Journey into the Depth of the Student's Soul
Réžia:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrajú:
Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, František Vnouček, Miloš Nedbal, Jaroslav Průcha, František Kreuzmann st., Ludvík Veverka, Vojta Novák, Jarmila Holmová (viac)Obsahy(1)
Príbehy, ktoré septimáni zažívajú v priebehu jedného školského roka, spája príbeh profesora Matulku, starého mládenca a večného suplenta, ktorý si kvôli prehnanej svedomitosti ani v pokročilom veku netrúfa zložiť poslednú štátnicu. Stále sa mu totiž zdá, že ešte niečo nevie, a tak by snáď bez diplomu odišiel i do penzie. Našťastie sú tu jeho študenti, ktorí síce dávajú dobráckemu učiteľovi poriadne zabrať, ale po nezodpovednom žarte s vybuchujúcimi guličkami, kedy Matulkovi príde nevoľno, sa chlapci spamätajú a s pomocou mladého profesora, niekdajšieho Matulkovho žiaka, pripravia šľachetnú lesť. Pod zámienku nákupu na doplnenie školskej etymologickej zbierky Matulku vylákajú na skúšku u láskavého profesora Vondráka. (STV)
(viac)Recenzie (487)
Nejlepší studentská komedie všech dob - je o kus lepší než Škola základ života. ()
Ano, student má i duši. :-) ()
I kdyby ten film byl starý už 100 let, tak se u něj pobavím více, než už těch nynějších komedií, které jsou tak "cool" a "in". Opisování z papírku připevněného na zádech profesora, nebo prchání ve dvou či dokonce sbírka zabavených věcí studentů, včetně not Vaňka. Zde je vidět, že film nebyl točen kvůli penězům a slávě, ale pro pobavení lidí. ()
Co víc dodat k tomuto klenotu českého filmu. Mistři českého herectví vedou film k ladné dokonalosti. Krásný humor a skvěle vystižené prostředí školy. ()
"Ale, to je veliká krása! To je ozdoba vaší sbírky! (zábět na indiferentní tečku v hmyzí krabičče).....Věříte, že ještě nemám ani státní zkoušku? Máte. Právě jste ji udělal. Profesor (zděšeně): Ale to není možné! Nemám ještě všechno dostatečně prostudováno!" Cesta do hlubin má trochu víc hluchých míst než Škola, základ života, profesora Voříška by za jeho blazeovaný projev divák nejradši kopnul, ale, marná sláva, vždycky mě tenhle film dobře pobaví. ()
Dodnes pro mě nejlepší česká komedie. ()
Naprostá klasika. Není co dodat ()
No i když filmy pro pamětníky fakt nemusím, tak tohle řekněme je jeden z těch lepších.. ()
Nejlepší český film všech dob, aspon pro mě, kultovní hlášky, geniální kamera bezchybné výkony, vše, co potřebuju u filmu, abych se bavil. ()
Cesta do hlubin študákovy duše je neuvěřitelně milý film, který pohladí na duši. Exceluje zde mnoho hereckých person minulého století, mě obzvlášť zaujal perfektní Ladislav Pešek (ačkoli jako septimán opravdu nevypadal) a nečekaně pohledný Rudolf Hrušínský. Češi jsou ve vyprávění příběhů ze školního prostředí opravdu přeborníci, tolik hlášek a legračních scén vměstnat do jednoho díla, navíc teprve deset let po vynálezu zvukového filmu, to je opravdu kumšt. ()
Tenhle film se prostě nedá hodnotit jinak. Je to ovšem komedie se spoustou nádherných skečů (věta kosinová, takhle se prchá, Mazánku, studentský věneček, šejk Peterka), ale zároveň je to také film plný lidskosti a plný mravních ponaučení, zde především v podání nového profesora Voříška - Františka Vnoučka. Těžko říci, který z oněch dvou Fričových studentských filmů je lepší, každý má své kouzlo. ()
Černobílá klasika študentů reálného gymnázia a jejich profesora Matulky, profesora přírodopisu...Baví mě to pořád stejně po všechny ty roky, kdy to sleduju :-)))Za mě 100% ()
Studenti Kulík, Mazánek, šejk Peterka, Vaněk...Klasika. Parádní hodina francouzštiny, která mi vždycky připomene hodiny tohoto krásného jazyka na gymplu. Vypadalo to podobně do té doby, než nás zachránil laskavý pan profesor se smyslem pro humor (nezapomenutelný Oněgin), kterého jsme milovali. ()
Bohužel jsem na zmiňované škole studoval. Díky čemu se mi do hlavy valí všemožné hrůzostrašné vzpomínky na hodiny chemie a zeměpisu. Ale i přes své PTSD musím hodnotit plným počtem. ()
Citlivý film o studentech pomáhajících profesorům. Film ukazuje zajímavé prostředí městkých škol v první republice a hraje v něm řada později i před tím úspěšných herců. U mě však přesto vítězí Škola-základ života. ()
Přestože hodně lidí hodnotí tento film lépe než Školu základ života, já musím nesouhlasit. Právě ty vyzdvihované pasáže, které popisují dojemné osudy profesora Matulky a studenta Vaňka a které dodávají onen "sociální náboj", film v mých očích sráží. Je tu na mě trochu moc sentimentu a kýče, a když studenti skandují v autobuse "My jedeme za Matulkou!", musím přepínat:) Ale nic to nemění na tom, že je to jedna z našich nejlepších komedií, která zaručeně pobaví! ()
Bohužel jsem to viděl tolikrát, že mě to již nudí. Přesto trvanlivost tohoto díla je nepopiratelná. Navíc doba ztvárnění přidala na atmosféře, kterou jsem cítil. Doba oslabení kultury a přesto toto? Ano, v té době 5 hvězd. Vážnost filmu z něj sálá na délky polností. Doba, kdy ještě učitelé měli svoji úctu. Respektuji naši dobu, dobu na kterou jsme patřišně hrdí. Jsme s to dát 4 plnohodnotné hvězdy. ()
Škola by měla utvářet člověka. Ze školy bychom si měli odnášet nejen znalosti, ale také životní a společenské zkušenosti, tj. život v kolektivu vrstevníků, disciplínu. Ale měli bychom se také naučit nějakým neškodným lumpárnám, taškařicím a alespoň trochu rozeznat charaktery některých lidí. Toto vše spoluutváří vedle studujících i páni učitelé, na kterých by mělo být, aby dokázali ten studentský "živel" zaujmout. Jeden z nejlepších tzv. "školských" filmů. Líbilo se mi to, a to nejsem žádný velký příznivec předválečné kinematografie. ()
Sláva! O hodně lepší než Škola základ života! Není to už tolik utahané, vtipných okamžiků je tu až dost a děj poskládaný do drobných epizodek je opravdu povedený. Studenti a profesoři bezchybní! ()
Tady řádí ta samá herecká dvojice jako ve filmu Škola základ života, akorát s jinými jmény, seržant Kulík a šejk Peterka. A opět si myslím, že tu lepší scénku zase“vyžřal“ R. A. Strejka, mám na mysli Větu Kosinovu: „Peterka – Co je, co je mu? – Seš vyvolanej, nějaká Věta Kosinova – Co? – Kosinova – Kozinová věta zní: Lomikare, Lomikare, zvu tě na Boží súd - Ale, no, tak dále – Hiň sa hukáže – Tak, hukáže. Já ti taky hukážu, ale v konferenci! Počkej, plést si matematiku s dějepisem!“ Pro mě o něco slabší než první z dvojice študáckých komedií, ale i tak naprosto vynikající. ()