Terezinka198

Tak a je (zdánlivý) konec. Pokračování sleduju s drobným zpožděním, takže mi plno věcí v průběhu prvního dílu nedávalo smysl a než jsem si zapamatovala, která z dívek se jak jmenuje, už byl zase konec. (Teď přeháním, ale chvíli to trvalo je rozeznat, zvlášť, když se pořád převlékaly jedna za tu druhou - ehm, Ichiko! Stop it!). Oproti první sérii tu už tak moc nejde o studia, ale city, které jednotlivé dívky mají vůči hlavnímu hrdinovi, a občasné výlety či strasti života mladých. Je pravda, že rozeznat jednotlivé z nich, když byly oblečeny stejně, bych asi také nezvládla, ani hlas by mi nepomohl. Za ten otevřený konec by někdo zasloužil přes prsty. Prozatím 7,5/10 s tím, že si to nechám celé projít hlavou, až zhlédnu i film. PS: Je vtipné, že v první sérii se mi nejvíce líbily Ichika a Miku, ale v druhé sérii mě Ichika neskutečně vytáčela. Jak se člověk změní po pár letech a x stovkách anime. Na druhou stranu - ani se jim nedivím, byl to skutečně boj, kde bylo vše zdánlivě dovoleno.

(původní komentář z 24.01.2020) Doháním resty z minulého roku a úspěšně jsem se konečně dostala/dokopala i k tomuto dílku. Neříkám, že se mi to nelíbilo. To ne. Celkem jsem se i bavila. Ale kdybych tomu dala 4*, musela bych hodně zvažovat svá zbylá hodnocení. Příběh je tuctový - bohatý otec chce, aby jeho dcery konečně uspěly a nemusely přestoupit na jinou univerzitu, tak jim zařídí doučování. A kdo jiný by se na to hodil lépe, než náš hlavní hrdina? Obávala jsem se, aby to nebyla další ecchi blbina, ale byla jsem mile překvapena. Děj plynulý, příliš netlačí na pilu, co se vývojů vztahů/nevztahů týče a občas jsem se těm vtipům i zasmála. Za mě nejoblíbenější sestry byly nejspíš Ichika a Miku. Zbytek mi nějakým způsobem splýval dohromady. Dávám 3*, na MAL to ode mě dostává 7/10, protože to až tak špatné nebylo. Ale opět dilema - 3,5* by bylo v tomto případě ideální.

(komentář obsahuje spoilery a víc otázek než odpovědí) Vcelku povedené... první část druhé série byla ukázkou toho, co mě na Re:Zero v první sérii zaujalo nejvíce (ano, to Subarovo zoufalství, kterak se střemhlav vrhá vstříc smrti, aby vše změnil a ostatní zachránil, pořád a pořád dokola, až se divím, že z toho nezešílel). Moc se mi líbil detail ze světů, kde Subaru zemřel a měl možnost vidět nevyhnutelnou "přítomnost/budoucnost poté". Pak ale přišla druhá část a já doufala, že dostanu nějaké odpovědi na své otázky, což se stalo (Emiliina minulost, například), ale odcházím... pořád zmatená? Čajový dýchánek s čarodějnicemi povedený, ale... Proč byl tak krátký? Proč jich najednou vybaflo tolik..? Měla jsem problém si zapamatovat jejich jména a vzhled. "K čemu" vlastně tento arc byl? Proč se mi Roswaal zdál sympatičtější, než kdy dřív??? A hlavní otázka, která překvapuje i mě samotnou: Proč sakra Rem prospala celou druhou sérii? To ji ta část příběhu tolik nudila? A kdy si na ni vzpomene zbytek postav? Prospí i třetí sérii? Je vtipné, že první část jsem si říkala, že proč se sakra Subaru chce pořád "zneškodnit", aby něco udělal jinak.... a pak mi to najednou chybělo, když mu to bylo "zakázáno". To zoufalství, kdy se rozhodne zase všechno prožít znovu a marně se bude sám snažit najít odpovědi a možnosti, jak budoucnost tentokrát změnit. PS: Patrasche by měla dostat ocenění MVP. PPS: Představte si smrt, kdy vás ohlodávají králíci... kolik hodin jim to zabere a jak moc si asi vychutnají vaši bolest při postupném umírání. Tahle Subarova smrt mi přišla za tuto sérii asi nejbolestnější.