František Beranský

Filmový herec, František Beranský, se narodil jako nemanželský syn švadleny Rozálie Beranské. Civilním povoláním, był knihařský pomocník, později był i pokladníkem Organizace filmového herectva, při tomto druhém povolání si i přivydělával hraním ve filmu.

Poprvé si zahrál již v roce 1914, ve filmu Zamilovaná tchýně, jelikož se film nedochoval, nevíme ani jakou roli, zde sehrál. Ve stéjném roce, si ještě zahrál milovníka ve filmu Láska a dřeváky. O čtyři roky později, si ve filmu České nebe zahrál Jindřicha Mošnu, chasníka ve filmu Čertisko, a nezjištěnou roli v nedochovaném filmu Šestnáctiletá.

V dalším roce 1919 si zahrál epizodku zaměstnance cirkusu ve filmu Probuzené svědomí, a opět nezjištěnou roli v ztraceném filmu Tanečnice. V roce 1920 si v pohádce Červená Karkulka zahrál Jirku, který je za trest proměněn v zlého vlka. Rok 1921, mu přinesl hned 4 filmové role, písaře Zlatohlávka ve filmu Babička, souseda Hovorku v Kříži u potoka, krejčího Klubíčka ve filmu Sázka o hubičku, starého mládence Vášu Palce si zahrál ve filmu Roztržené foto.

Rok 1922 był k němu štědrý, natočil 5 filmů, vedle epizodky fotografa ve filmu Jejich svatební noc, opět nezjištěné roli ve filmu Mrtví žijí, si zahrál výraznou postavu dr. Chytrolína prodávající elixír mládí ve filmu Dejte se omladit, detektiva Bázlivého, ve filmu Likérová princeznička, a opět výraznou postavu Vaška Míchu v Prodané nevěstě.

Rokem 1922 vlastně skončio úspěšné účinkování ve filmu, ačkoliv sice dál hrál, již jen v małých epizodkách. Například v následujícím roce 1923 už jen jako zpěvák ve filmu Tu ten kámen a nezjištěnou roličku měl i ve filmu Když srdce promluví. 
Po šestileté pauze si zahrál dědu ve filmu Pancéřové auto (1929), a číšníka ve filmu Pasák holek. Do zvukového filmu vstoupil nenápadně roličkou filmového herce ve filmu Pepina Rejholcová (1932) a rekvizitáře ve filmu Exekutor v kabaretu (1933).

Bohužel i jeho další role ve zvukovém filmu zůstali dál němé, nocležník ve filmu Hej-Rup! (1934), Oponář v Ženě, která ví co chce (1934), další role např. host v kavárně ve filmu Vdavky Nanynky Kulichovy (1935), hasič (Jedenácté přikázání, 1935), dirigent (Srdce na kolejích, 1937), host ve vinárně (Děti na zakázku, 1938).

Ve zvukovém filmu promluvil jen ve dvou filmech, ve filmu Stříbrná oblaka (1938), kde sehrál pacienta se zlomenou rukou, a v posledním filmu Artur a Leontýna (1940), kde si zahrál nezaměstnaného. Po tomto filmu v roce 1940, kdy mu było 53 let, již žádnou jinou roli nedostal.

Z jeho osobního života, se dochovali informace, že se v roce 1920 v Praze oženil s o pět let mladší Annou Oraskou, se kterou měl tři syny, Jaroslava (1920), a dvojčata Jiřího a Miloše (1922). Na sklonku života se dočkal i několika vnoučat. 

Filmový herec, František Beranský, zemřel 15. února 1946 ve věku pouhých 58 let na tuberkulózu a je pochován na Olšanském hřbitově v Praze.

JA.RO.KO.