Scenár:
Anthony McCartenKamera:
Newton Thomas SigelHrajú:
Rami Malek, Lucy Boynton, Gwilym Lee, Ben Hardy, Joseph Mazzello, Aidan Gillen, Allen Leech, Tom Hollander, Mike Myers, Aaron McCusker, Meneka Das, Ace Bhatti (viac)VOD (7)
Obsahy(2)
Film Bohemian Rhapsody je oslavou rockovej skupiny Queen, jej hudby a predovšetkým Freddieho Mercuryho, ktorý svojou tvorbou aj životom vzdoroval všetkým stereotypom, vďaka čomu sa stal jedným z najvýraznejších umelcov svojej doby. Film mapuje raketový vzostup nekonvenčnej skupiny prostredníctvom ich revolučného zvuku a ikonických skladieb ako napr. „We Will Rock You‟, „We Are the Champions‟ alebo práve „Bohemian Rhapsody‟. Ich príbeh začína bleskovým štartom, pokračuje neriadenou životnou špirálou a vrcholí nezabudnuteľným, strhujúcim vystúpením na koncerte Live Aid v roku 1985. Na jeho pódiu Queen v čele s charizmatickým Freddiem predviedli jednu z najväčších show v histórii rocku. Ich hudba bola a stále je obrovskou inšpiráciou pre celý svet. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (2 041)
Je pravda, že největší podíl na mém hodnocení má hudba, ale k čertu s tím. Bylo to prostě super a i když asi dost učesané a poplatné diváckému vkusu. 29.12.2018 - tak jsem se přidala k těm, co šli na tento film podruhé a chtěla bych přidat postřeh o tom, proč láme žebříčky návštěvnosti. Podle mně je to hlavně proto, že jsme si zvykli poslouchat písníčky od Queenů jako kulisu, jako něco co občas slyšíme v rádiu a už to ani nevnímáme. Právě tím, že v kině se zklidníme a dvě hodiny posloucháme jejich hudbu, přestaneme ji chápat jako něco všedního a užasneme. ()
100 procent Bomba ()
Film, který se musí vidět v kině. Zvuk je parádní, písně, ty nestárnou. Rami Malek nehraje, on se Freddiem stal. Odklon od reality mi vůbec nevadil. Kvituji vtipné scény, střih, energii, již snímek vysílá... Mi se to líbilo. ()
Velmi pietní a těžce dvojdimenzionální podívaná s naprostou absencí jakéhokoli režisérského point of view, kterou drží nad vodou jenom hudební čísla. ()
Jeden z největších filmových zážitků letošního roku! Světozor. ()
Co napsat, když už vše bylo napsáno? Prostě WOW. ()
Poslední dobou se mi stává, že jsem rád za existenci zhlédnutých filmů vůbec. Je to hlavně z důvodu, že současnému publiku připomínají věci, na které se zapomíná. U Prvního člověka to třeba je asi největší technický triumf lidstva. No a u Bohemian Rhapsody je to existence jedné z nejlepších hudebních skupin všech dob. Jsem rád, že jsem měl tohle filmové představení možnost navštívit právě se studenty od 14 do 18 let. Můžeme se totiž stokrát schovávat za alibismy, že „dneska se ta hudba prostě dělá jinak“, „mít jiný vkus neznamená mít horší vkus“ nebo „každá generace si myslí, že její hudba byla nejlepší“. Všichni ale tak nějak cítíme, že kdysi se hudba – alespoň pokud jde o střední proud – dělala lépe. A jsem rád, že se k ní mladá generace právě prostřednictvím filmů jako Bohemian Rhapsody dostane. Pokud jde o film samotný, je samozřejmě velmi působivý, pokud divák přijme, že ne všechno se ve skutečnosti odehrálo přesně takhle a že je třeba dramatizovat a krátit. Rami Malek překvapil – v roli Frieddieho Mercuryho mi spíš připomíná Jamese Franca v roli Tommyho Wiseau a pak tak trochu Theona Greyjoye ze Hry o trůny. (1 269.) ()
