Hej rup!

Pánové Voskovec a Werich jako by svým svižným humorem předběhli dobu. Na příběhu laděném do absurdní komedie rozplétají inteligentní kritiku systému a zesměšňují ji tím nejkouzelnějším způsobem. A to je přitom veškeré dění postaveno na triviálním a předvídatelném příběhu - hodný milionář, který zbankrotuje kvůli zlé konkurenci se dostává mezi pracující třídu, to mu pomáhá nahlédnout do života obyčejných lidí, kteří trpí nedobrovolnou chudobou a rozhodne se s tím něco dělat. Hej-rup! je krásný snímek, který se skvěle trefuje do problémů společnosti, ale s tak něžným (dů)vtipem, že není možno si ho nezamilovat. (24.03.2014)

Výborná komedie, jeden z nejstarších filmů, co jsem viděl. Výborný herecký um Jana Wericha a ne o moc menší výkon výborného Jiřího Voskovce v roli "Pata a Mata" aneb vinou konkurence zrachovalý podnikatel a nezaměstnaný dělní v nezapomenutelných scénách "stříhání živého plotu", "lovení kapesních hodinek z asfaltu" a "žehlení kalhot parním válcem" patří do zlatého fondu světové kinematografie. Verdikt: 4* a 85 %. (18.03.2012)

Naivne ľavicový príbeh reflektujúci obdobie veľkej hospodárskej krízy by bol už dávno zabudnutý, ak by medzi jeho tvorcami nefigurovali mená Frič, Voskovec a Werich. Iba vďaka nim vznikol divácky príťažlivý film, ktorý už dnešnú generáciu asi neosloví, ale má svoje miesto nielen v chudobnej filmografii Voskovca a Wericha, ale aj v domácej medzivojnovej kinematografii. (14.03.2012)

Komedie o příliš vážných věcech, takže už z podstaty se jí nedá smát. A konkrétně téhle komedii by se nedalo moc smát ani normálně, protože vtipných scének a dialogů tam moc nebylo, spíš poněkud trapných ("nešla nějaká práce okolo..."), ze kterých člověku naskočila husí kůže od krku až tam, kde záda prodělávají změnu pohlaví. Z herců vynikal zejména Werich, který mi připomínal svými filozofickými samomluvami Hugo Haase, František Černý taky dobrý, naopak Voskovec poněkud prkenný (nebo voskový?), a to jak v mluvě, tak v pohybech. Poněkud mě překvapila kritika Sovětského svazu, protože Voskovcův projev nad rozpadajícím se automobilem coby "maslostrojem" pronášený špatnou, přehnanou ruštinou jinak než zesměšňující označit nelze. Z pohledu ekonoma je názory prezentované ve filmu poněkud naivní. Řešením krize nebylo zlevnit výrobky, protože deflace je zhoubná - továrníkovi se nevrátí prostředky, které do výroby investoval. Továrníci nepropouštěli dělníky z plezíru a škodolibosti, ale proto, že pro ně neměli práci, když padal odbyt výrobků. To mohlo V+W taky napadnout, vždyť přeci jedna ze základních komunistických pouček je, že továrníci zaměstnávají dělníky proto, aby je mohli vykořisťovat, aby jim mohli brát nadhodnotu. Čili je v zájmu továrníků co nejvíce vyrábět a zaměstnávat co nejvíce dělníků, neboť tím víc nadhodnoty jim zůstává v kapsách. No a naivní mi připadá také představa, že lze na burze skoupit tolik papírů, aby člověk továrnu ovládl. (14.07.2012)

Kterak snažení jednoho zchudlého milionáře partičku dělníků ke všemu přivedlo... Jak vidno, krize ve třicátých letech samozřejmě inspirovala ty pravé (V+W) a ti dokázali vytvořit zábavu, která se zbytečně neutápěla v patosu, slzách ani melancholii a ukázali, že to jde, když se za to vezme!!! Památná scéna s plotostřižnou a na plošině mluví za vše. (11.08.2002)