Najväčší showman

Podprůměrný muzikál se sterilními songy jak přes kopírák a s choreografií jak z osmdesátek. Rádoby nosná myšlenka filmu: I jinak vypadající lidé si zaslouží respekt a slušné zacházení - tak o té se jen mluví, nicméně v ději se téměř neukáže. Protože vše je soustředěno na vzestup jednoho umanutce. Z nelítostného vydřiducha Barnuma, kterému šlo vždy jen o prachy a na ostatní kašlal, muzikál dělá lidumila se zlatým srdcem. Za to bych dala max. dvě hvězdy. _____ Odpad však dávám za to, že z reálné postavy, švédské operní divy Jenny Lindové dělá chladnokrevnou a zlou mrchu, zatímco skutečnost byla jiná. Reálná Jenny Lindová opravdu velkou část svých honorářů věnovala na charitu, a to nejenom v rodném Švédsku, ale i v Americe. Zatímco zde v muzikálu to vyzní, jakoby se tím jen chlubila a lhala. Takže muzikál dělá z bezcitného vykořisťovatele hrdinu a ze slušné ženy potvoru. SHRNUTÍ: Američani mají rádi jednoduché pohádky. Ostatně, všichni je mají rádi. Pohádky by však neměly ubližovat, a to ani lidem, kteří už nežijí. P. P. S. Mělo mě varovat už to, že při jednom z prvních muzikálových výstupů novomanželka o svatební noci téměř skočí ze střechy domu, nejspíš v marném pokusu o sebevraždu, což se dá pochopit vzhledem k tomu, koho si vzala. (01.11.2020)

Uznávám, byla to má chyba. O filmu jsem si nezjišťoval nic bližšího, takže jsem si myslel, že půjde o životopisný snímek o P. T. Barnumovi, že jde o muzikál, jsem zjistil až při první písni. Škoda, muzikály příliš nemusím, a když už dali tvůrci dohromady solidní kulisy a kostýmy, současná hudba mě příliš rušila. Ve výsledku jsem měl dojem, že by měly stačit dvě hvězdičky, ale nakonec jsem se rozhodl jednu přidat za 19. století nebo také století páry. (06.07.2018)

105 minut stopáže a přesto jsem měla dojem, že se příběh nestihl pořádně rozvinout a jít víc do hloubky. Sledujeme sice život P.T. Barnuma v podání Hugha Jackmana a to, s jakým elánem a nadšením propaguje své nápady na grandiózní cirkus plný kuriozit, ale z nějakého důvodu to celou dobu brousí jen po povrchu. To, že se film nevěnuje blíže vztahům hlavní postavy s jeho manželkou a rodinou, by se snad dalo ještě odpustit, ale je zvláštní, že nám nedává nahlédnout ani do procesu tvorby všech těch famózních představení a hlouběji do vztahů s oněmi kuriózními lidmi, kteří jeho „show“ tvoří… Barnum jakožto hlavní postava působí většinu času jaksi odtrženě od ostatních postav a některé důležité prvky příběhu (jako například právě tvorba jeho cirkusu a nábor účinkujících) si odbydeme v rychlém sledu během jedné písně. Většina věcí, včetně tématiky odlišnosti ve zkostnatělé odsuzující společnosti, je jen tak načrtnutá a větší prostor ve filmu nedostane. Nakonec je z toho prostě jen muzikál, který povrchně zobrazuje život P.T.Barnuma a pár vedlejších postav, ale moc víc toho nabídnout nedokáže. Některé písničky jsou hezké, ale většina zas tak chytlavá ani zajímavá není. Navíc mi trochu vadilo, že děj filmu někdy přejde do písně takovým tím umělým nepřirozeným způsobem (což se u některých muzikálů děje a osobně to nemám ráda… preferuju muzikály, co mají větší cit pro rovnováhu mezi písněmi a zbytkem vyprávění). Nakonec tedy musím konstatovat, že na to, jak grandiózně se film tváří, to pro mě až taková podívaná nebyla. Herecké výkony fajn, ale provedení a obsah pokulhávají. Nedotažené dílo, které selhává na půl cesty v tom, co chce (nejspíš) divákovi ukázat a předvést. ~(3,1★)~ (02.11.2022)

Muzeum lidských kuriozit a dráždivé překračování obecného vkusu. Pokud se divák tak nějak nepovznese nad zmatečnou charakterizací hlavního hrdiny a diskutabilní sociální rovinou, bude rýpat až do konce. Je zřejmé, že někdo s tváří charismatického kořena Hugh Jackmana nebude hrát chlapíka, který podle všeho rozhodně nebyl žádný lidumil. Všelijak orientovaný byznysmen vydělávající na posměchu na jednu stranu stvořil bezpečné zázemí pro ty, kterými společnost opovrhuje, na druhou stranu se sám dopustil řady morálních přešlapů, se kterými se ovšem pracuje velmi zkratkovitě, stejně jako s dalšími motivy, které jen velice povrchně naťukneme, ale necháme je tak nějak vyprchat. Určitě by se čtvrthodinka navrch hodila. Pomohla by i hlubší psychologii postav. Takhle je to pocitově slátané a místy odfláknuté, zabalené do líbivého popíku, který je razantní a lehce nakažlivý. Což je na druhou stranu dobře. Obecně z toho všeho cáká neuvěřitelná pozitivní nálada, každý tak asi pochopí, že k sofistikovanosti Moulin Rouge to má zatraceně daleko. Už jenom proto, že se na konci všichni obejmou a zapějí song o sounáležitosti, jedinečnosti každého z nás a odhodlání změnit svůj osud. Jackman si vydupal muzikál, ve kterém se cítí velmi jistě. A znovu dokázal, že prostě umí. (16.03.2018)

Hugh Jackman kraluje v tomto dobovém muzikálu, který je skrz na skrz "prošpikován" chytlavými písněmi a pozitivní energií. The Greatest Showman Vás vtáhne hned na začátku svým úžasným tempem a kadencí, která nedává prostor téměř žádným hluchým místům. Rovněž musím zmínit i brilantně nacvičenou choreografii, která místy vážně bere dech. A pokud Vám ani toto nestačí, vězte, že pohled na všechny herce, kteří si svoje party vážně užívají, je vážně k nezaplacení. Skvělá práce! „When the sharpest words wanna cut me down/Gonna send a flood, gonna drown them out/This is brave, this is bruised, this is who I'm meant to be/This is me.“ (26.01.2018)