Amatér

Polská Zvětšenina - až pohříchu kammerspielová a jen spoře avantgardní -, jejíž lživost spočívá v následujícím: Nahlíží sice za oponu do zákulisí filmové reprezentace a odhaluje tajemství kamery, ale jen zdánlivě. Divák si neuvědomuje, že zde je ještě další opona, která zůstává neproniknutelná. Můžeme při této příležitosti vzpomenout slavný muzikál Zpívání v dešti, který vtipným způsobem demaskoval počátky zvukového filmu v Hollywoodu, ale při vyprávění o kinematografii třicátých let nezapomněl utajovat postupy kinematografie let padesátých. A totéž platí pro Amatéra, revidujícího hnutí direct cinema prismatem 70. let. (14.05.2009)

Jerzy Stuhr mi strašně připomínal Oldřich Vlacha - typově, gesty, herecky. Amatér se mi líbí od Kieslowského asi nejvíc. (25.6.2014) Amatér znamená milovník, všeobecně se používá jako označení člověka, který dělá něco jiného, než je jeho kvalifikace, ale přesný význam slova jde mnohem dál. Znamená dělat něco s vášní. Filip Mosz je obyčejný muž, který miluje svou ženu a těší se na své první dítě. Paradoxem je, že kameru pořizuje, aby zachytil svoje rodinné štěstí, pak ho ale film pohltí natolik, že se stává vášní a začíná konkurovat s jeho rodinou, on nakonec ztrácí to, co chtěl kamerou zachytit. Vsuvka s režisérem Zanussim se stává jádrem pudla - vysloví hlavní myšlenku, proč a jak točit film. Podle komise může amatér točit co chce a jak chce. Skutečně? (19.11.2022) (25.06.2014)

Nádherný film o filmu, o filmovém médiu a o nadšení, které z něj pramení... Ať je člověk Zanussi, nebo dělník z horní dolní, vždycky mu někdo bude říkat, co nesmí točit. Tenhle film říká o filmu strašně moc a to velmi bolestivým způsobem. Zároveň v tom vidím manifest i esej, poctu tvůrce divákům.. Moc příjemný (a zároveň nepříjemný) zážitek. Kieslowski mě zřejmě neumí zklamat. (17.09.2010)

Kieślowského barevnou trilogii moc nemusím, ale tento jeho raný film mi nesmírně sednul. A to jak samotným námětem, tak obsazením titulní role - můj polský oblíbenec Jerzy Stuhr, kterého znám z mnoha jiných filmů, mě oslovil od prvního záběru, v titulní roli je naprosto výborný a Filip Mosz je v jeho podání neuvěřitelně přesvědčivý a sympatický. Sledovat jeho vývoj v průběhu filmu je zcela fascinující a člověk se zde dočká celé řady neobyčejně silných a emočně vypjatých scén - film je to velmi naléhavý, dojemný, a současně i nesmírně vtipný (dialogy nezapřou Stuhrův rukopis). Amatér je mistrný a krásný film, který je mj. velkou poctou lásce k filmování. Možnost vidět ho v kině na velkém plátně pro mě znamenala velký zážítek. (13.10.2015)

Amatér napřed točí v mateřské továrně pohlaváry a jejich odchody ze schůze na WC prokládá holuby na parapetu a dalšími známkami "života". Filmuje tak, jak mu káže srdce a aniž o to usiluje, jde nahoru a získává si jméno. Ironií je, že kamera do jeho domácnosti přibyla, aby dokumentovala život jeho malinké dcery a že to je právě rodina, která jeho zápalem vyjadřovat se k životu prostřednictvím 8 milimetrového pásu trpí. Viděno později než Tři (nádherné) barvy, ale nenalezen důvod, proč této "šedivé" dát méně než 5*. (09.11.2006)