Kravaťáci

Jo, určitě jedná se o kvalitní konverzační seriál. Většina epizod mě bavila, ale bohužel nemám nutkavou potřebu sledovat 2. sérii. Hlavně díky silné jednotvárnosti epizod (kvůli stejnému důvodu nejsem aktivní divák u Dr. House). Uvidíme, zda si pokračování Kravaťáků najde místo v mém už tak dost plném rozvrhu. 75% - Nejoblíbenější postavy: Luis Litt, Donna, Rachel Zane (31.01.2012)

Naprosto famózní záležitost, která se s obrovskou noblesou obejde bez jakýchkoli kompromisů. Pro ilustraci a v kontextu toho, že za poslední dva roky jsem viděl poměrně velké množství seriálů, bych rád zmínil, že jsou „pouze“ výborné seriály, které po čase narazí na hranici a jsou z tvůrčího hlediska „přitlačeny ke zdi“ (díky, Jessico). Suits naprosto bezprecedentním způsobem tuto zeď rozboří a dokážou si tak otevřít neskutečný potenciál k budování dalších hranic, které (alespoň v tuto chvíli) rozhodně nepovažuji do budoucna za nepřekročitelné. Postava Harveyho Spectera projde během dvou sezón opravdu až neskutečným vývojem, který je velmi poutavé sledovat a zároveň se nechat unášet na vlně dokonalosti, která skutečně v tomto případě znamená absolutní špičku mezi současnou seriálovou produkcí. Miluju Dextera, Breaking Bad, Six Feet Under, ale tohle je prostě úplně jiné. Je v tom neskutečná energie, celou druhou sezónou se táhne jeden případ, který fascinujícím způsobem „učeše“ všechny důležité postavy a v určitých momentech dojde k naprosté fúzi mezi pracovní a osobní sférou, což jsem v takovém měřítku během sledování úvodních dílů věru nepředpokládal. Možná jsem příliš oslněn tím wow efektem, který se do mě zaryl velmi hluboko, ale téměř všichni herci jsou zde na hranici geniality (Louis Litt je masér jak hovado a je to fakt strašnej borec), jednotlivé případy jsou nesmírně poutavé (nedivil bych se přirovnání „House z právnického prostředí“) a způsob, jakým jsou všechny dějové linie provázány, je impozantní. Slovní přestřelky mezi Mikem a Harveym jsou naprosto nezapomenutelné. (02.04.2013)

95%. Slabší rozjezd v 1.sérii, kdy se člověk poměrně dlouho rozkoukává a rozhoduje se, jestli dokáže Harveymu, Mikeovi a ostatním důvěřovat. Herci se s postavami sžívali postupně, stejně jako tvůrci s právnickým prostředím a manipulací s postavami a jejich vztahy. 2.série, o třídu lepší než první, ukázala, jak se s tím všichni poprali a ta vyšperkovaná struktura nakonec zasáhla přímo do srdce. Vypracované a skvěle zahrané charaktery (především Patrick Adams ukazuje, co v něm je), vztahy do sebe zapadající, zajímavé, rozmanité a napínavé právnické případy, potřeba po skončení dílu vidět okamžitě další. Nelze nezmínit také geniálního Ricka Hoffmana v roli, kterou jsem v ostatních seriálech postrádal - v roli "záporáka", kterého prostě nejde nemilovat. Suits po slabším úvodu aktuálně už splňuje vše, co má perfektní seriál splňovat - sžití s postavami a dějem, jako by šlo o váš život, a touhu po tom, aby to nikdy neskončilo. Nejoblíbenější postavy: Mike, Rachel; Nejoblíbenější série: 2. (18.09.2013)

Cool právníci v drahých sáčkách s drahými autami, luxusními byty a krásnými ženami, to jsou oni. Zabývají se milionovými kauzami a neustále nás ohromují svou vychytralostí, vypočítavostí a taktizováním. Seriál se odehrává v odlehčeném duchu, z práva se toho moc nepřiučíme, ale jak brát život s nadhledem a vylevelovat šarm na maximum, to okoukat můžeme. Chvály na Suits je všude dost, já chci objasnit, proč to tak skvělý seriál dle mě není. Každý díl, či uskupení dílů zabývajících se určitou věcí má své schéma - Mike má až otravně dobré srdce, což mu emo Rachel žere a vševědoucí Dona schvaluje, občas však udělá chybu a musí přistoupit terminátor Harvey. Aby však Mike nepůsobil ztraceně, využije fotografické paměti a pomocí velice malého textu pod čarou na straně 2567 obrátí vše na stranu dobra... Ano, i můj milovaný Dr. House má své pevné schéma, jenže příběhy v Dr.House mají kořeny v realitě a hlavně jsou lidské a opravdu chytré. Zdá se mi, že v Suits se nepostupuje "směrem od postav", tedy od toho, jak by se charaktery měly chovat, ale nejdříve je vymyšleno ono cool schéma a zbytek je uzpůsoben tak, aby vše do sebe ladně zapadlo. Postavy jsou spíše figurky scenáristy, navíc rukopis scenáristy je patrný v dialozích, kdy napříč sériemi vypozorujeme, že různé (!) postavy neustále používají ty samé řečnické obraty a fráze. Existují scény, u kterých prostě víte, jaká slova budou následovat a to není moc kvalitní screenwriting. Ve zkratce epizody tedy působí zajímavě v zevrubném náhledu, ale v detailu jsou fádní. Musím říct, že jediná opravdu zábavná a dobře napsaná postava je Louis. 7/10 (08.10.2016)

Další z mnoha televizních show, která neví, kdy to zabalit. Po čtyřech téměř dokonalých sériích se začíná celý koncept a dějové linky opakovat a u sedmé série je to již vyloženě otravné. Je sice milé sledovat všechny tyto sympatické postavy, ale postupem času můj zájem sledovat dokola to samé nenávratně opadnul. V období let 2014 - 2016 se jednalo o jeden z mých zcela nejoblíbenějších seriálů, jehož téměř každou epizodu jsem hltal jedním douškem, ale momentálně si dávám již druhým rokem pauzu a až nebudu mít nic důležitějšího na práci, tak se možná k posledním dvěma (a konci 7.) sériím z nostalgie vrátím. Ale chce to čas a trpělivost... S01 8/10 S02 9/10 S03 10/10 S04 9/10 S05 7/10 S06 7/10 S07 6/10 (26.07.2019)