Cisárov pekár a pekárov cisár

Barevný dvoudílný film režiséra Martina Friče o císařově pekaři je dalším dobrým krokem na cestě k české filmové veselohře. Film ve formě satiry vtipně odhaluje snahy hrstky lidí, kteří se zmocnili tajemství ovládání velké energie. Této energie chtějí použít k uskutečnění svých sobeckých a velikášských tužeb, k ničení a zkáze, místo aby ji využili k ulehčení práce a zlepšení životních podmínek všech lidí. Je to přímá obdoba současné situace, která zavládla ve světě po uvolnění atomové energie. Již touto aktuálností řešeného problému si vydobyl film své oprávnění a velmi dobré herecké obsazení a výkony, stejně jako jeho satirické pojetí, jej ještě více přiblíží našim divákům. Filmu jako celku by prospěl vetší dějový spád, jemuž je na závadu rozdělení filmu do dvou dílů. Film se vtipně dotýká celé řady problémů, které jsou v současné době velmi aktuální a s těmito problémy se také částečně vyrovnává. Je to zejména využití velké Golemovy energie a charakteristické vykreslení tábora stoupenců světovlády a převážné většiny prostých lidí, kteří tuto energii začlení do mírové výroby. Vtipné filmové konfrontaci minulosti s dneškem se podařilo dokázat, že podobnost mezi Golemem a atomovou energií skutečně není náhodná, nýbrž čistě úmyslná. Filmový přehled 2/1952 (25.11.2007)

Čím více těchto starých, "zlatých" pohádek zhlédnu, tím více si uvědomuji, že asi nejsem prostě pohádkový typ. A nikdy jsem snad ani neměl tendenci trávit vánoční svátky od rána do večera připoutaný ke králům, drakům a Hloupým Honzům... Pekařovu císaři (90%) se nedá snad nic vytknout, ten je kouzelný a zábavný od začátku do konce, ale první díl (60%) mne, podobně jako spousta jiných pohádek, jednoduše nudil... 70% (12.01.2016)

Jedni tuto klasiku vyzdvihují do nebes, jiní ji zase nesnášejí a to nejen zde na CSFD, ale i v mém blízkém okolí. Já zůstávám někde uprostřed. Líbí se mi samotný příběh, Golem i vynikající Jan Werich, který se se svou dvojrolí popasoval opravdu excelentně, spousta vtipných situací i dialogů, stejně jako alchymistické hrátky, jenž dopomohly k vytvoření nezapomenutelné atmosféry. Klady jasně vítězí a tak i v tomto případě dávám nadprůměrné ohodnocení… (31.12.2018)

"Já už jsem nosil ňáký pytle, ale vy jste jako mokrá pšenice." Fričova historická komedie oplývá nábojem i po desetiletích od svého vzniku a nabízí humorně laděný exkurz do rudolfinské Prahy - do doby alchymistů, intrikářů a bájného Golema. I přes očividnou a režimem podmíněnou budovatelskou atmosféru disponuje film dobře napsaným scénářem a výtečným hereckým výkonem Jana Wericha v dvojroli (Proč jen dnešní herci nehrajou tak civilně?). Vedle nejedné povedené scény (zmatky s otráveným vínem či všechny scény s Golemem) a zajímavého nápadu ("Rudolfovo tajemství" či zubař) nabízí film překrásnou výpravu a kostýmy, které dotváří uvěřitelnou atmosféru Prahy za vlády Rudolfa II. (24.01.2021)

Úžas se mi mísí se smutkem. Úžas z toho, že v temné době budovatelské éry vzniklo něco tak zábavného, smutek z toho, že to byla poslední velká role báječného hereckého živlu Nataši Gollové, které komouši nepřáli. Tenhle film dokazuje, jak silnou pozici měl Martin Frič, ačkoliv ani on se neubránil povinné agitce, i když v minimální míře. (13.04.2003)