Takhle to dopadá, když má kapela absolutní kontrolu nad tím, jak bude ve filmu vylíčená. Řemeslně i herecky brilantní, ale scenáristicky hrozně konvenční, předvídatelný a nevzrušivý. Nebýt těch moderních filmařských vychytávek, tak to působí jako životopisný drama ze 70. let. Nebylo to zlý, ale nemůžu se zbavit dojmu, že ta verze, kterou Queeni zakázali, a kde měl hrát hlavní roli Sasha Baron Cohen, byla mnohem zajímavější. ()
Na toto jsem se velice těšila a nebyla jsem zklamána. Úžasné zpracování a Rami (jehož jsem si oblíbila již v Mr.Robot) si mě kompletně získali. Oko nezůstalo suché, opravdu neskutečný film, odcházela jsem z kina zcela omráčená. I'm a performer, darling, not a Swiss train conductor. Show must go on! Film, který ráda uvidím znovu. Vše, co si od filmu mohu přát. Dokonalost. Všichni si to na velkém plátně řádně užijte. ()
Emoce jako prase. Víc se mi psát nechce. ()
Dlouho jsem váhala, jestli mám na film jít, protože Queen je oblíbenou kapelou mého mládí a Mercury byl pro mne vždy nenapodobitelnou osobností. Ale byla jsem pozvána na volňáska do sálu s vícerozměrným dolby zvukem, takže to nešlo odmítnout :) Nakonec jsem ráda, vnímám film jako velkou poctu skupině a Freddiemu. Slyšela jsem různorodé názory, takže jsem šla do kina s tím, že si prostě užiju hlavně muziku, což se vyplatilo. Zvuk a hudba samozřejmě skvělá, záběry kamery také. Děj byl však opravdu průměrný a na Maleka jsem si v první půlce vůbec nemohla zvyknout, teprve s krátkými vlasy a knírem to bylo lepší. Uznávám, že se hodně snažil, někdy možná až přehrával, a pohybově především při závěrečném koncertu byl výborný. Hudba a obraz tedy splnily mé očekávání, ale mezi nejlepší filmy mého života snímek zařadit nemohu. ()
Show must go on! ()
Tři a půl. Opět jeden z filmů, který si jde jenom užít (což se většině uživatelů evidentně povedlo, nic proti) a nehledět na jeho chyby a nedostatky, jenže mě nefascinoval tolik, abych to u něj dokázal taky a tak mám hrozný problém s tím, jestli dát tři nebo čtyři hvězdy. V první půlce ten film totiž funguje docela špatně, chybí mu pořádné představení postav, chybí mu celistvější návaznost scén, prostě se jen mdle a průměrně posouvá kupředu, cílí vyloženě na všechny a to jí kazí vytvořit, aspoň v mém případě, jakékoli silnější emoce a dojmy. Druhá půlka to ale částečně zachraňuje a ačkoli ani ona není úplně ideální, aspoň dokáže nějak fungovat. Vůbec je zajímavé, že ten film u mě vyvolával vzestupné dojmy. Začalo se tím nejhorším a skončilo tím nejlepším, protože ten jejich Live Aid koncert prostě měl dost do sebe. Celé to stojí na písničkách Queenů, přičemž většina z jich skvělá ačkoli nejsem žádný jejich fanda a právě jen kvůli těm písničkám bych rád dal i tu čtvrtou hvězdičku, jelikož právě ty tomu tvoří nejvíc nějakou atmosféru a zapamatovatelné dojmy, tak i pár silných scén. Jenže většinu času je to takový krapet sterilní a hlavně (na mě) příliš mainstreamové, takže se zde objevují jen nejzásadnější informace, špatné stránky Mercuryho a zbytku Queenů tu skoro nejsou, nějaká myšlenka tu sice je, ale ta nejjednodušší a pochopitelná naprosto pro všechny... Přitom já bych zašel víc do hloubky, o Queenech se rád dozvěděl víc, než jen to co zde zazní, jelikož to za 134 minut bere jejich historii poněkud hopem. Klidně ať