jenže jsou chvíle, kdy tomu celku chybí koule, kdy to chtělo napálit a nebát se ještě víc pustit ze řetězu, přitlačit nebo přidusit. Jasně, natočené je to minimalisticky a secakra introvertně (okolí není důležité) - což je taky nejintenzivnější pocit, který na mě dýchal. A v záplavě pokusů o český film, co nechá v člověku silný dojem, jsem nic povedenějšího fakt dlouho neviděl. (07.04.2016)

"Třicet deka gothaje a víno." (21.07.2016)

Film rovnako čudný ako Hepnarová sama. Avšak nemôžem povedať, že by bol zlý. Po technickej stránke vyzeral kompetentne, čierno-biely vizuál ešte lepšie podtrhoval nielen psychické rozpoloženie hlavnej postavy, ale aj obraz doby a herecký výkon Michaliny Olszańskej snáď ani nepotrebuje komentár. (23.08.2016)

Na to, aké obrovské haló bolo okolo tohto filmu, som trochu sklamaný. Depresia je síce priam hmatateľná, ale film nemá čím výraznejšie strhnúť. 60% (16.09.2016)

Strnulé jako Olga sama. Černobílé rozhýbané obrazy jednoho lidského neštěstí mohou (musí) oslovit diváka individuálně. Ono taky koukat se na to není zrovna atraktivní. Chtělo to intenzivnější konfrontační pohled. Dokumentaristický styl se hlavně nehodil do klíčové vražedné situace. Chápu režisérskou ideu, ale mrtvolného mlčení/utahaných dialogů bylo moc. 47%. (21.09.2016)

"VÍM, ŽE JSEM PSYCHOPAT, ALE SMĚREM NAHORU. JEDNOU MI ZAPLATÍTE ZA VÁŠ SMÍCH A MOJE SLZY." Jak řekla, tak se stalo a na světě byla naše první "teroristka". Má to silně artovej nádech, plno dlouhých záběrů, skoro bez hudby, takže je jasné, že tohle ne každému sedne. Já byl tou odtažitou a tíživou atmosférou podmaněn celkem rychle a hlavně Michalina Olszaňska tu roli zahrála obdivuhodně, fakt sem jí ten mižmaž co musela mít Olga v hlavě věřil a celkem nad ní a jejíma pohnutkama celý film přemýšlel. A to, že ten film víc než odpovědi nabídl ty otázky je asi největší plus. Povedené psycho drámo! (25.09.2016)

Uf. Nemohl jsem se od toho filmu odtrhnout. Co se týče hodnocení, zprvu jsem nechtěl být tak optimistický, ale zdlouhavé scény (na které si tu většina hodnotících stěžuje) přidaly filmu na atmosféře. Minimálně mě přesvědčily, že jde o opravdu jeden z nejlepších českých filmů poslední doby. A ne, s Olgou jsem nesoucítil, i přesto, že vyprávění jejího příběhu se možná snaží o opak. (25.09.2016)

Během sledování mě mnohokrát napadlo, zda někdo hloubal nad celkovým psychickým vývojem jedince, jako byla Olga Hepnarová. Zda někdo zkoumal, jaké je to vlastně vnímat se introvertem, být introvertem, nenávidět vlastní introverci a poté ji od sebe naprosto odloučit přijímajíce prázdnotu a nenávist. Zda se někdo zabýval vlastnostmi a prožíváním jedince, který se vzdálil okolnímu dění. Ač byla Olszańska jinak vynikající a majíc onen tón melancholismu, nedovedla se do role položit naplno. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že film neustále drnkal jen po povrchu psychologického profilu, který, jak bych si představoval, mohl být klíčem k celému příběhu. Ale tato rovina mi chyběla. Film je tak prostým vyprávěním, které se čas od času dotkne jádra, ale většinou jen mžourá po povrchu a vsází vše na černobílo a hutnou atmosféru monotónnosti a nevlídnosti všeho, co se kolem Olgy děje. Ale navzdory tomu, co bych si představoval, se mi film líbil. 65% = 3/5 (31.10.2016)

Film má evokovať časy, keď svet bol ešte čiernobiely, ale ženy už bežne šoférovali, a milovali sa viac so ženami ako s mužmi. Teda s mužmi vôbec a rozmýšľal som, či to má byť psychologická dráma alebo erotická poviedka. Principiálne nie som proti ani jednému ani druhému, ale čakal som niečo iné. Aby bol film dostatočne dlhý, tak nás kŕmi statickými zábermi a v zmysle francúzskeho existencionalizmu filozofuje viac, ako mi je milé. Ale čo predviedla Michalina, za to klobúk dole, ukázala širokú škálu emócií, až musím pridať tretiu hviezdu, hoci ma film v podstate nebavil. –––– Na sebevraždu musíš mít pevnou vůli, holčičko. To ty rozhodně nemáš. –––– Jednou mi zaplatíte za váš smích a moje slzy! (03.11.2017)

Čekal jsem, že v první polovině filmu uvidím stupňující se teror „společnosti“ vůči OH, který povede k notoricky známé vraždě. Viděl jsem spíše stupňující se nudu, s drobnými ústrky, které mi jen těžko dají vysvětlit, proč se rozhodla k onomu skutku. Nuda je ve dvou rovinách, jak v životě OH, tak ve stylu vyprávění – při dlouhém záběru na prázdnou chodbu jsem měl už pocit, že se mi seklo přehrávání. Ohromné drama a tragédie, která ve filmovém zpracování vychází, když ne na zmar, tak minimálně rozpačitě. Herečka vybrána trefně, herecké výkony oscilovaly. 3,5* (11.11.2017)

