Přední linie

Příběhově poměrně přímočaré, ale co do postav a vizuálu velice kvalitní válečné drama z ne tak okoukaného prostředí korejské války. Příběh skupinky sympatických vojáků, u nichž oceňuji poměrně propracované prokreslení charakterů, takže mi tentokrát úplně nesplývali, ačkoli si byli všichni podobní jak vejce vejci. Tu trošku chlapáckého humoru velice záhy přeruší válečný masakr, který možná šetří na krvi a laciné brutalitě, ale i přesto bitvy působí velice surově a drasticky. (09.07.2015)

Povedený válečný snímek se sympatickými charaktery a zajímavým námětem posledních chvil korejské války. Poměrně tradiční scénář vyčnívá asi jedině tím, že značný prostor dostanou i příslušníci severokorejské armády. Co se týče typických patetických útoků na city diváka Front Line je celkem umírněný film a to zejména ve srovnání s Brotherhood of War. Front Line je poctivým válečným filmem se vším všudy. Pravdou je že nepřináší nic dosud neviděného, ale je jen na divákovi zda to brát jako mínus. (19.09.2013)

Velmi naturalisticky podaný pohled na to, jak to vypadá, když už jsou kluci na dně a bojiště se mění v pole mrtvých a kde se slévají obě strany, ale už bez boje. Film, který si vyžádal obrovské množství komparsistů, kteří vytvářeli zem, po kterém ještě chodilo a bojovalo pár těch zbylých a to ke konci už zcela zbytečně. Korejci si ve skutečnosti užili té války moc. Četla jsem o třech a půl milionech mrtvých, možná na jiném místě, možná dohromady, ale je to zoufalost sama, pomyslet jen na to, že k tomu ve většině případech nemuselo vůbec dojít. Ta trochu patetická struna jim budiž odpuštěna, protože u nich je téměř samozřejmostí. (17.12.2018)

Súhlasím s Thomassim, Predná línia je bezpochýb najlepší vojnový film roku. Popravde, konkurencie veľa nebolo, ale keby aj, kórejci to podali znova natoľko veľkolepo, že by si svoje prvenstvo určite obhájili. Neviem ako to kórejci robia, ale na ich filmy všeobecne a vojnové zvlášť sa vždy teším. Pred zhliadnutím som sa často pýtal sám seba, či má šancu byť lepším filmom ako Putá vojny, ktorý spolu s Ryanom prezentujú maximálny kvalitatívny strop vojnového filmu. Najväčším problémom filmu je, že uspokojí predovšetkým priaznivcov vojnového žánru, naopak Putá vojny svojím dojímavým príbehom o dvoch bratoch, rodine a láske dokáže uspokojiť takmer každého, dokonca i nežné pohlavie. Napriek tomu skvelý film, výborné akčné scény, hlavne nekonečné bitvy o kopec, dobrá dejová linka so schovávaním jedla a alkoholu medzi nepriateľskými stranami a asi najviac potešili scény so sniperom, nazývaného "Dve sekundy". Postavy sniperov mi vo filmoch pripadajú vždy zvlášť zaujímavé. Filmu chýbajú jedine dojímavé scény. Putá vojny ostávajú neprekonané, napriek tomu dávam plný počet aj keď s prižmúreným okom. 90%. (08.05.2012)

V poslední době jsem si dal za úkol opět o kousíček dál pokročit ve sledování jihokorejské filmové tvorby. Tato země již za minulé roky vyprodukovala pár poctivých snímků z tohoto žánru, proto jsem se na Gojijeon velice těšil. Téma Korejské války odehrávající se v 50.letech 20. století opět nezklamalo, člověk se dozví nějaké nové informace, líbilo se mi, že film dokáže nabídnout kromě strhujících válečných scén i slušnou řádku dialogů, jež vás donutí k zamyšlení. Celkový zážitek umocňuje krásná hudba, na to je vždy u Korejců spolehnutí. A ten adrenalinový nášup na konci, to byla slast sledovat, jen očekávejte, že se nebude konat žádný happyend. V porovnání s jinými snímky z těchto končin (Mai Wei, Pouta války, Pohwa seguero) to trošičku ztrácí, pořád se ale jedná o něco, co může nabídnout nesporné kvality. 7,5/10 (20.09.2021)