Anna Kareninová

Divadelný úvod som v pohode bral tak ako je, lenže po niekoľkých minútach toho bolo viac, ako som čakal a začal som mať zvláštny pocit, že tentoraz som šliapol poriadne vedľa a že pozerám nejaký divadelný prepis. Až neskôr, keď sa film rozbehol a začali ma zaujímať postavy a ich vzťahy, som tie sekundové prechody medzi scénami ocenil. K záveru som bol nakoniec celkom spokojný a uznávam, že ten vizuálne nablýskaný režisérov pohľad má čosi do seba. Napriek tomu dávam prednosť reálu a radšej by som Kareninu videl ako rozsiahlu ságu v štýle veľkofilmu Doktor Živago. 70%. (05.05.2013)

Další kostýmní blábol, chtělo by se napsat. Jenže ono to tak daleko od pravdy není. Alespoň u mě. Trpěl jsem, a to místy hodně. Anna Karenina, opus o lásce a postavení žen v carském Rusku, prohloubila mou asi pět let starou nedůvěru v žánr kostýmního melodramatu. Možná je úctyhodné, že technické kvality filmu šlapou jako hodinky, že autoři ruskou bichly zhustili do scénáře tak, že v něm zůstaly zachované ústřední dějové linie a vztahy mezi postavami, že Keira Knightley opět vypadá díky účesům, kostýmům a dobrému světlu úchvatně.. jenže, právě Keira hraje stále to stejné(ě), Aaron Taylor-Johnson mi jako svůdce Vronský totálně nesedl, milostný trojúhelník je velmi chladný a sterilní, postavy nedýchají, leccos podřízené formální stránce postupně ztrácí smysl. Tvůrci každou příležitost tak využívají k dynamičtějšímu ozvláštnění děje, který nemá hloubku. Sedět v kině, tak asi zlostí vytrhnu sedačku!! Děkoval jsem za konec, který byl v nedohlednu.. (28.02.2013)

Stoppardova hluboká stopa na jevišti Wrightova manýristického teátru. Dlouho se ve mně bila použitá forma divadelních kulis a rekvizit s letmo se dotknutou "klasikou" výpravného filmu, ale to nakonec bylo u této verze Tolstého manifestu lásky, co je (není) zkalená pochybnostmi a konvencemi, vlastně jedno. Výsledkem je, stejně jako u Pýchy & Předsudku, či Pokání, že Wright položil většinu emocí na oltář vlastní režisérské imaginace (místy opravdu uchvacující), což je ovšem cesta, které nemusí být každý otevřen a já tak měl v porovnání s Jane Eyre Caryho Fukunagy pocit, že Anna je jen pomíjivá sněhová vločka, co dopadla na římsu rozpáleného krbu hradního pána Rochestera.. Jude Law je bohatýr, nicméně Aaron Taylor-Johnson by za svého Vronského zasloužil strhnout ten buržoazní knírek a vystřelit z Aurory.. (14.01.2013)

Nemôžem si pomôcť. Mne sa K. Knightley do romantických drám v historickom prostredí vôbec nehodí. A v prípade Anny Kareniny to platí dvojnásobne. Nesadla mi ani forma a koncepcia réžie s polodivadelným stvárnením. Tri hviezdy dávam za kostýmy a hlavne za samotný príbeh, ktorý ako iste každý vie, patrí medzi tie lepšie. 60/100 (29.05.2015)

Nevyšlo to. Joe Wright se i napotřetí ponořil do vod kostýmního dramatu pomocí dokonalé kamery, strhujícího Marianelliho soundtracku a královky Keiry, ale poprvé narazil. Nekoná se čarokrása Pýchy a předsudku ani intimní osudovost Pokání. Anna u mě prohrává kvůli nezajímavým vedlejším postavám, chvílemi rušivé divadelní formě a hlavně emocím, které mě většinu času míjejí. Obdivoval jsem Vronského nebo respektoval ministra Karenina, ale veškeré lásky a trápení hlavního trojúhelníku mě spíš opatrně zajímaly, než že bych jim propadl. A to je u Wrighta adaptujícího klasickou literaturu nevyhnutelné zklamání. (26.12.2012)