to trvá tři hodiny, ale je v tom vše potřebné a hlavně ať je v tom nějaká síla. Ta v Bohemian Rhapsody sice je, ale taková nijak výraznější. Ale písniček Queenů je tu dost, dělají tu hodně, taky je to dost slušně natočené a druhá půlka už je skutečně nějak funkční... Ačkoli hodnocení nechávám stejné jako píši na začátku komentáře, tady dám ty hvězdičky jen tři, protože nezakončit film o Queenech jejich (pro mě) druhou nejsilnější písní, jejíž text by se k tomu konci hodil neskutečně geniálním způsobem a působil by tam hodně emotivně, je podle mě velké zneuctění jejich hudby. Přitom to stačilo jen o něco prodloužit. A věřte, že by si na to nikdo nestěžoval, když žijeme v době, kdy spousta lidí bez větších problémů odkouká čtyřhodinovou Ligu spravedlnosti (nic proti ní, neviděl jsem ji, tak ji taky nebudu nějak víc kritizovat). Degradovat Show Must Go On až na konec závěrečných titulků, kdy už je většina návštěvníků kina dávno pryč, je prostě podle mě dost pitomý nápad. 3,5* ()
Byl jsem. Plakel jsem. Půjdu znovu ! Plakat taky 100% chvílemi si člověk připadal jako na komcertě Queen ! Nádhera ()
Něco tak neuvěřitelnýho jsem v životě neviděla!!! ()
Popravdě nevím co psát. Byl to zážitek. Nesledoval jsem film. Ale nahlížel do historie, odkrýval zrod legendy. Písně, které jsem už tak měl rád a obdivoval, jsem začal doceňovat. Příběh Queen a Freddieho je zajímavý a poutavý nehledě na to jak je pojat, tady bych dokonce řekl, že byla jediná slabina, a to ve zbytečném dramatizování onoho příběhu. Rami Malek by to utáhnul i s mnohem přímočařejším scénářem. Všechny konflikty, přerody a vývoj totiž dokázal zachytit ve svých výrazech. Nejsilnější tedy byl samozřejmě jeho výkon a pak hudební stránka, na těch to stojí, a to naprosto neotřesitelně. ()
Byla jsem na tomto filmu podruhé v kině po čtyřech měsících, i když jsem říkala, že na něj nepůjdu. Protože jsem ho již poprvé hrozně probrečela. A teď zase. Ještě jsem se, ale nesetkala a tím, že by se film udržel tak dlouho v kinech. Jsem ráda, že jsem na něj šla znovu. Za mě je to nejlepší film roku 2018 a Oscary si získal zaslouženě, hlavně Rami Malek v kategorii nejlepšího herce. Když jsem se na něj dívala, viděla jsem Freddieho Mercuryho. A na konci jediné, co jsem si přála, tak aby ožil. Slyšela jsem paní, když odcházela z kina, že zažila naživo koncert Wembley. Přála bych si jej zažít taky... Na konci filmu jsem měla chuť tleskat. Je to skvělá pocta Freddiemu Mercurymu, která barvitě ukazuje jeho život. I když byl na vrcholu, tak ho to něco stálo a neměl to v životě lehké. Hlavně si ze začátku vůbec nevážil sám sebe. Neměl podporu v rodině ani žádného přítele, co by při něm stál. Potom si, ale konečně začal vážit sám sebe a chtěl, aby ho měl aspoň někdo rád. Myslím si, že to si přeje každý, aby ho měl aspoň někdo upřímně rád, ale napřed musí mít rád sám sebe. ()
A vítězem Academy Awards za nejlepší film se stává... ()
Naprosto dokonalý filmový zážitek plný emocí. ()
Čím více sleduji, co BoRhap způsobuje, nabývám dojmu, že se společností přelila nová vlna Formanova "Amadea". Po prvním shlédnutím jsem byla ohromena. Podruhé jsem ohromena ještě více. Perfektní, energické, pompézní i dojemné, ať už z lítosti či hrdosti. Doufám, že i na Oscarech bude místo pouze pro jedinou hysterickou královnu. ()