Lásky čas

Slušná a originální RomCom o cestování v čase, čímž je film rozhodně zajímavý. Rachel McAdams zde nehraje svou typickou roli sexy milfky, je načančená tak, aby se hodila k hlavnímu hrdinovi. Trochu jsem doufal, že svou schopnost vracet se v čase zneužije vícekrát i lépe, ale šlo to. Určitě v rámci žánru nadprůměrná věc. Dobře zahraná, hezky natočená s pár překvapením a smutnějším koncem. 7/10. (24.01.2022)

Jak málo stáčí, aby člověk odcházel z kina šťastnej a ani pořádně nevěděl proč. Humor, láska, originalita ( super konec ), výborný herecký výkony (Rachel definitivně miluju ), ale hlavně obrovský pozitivní náboj, kterým film střílí do každýho diváka v kině. "Vem si jeden den ve svým životě, nejdřív ho prožij běžně jako vždy a pak ten samej den prožij ještě jednou a všímej si každýho detailu....", absolutně nejlepší scéna celýho výbornýho filmu. Lidi, fakt zvědněte prdel a zkuste tenhle biják dát , myslím si, že v týhle době něco podobnýho všichni moc potřebujeme. (04.11.2013)

About Time má mé velké sympatie - jak směrem k hercům (hlavně mladý Gleeson si tady oficiálně dupl o hvězdnou pozvánku do Hollywoodu), tak ke Curtisově veskrze optimistickému vnímání světa a s mou nově se rodící filozofií souznícího poselství, které film předkládá. Reakce k tomuhle filmu mi navíc běžěla jak přes kopírák od té k Lásce nebeské - upřímná spokojenost, zředěná tím, že mi ve filmu chyběl konflikt, přerůstající v spokojenost nadšenou, plynoucí z pochopení toho, co tím chtěl básník říct. Jen nás v té své pozitivitě pořádně vyráchejte, mistře Curtisi. 80% (22.05.2014)

Lásku nebeskou s tímto počinem prosím nesrovnávat! Filmy spolu nemají za mák nic společného, mimo Curtise, pochopitelně... Lásky čas je křehkým štěstím ležícím ve snech mnohých z nás. Takové to nadějné a vláčné doufání v ryzí lásku a životní harmonii potácející se kolem rodinného krbu. Naprosto okouzlující Rachel McAdams nelze nemilovat! Palec nahoru za skloubení jednoho velkého klišé, kterým je láska jako taková, a britského humoru, který nebyl tak sarkastický a kyselý, ale naopak odlehčený a naprosto nenásilný. Na konci se můžete zkrátka usmívat a plesat "Jak milé!". (05.11.2013)

Venku nám pomaličku přituhuje, děvčata přišívají sukýnkám spodní patra, zato v kinech teď nastává hřejivý lásky čas; to Curtisův zve ku smíchu hlas. Lidi lidi, kdyby bylo na tom našem popleteném světě všechno stejně tak příjemné, jako tyhle dvě hodinky v Atlasu, do večera bych se roztekl slastí. Pokud mě do včerejška zajímalo, jestli je možné zamilovat se do filmu, tak dneska mě zajímá, jak ten film pozvat na večeři. Z toho vyplývá, že šťourat se v tomhle gejzíru krásy hnidopišským prstem je stejný nesmysl, jako si po nejskvělejším rande v životě stěžovat na to, že mohlo být lepší počasí. Rachel a Domhnall jsou tak sympatičtí lidi, že bych nejradši chodil s oběma najednou (i když Domík by na noc musel k tatínkovi), v povaze, pohledech a úsměvech Mary jsem pak naprosto jasně viděl střípky všech holek, které mi kdy buď samy vkročily do života anebo těch, jejichž vstup jsem si tak trošku umínil. To ve mně samozřejmě vyvolalo úvahy, jak bych naložil s tou kouzelnou schopností já sám. Nepřišel jsem na nic konkrétního, jen mám takové tušení, že by se výrazně zvedl počet katastrof. Zůstaňme tedy raději u "prožij každý den tak, jako by byl tvůj poslední." Že je to klišé říkají jen ti, kteří to neumí. (05.11.2013)