No, čekal jsem trochu něco jiného. Já Olga Hepnarová je typický festivalový film. Pokud jste někdy zavítali na MFF ve Varech a viděli klasický sociálně-depresivní snímek s minimem hudby (vlastně tu žádná nebyla), reálným herectvím, dlouhými nicneříkajícími scénami - nejlépe sledujíc bezvýznamné detail (nechápu co s tim ty fimaři mají), pak se připravte, že přesně tohle dostanete. Pro ty, kdo s tím zkušenost nemá, od filmu důrazně odrazuji. Samotný čin není ve výsledku ve filmu to nejdůležitější, je to tu bráno jako důsledek psychické (de)gradace jednoho vyvrhele, ale to není vyloženě špatně. Spíš je škoda, že některé momenty filmaři brali důsledně (lesbické sklony) a jiné spíš jen tam mimochodem zmínili (disociativní porucha?). Po shlédnutí jsem měl trochu problém všem motivacím filmové Hepnarové věřit. Režiséři i scénáristé odvedli dobrou práci, berete-li jak příběh pojali, ale ještě to chtělo dopilovat. Některé scény jsou ku škodě, jiné chybí. Já, Olga Hepnarová je filmem, za který se Češi stydět nemusí, ale je až příliš alternativní, divácky neatraktivní. Je to škoda, protože je vidět že Kazda s Weinrebem umí. A hlavní polská herečka byla výborná! (19.03.2016)

rozprávačsky jeden z najzmätenejších filmov aké som kedy videl, možno zmätenejší než samotná Hepnarová. režisér chce najskôr robiť psychologicku ,,hanekeovsku" sondu, na to je film však príliš chladný, neskôr chce vlastne hovoriť o prvých rokoch normalizácie, na to sú však postavy a scenár príliš introvertné, jednu chvíľu chce režisér hrdinku obhajovať ale práve v tích scénach vyznieva Hepnarová ako hlúpa attention whore a neskôr jej záverečný rádoby poľahčujúci ,,schizo" obrat pôsobí asi tak dôveryhodne ako predabovaná poľská herečka v hlavnej úlohe. materiál je to skvelý, vizuálne to na európu nie je nič výnimočné ale na český film budiš. klamal by som ak by som povedal že to vo mne nič nezanechalo, ale očakával som oveľa väčšiu mordu. toto je materiál pre Cronenberga, Hanekeho alebo Von Triera. (21.03.2016)

Pro mě zklamání. Prvních téměř 90minut opakované záběry na kouřící či souložící depresivní maskulinní lesbičku. Posledních 15 minut rozebírajících děj po činu jsou zajímavější, ale celkově jaksi zrychleně, skokově podané. Na to, o jak silný příběh se jedná, zde chybí hlubší emoce, člověk děj pozoruje jakoby za sklem, a obraz Olgy je celkově jaksi plochý. Plný souhlas s komentářem Psema. (10.04.2016)

Dovolte úvodem malou báseň, takový návrh na epitaf. Tahle Olga Hepnarů bůh osobního to zmaru........ aby vyřešila svoji trágu půjčila si starou Pragu........ a zcela mimo jízdní řád za to tak nějak napořád....... nabrala na zastávce čekající nedočkavce........ Celkem vzala svojí přídí za své osudem osmi lidí...... Přišla tím o svou svobodu a lízaní poševních ochodů...... neboť tato Olinka jak už to tak vypadá...... odřená svá kolínka kvůli pánům měla nerada....... Byla dlouho odvážná s neohrožeností Spartaka..... aspoň tedy až na chvíli, kdy se náhle vykaká..... při své cestě k šibenici začala prskat hrdá mici...... aby jako každá ženská za volantem odjela v peklo za svým Dantem....... K filmu: Olszanská zahrála zajímavě duševně se trápící dívku, samozřejmě zda zahrála dobře skutečnou Olgu se už nikdy nedozvíme. Film není amatérský, není však ani bůhvíjak artový, byť se o to některými táhlými scénami či ČB pojetím jistě snaží. Finále s Pragou bylo zřejmě záměrně uspíšené. Je však otázkou, zda to bylo taktické, vyseparovat moment, kdy Olga z důvodu nízké produktivity poloprázdné zastávky zařadila kolečko navíc po pražských pamětihodnostech. Přijde mi to jako dost zásadní fakt reálné předlohy. Jinak k Olince asi to, že dle psaného projevu nebyla hloupá, možná místy i zajímavá, nicméně nešťastných lidí je spousta, možná i nešťastnějších než tato slečna, naštěstí ne každý vyřeší svou introvertní zoufalost takto extrovertní formou. 60% (20.06.2016)

Kdyby tam nebyly ty zbytecne artove sceny a vic bradavek, nez bylo potrebne, dala bych asi plny pocet. (21.06.2016)

Na filmovém příběhu Olgy Hepnarové oceňuji na tuzemské poměry netradiční přístup, kterým se tvůrci odvážně pokusili o pomalejší zpracování artového rázu, které se formálně v některých aspektech rovná světové produkci. Formální stránkou ale pochvaly končí, neboť v dalších aspektech už snímek poměrně selhává a nezvládá koherentně vyprávět zajímavý příběh a místo toho až příliš sází na pozvolnost vyprávění, která se tvůrcům velmi vymstila, neboť nedokáží film dostatečně obsahově zaplnit a prezentují nám často polopatě napsané scény, které nemají takové vyznění, jaké by bylo třeba. Já, Olga Hepnarová je zajímavý filmový pokus, který nevyšel, ale který i přes jeho nekvality vzhledem k tuzemským podmínkám do určité míry oceňuji. (13.03.2018)

Já,Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím (17.01.2022)