Bláznivá jazda

,,A co když má třeba prdlavou vagínu.“ Pařmeni se snaží okopírovat formát puberťáckých komedií alá série snímků American Pie. Jenže se to vůbec nedaří. Postavy jsou doslova odporné, marně jsem tam hledal alespoň jednu, která by mi nelezla na nervy. Příběh je naprosto v pořádku, nečekaná svatba je dobré místo pro tento typ filmu. Ale vtipy se vůbec nepodařily – trable s beranem jsou mimo mísu, sjetá mamka vlastně nic zvláštního nepředvede, celá linka s dealerem drog do zbytku vůbec nezapadá, a vůbec se všichni chovají jako naprostí idioti i za rámec puberťácké odreagovávačky. Jo a hlavně v tomhle filmu nejsou žádná pěkná děvčata, což je prohřešek největší! (23.08.2019)

Samozřejmě, že to trochu vykrádá The Hangover a že to není zrovna úplně originální (a co dnes je?), ale za mě to překonalo obě Pařby o míly. Ačkoliv se většin filmu odehrává na značně menším prostoru než libovolný Hangover, tak je kadence vtipů mnohem větší, ujetější a dost často jdou mnohem dál za pomyslnou hranici než "civilnější" Hangover. Asi je to také ale dáno tím, že je mi bližší britský humor a mentalita než ten z Jů Es and Ej. (18.06.2012)

Mrknu se do galerie, vidím Krise Marshalla a očekávám komedii přesycenou kvalitním britským humorem, zkrátka něco ve stylu Death at a Funeral. Chyba lávky. On tam teda ten britský humor někde schovaný je, bohužel ale říznutý velkou dávkou Hangoveru. Stručně řečeno: Některé vtipy perfektně sedí, jiné by se měli ze stopáže vyříznout (ano, nestříháme nýbrž řežeme) stejně jako srdce scénáristy, který je psal. No, mohlo to dopadnout i mnohem hůř, toto je alespoň lehký nadprůměr mezi prvoplánovými komediemi. Dodatek pro PinokKia: Nevím jakou verzi filmu si viděl ty, ale u mě ten beran určitě neměl tanga! (02.06.2012)

Film, který jste už několikrát viděli ještě předtím než si ho poprvé zapnete. Největší problém je v tom, že většina kvalitnějších scén se už prostě někde objevila (bohužel jsou VŠECHNY už v traileru) a vy tak jenom můžete posuzovat, zda tato varianta scény na jedno brdo byla lepší, nebo to v těch Prcičkách, Pařbě ve Vegas nebo v Horší než smrt, zvládli lépe. Zde je navíc patrný britský styl, který je většinou pomalejší a rozvleklejší, takže většina "šílených" scén trvá déle než by bylo "vtipno" a díky zbytečně nastavovaným dialogům tak trochu ztrácí na údernosti. Přesto mě film v rámci mezí bavil, díky kratší délce celkem ocejpal a herecký projev Xaviera Samuela mě začíná bavit. 60% (03.06.2012)

To jsme si takhle v jeden prázdninový podvečer vyjeli na kole do svitavského kina. Nástrahami křížících se cyklotras a kamiony prošpikovaných silnic jsme se statečně probili až do okresního města, dech obohatili odérem česnekové polévky a neomylně si to zamířili do prostor tamního kulturního centra. Jaká to náhoda, že zrovinka Pařmeni byli z celého prázdninového filmového menu nejlevnějším trhákem, a tak jsme za osmdesát žetonů vysolených u pokladny záhy vyfasovali vstupenku do zrekonstruovaného svatostánku. U vchodu štramák důchodového věku v obleku, uvnitř pak barevná opona, velká světla, podlaha potažená kobercem, a především polstrované měkoučké sedačky, do nichž naše propocené zadnice zapadly jako mraky za obzor. Už si přesně nevzpomínám, co jsme od Pařmenů očekávali, ale když se spustil dabovaný slepenec snad všech teenagerovských komedií, jaké kdy spatřily světlo světa, navíc s ovcí v hlavní roli, s vděkem jsme jako cenu útěchy přijali zlevněnou čokoládu z Tesca. Několik scén sice bylo tak vtipných, že hrozilo promočení oněch polstrovaných sedaček, většina gagů však nesla punc předvídatelnosti, obehrání a tudíž vyšuměla do ztracena. Do ztracena také upadly závěrečné titulky, které nám léty protřelý promítač uťal v domnění, že jsme na jejich polstrovaných sedačkách usnuli. Paní manželka nám pak následně div ne uťala i velice mužný proud na záchodcích, a se slovy "počkej, ještě šli chčit na hajzlik" společně zavřeli kino takovým fofrem, že jsem ani nestihl řádně vyklepat. Vyklepání tak přišlo až při zpáteční cestě, na níž padající chlad, setmění a s ním spojené bloudění po lesních hvozdech způsobilo, že jsem byl vyklepaný ještě druhý den ráno. Co k tomuto zájezdu dodat? Vnímavý čtenář se jistě dovtípí, že moje tři hvězdy nenáleží ani tak filmu samotnému, jako spíš cestovní kanceláři Pepinec, =woody= & Lenka, bez níž by se vyčpělí Pařmeni stali chybnou volbou v nabitém letním harmonogramu. (21.07.2012)